Blog

Nominace Roberta Fremra na Ústavní soud přivedla pozornost k otázce, kdo má dohlížet na dodržování lidských práv a ústavnost. Natočil jsem k tomuto tématu novou epizodu mého podcastu, kterou najdete zde na mém webu nebo v podcastových aplikacích. Zkrácený text vám nabízím níže.   Co je Ústavní soud? Jde o specializovanou instituci, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž posláním je dbát na ústavnost právního řádu a ochranu lidských práv. Na Ústavní soud se může obrátit občan, pokud byla veřejnou mocí porušena jeho práva (například ze strany úřadu nebo soudu), a ve specifických případech se na něj může obrátit obec nebo kraj, poslanci, senátoři nebo prezident. Má výjimečné postavení […]

Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o obraně je projevem vůle bránit naši vlast. To rozčiluje odpůrce a dezinformátory; přitom jde o standardní smlouvu mezi ČR a USA, která stanovuje rámcová pravidla pro posílení obranné spolupráce. Ministryně obrany Jana Černochová podepsala dne 23. května 2023 se svým americkým protějškem Lloydem Jamesem Austinem ve Washingtonu Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany (Defence Cooperation Agreement; DCA). Dohodu jsme následně projednali v Senátu, kde byla 13. července schválena většinou 66 ze 68 přítomných senátorek a senátorů. Dne 19. července pak byla projednána také v Poslanecké sněmovně, v souladu se zákonem musí projít dvojím čtením. […]

V případě prezidentova kandidáta na soudce Ústavního soudu Roberta Fremra, který byl schválen Senátem a jehož jmenování prezident Petr Pavel dnes dočasně odložil, se mísí dohromady dvě věci: co činil před rokem 1989 a jak to dnes reflektuje. Obojí je u ústavních soudců velmi důležité. Pojďme se na to podívat podrobněji:   1/ Členství v KSČ. Soudce Fremr říká, že šlo o „selhání, kdy podlehl tlaku a upřednostnil snahu nekomplikovat si život na úkor svého svědomí“. Takový přístup tehdy sdílela celá řada lidí. Jenže u těch, kteří se měli přímo podílet na mašinérii režimu, je to složitější. Na plénu Senátu jsem Roberta Fremra konfrontoval s tím, že byl dva roky […]

Protože tu právě jsem, shodou náhod v době, kdy se v ulicích rozpoutala obrovská vlna násilí, pokládám tuto otázku svým přátelům a známým. Všichni se shodují na jednom: atmosféra nenávisti se stupňuje a něco se musí změnit. Násilí v ulicích propuklo poté, co policista 27. června zastřelil sedmnáctiletého Nahela, mladého muže alžírského původu. Za volantem auta s polskou poznávací značkou, sám bez řidičského průkazu, opakovaně porušil dopravní předpisy a neuposlechl výzvy policie k zastavení. Když ho policisté na motorce dostihli, došlo k hádce a Nahel namísto toho, aby vypnul motor, nakonec auto rozjel. Policista použil služební zbraň – zda tak učinil v souladu s předpisy, se vyšetřuje. Policista byl zadržen, […]

Na poslední den pracovní cesty jsme se vydali na východ Ukrajiny do města Dnipro, několikátou noc jsme tak strávili ve vlaku. Dnipro leží několik desítek kilometrů od frontové linie a opakovaně je cílem rozsáhlých ruských útoků. Česká republika si vzala patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde se nachází centra ukrajinského průmyslu. Vyrábí se tu 40 % železa Evropy a 50 % oceli Ukrajiny. Česká republika tu navázala celou řadu kontaktů a aktivit, což je strategicky důležité. Právě Dnipro bude hrát při obnově Ukrajiny velkou roli.  Také sem tvrdě dopadají následky teroristického útoku proti Kachovské přehradě. Aktuální počet obětí je 12. Už sedm dní je tu 250 tisíc obyvatel bez vody. […]

Hlásím se vám opět z Ukrajiny. Třetí den jsme začali jednáním s Krymskými Tatary. Mnoho z nich muselo odejít z Krymu do bezpečí, avšak situaci ve své zemi detailně sledují a vedou podrobné záznamy o zločinech ruských okupantů. Jejich lídrem je Mustafa Džemilev, který vyslovuje radost z postoje České republiky. S uspokojením cituje prezidenta Petra Pavla a s hořkostí krátce zmiňuje Miloše Zemana, který přece doporučoval, aby se Krym stal ruským jako ústupek pro usmíření Putina. To se psal rok 2014 a Rusko zabralo východ Ukrajiny a Krym. Víme, jak to dopadlo. Zlu se nemá ustupovat. Mustafa Džemilev to ví sám nejlépe – byl jedním z těch, kdo protestovali proti […]

Moje pracovní cesta na Ukrajinu pokračuje přesunem do Kyjeva, kde nás po krátké poradě v hotelu poplach zahnal do krytu. Naštěstí jsme tam nemuseli být dlouho a nenabrali jsme příliš velké zpoždění. Jednali jsme pak s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem a poslanci. Poprvé navštívil Prahu v březnu roku 2022 – tehdy jsme s ním v Senátu řešili, jak poskytnout v rekordním čase co nejúčinnější pomoc pro jeho zemi, která se ocitla pod ruskou palbou. Váží si toho, že jsme patřili k prvním, kdo Ukrajině pomohli. Jsem potěšen, že se za tu dobu mezi námi rozvinulo skutečné přátelství. Pokračovali jsme jednáními se členy zahraničního výboru (o dalších dodávkách výzbroje, vzájemných […]

Hlásím se vám z Ukrajiny. Jsem tu s kolegy senátory, abychom na vlastní oči viděli pomoc ze strany ČR, abychom mohli vést osobní politická jednání a abychom zprostředkovali podporu široké veřejnosti i Senátu. První jednání nás čekala včera ve Lvově. Lvov je univerzitní město, kde lze studovat i češtinu. Před válkou tu žilo 700 tisíc lidí, dnes je počet vyšší o 300 tisíc těch, které válka vyhnala z domova. Kavárny a restaurace překypují hosty, okna a průčelí veřejných budov jako radnice nebo kostely jsou obložena pytli s pískem. Okna jsou zabedněna překližkou nebo plechem pro případ exploze při útoku. Válka sem doléhá jakoby z dálky. Potkáváme vojáky ve strážní službě […]

Na Sinajském poloostrově, který býval dějištěm válek, už 40 let působí mise MFO, která pomohla vytvořit mírovou spolupráci mezi Izraelem a Egyptem. Posledních 10 let je součástí této mise i Armáda ČR. Bezpečnostní spolupráce mezi oběma kdysi znesvářenými státy dodnes přináší velké výsledky. O této misi se moc nemluví, nevydávají se tu velká prohlášení, ale o to více se pracuje na tom, aby se omezil obchod se zbraněmi a drogami nebo působení teroristických skupin. Blízký východ je totiž fascinující, ale nestabilní region. Krása přírody a památky velkých náboženství Evropy si tu podávají ruce s velkou světovou politikou, dialog a důvěra s nesnášenlivostí, terorismem nebo obchodem se zbraněmi. Velení mezinárodní mise […]

Ve středu Senát na návrh prezidenta Petra Pavla potvrdil tři soudce Ústavního soudu: Josefa Baxu, Jana Wintra a Danielu Zemanovou. Ve výběru soudců jsme na začátku, do poloviny roku 2024 se musí obměnit dvě třetiny soudců Ústavního soudu. Oceňuji, že kandidáty přišel do horní komory Parlamentu prezident představit osobně. Navrhování ústavních soudců považuji za jednu z nejvýznamnějších pravomocí prezidenta, kterou sdílí se Senátem. Víme ze sdělovacích prostředků i z prohlášení KPR, jaký proces při výběru nominantů na Ústavní soud prezident zvolil: oslovil řadu institucí a ustanovil komisi, která mu má s výběrem pomáhat. Budiž, prezident se může rozhodovat podle svého, má na to plné právo.  Je ale důležité uvést, že […]

Od vstupu do NATO naši politici zásadně podceňovali obranu státu. Dvacet let ČR šetřila, neplnila své závazky a spoléhala na spojence. Brzy se to konečně změní! Až zákon schválený v Senátu podepíše prezident Petr Pavel, přestaneme být černými pasažéry a budeme konečně vydávat slíbená 2 % HDP na obranné rozpočty. Zároveň s tím bychom si měli přiznat, že obrana nejsou jen peníze a že to nebude stačit.  Pokud to totiž s obranou myslíme vážně, máme co dohánět. Vítám podpis dohody na dodávku ozbrojených vozidel. Pokud se ale podíváme například na protiraketovou obranu, teprve vidíme, co všechno nám chybí. Právě ta je pár set kilometrů od našich hranic rozhodující pro odrážení […]

Všechny členské země se shodují na tom, že se Ukrajina jednou stane součástí NATO. Informoval o tom před několika týdny generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg při návštěvě Kyjeva. Už za několik týdnů v červenci se uskuteční summit NATO ve Vilniusu. Jak Ukrajině připravit cestu ke členství a jaké jsou pro to argumenty? 1/ Ukrajina prokázala schopnost a odhodlanost bránit se ruské agresi – sama, s podporou naší výzbroje a munice. Ukrajinci zastavili Rusko a zadržují ho, aby nemohlo postupovat a napadat další státy v Evropě. Ukrajinci hájí suverenitu státu a neporušitelnost hranic. Tím brání hodnoty NATO a zásady mezinárodního řádu, jak ho uznává ČR. 2/ Naším společným úkolem je proto […]

V posledních dnech se do středu pozornosti dostal nácvik odvodů do armády, a to v souvislosti s lékaři, kteří obdrželi výzvu, aby se ho dobrovolně účastnili. Podle některých nezasvěcených vyjádření je to prý „mimo mísu” a bez opory v zákoně, pro někoho jde jasně o další krok směrem k válečné mobilizaci. Otevřeli jsme toto téma na bezpečnostním výboru se zástupci Armády ČR a ministerstva obrany. Do Parlamentu taková věc patří, protože ozbrojené síly jsou u nás pod kontrolou právě parlamentních komor. Jak to tedy s výcvikem doopravdy je?   Obranyschopnost státu není záležitost jen pro příslušníky armády. Spočívá na dalších složkách státu, státní správy i samosprávy, ale i na těch, […]

Ještě před nedávnem jsme se mohli dočíst, kterak francouzský prezident Macron vedl mnohahodinové telefonáty s Vladimirem Putinem – a to ještě v době, kdy se válečný zločinec Putin ocitl v izolaci pro nejhrubší porušení pravidel mezinárodní spolupráce. Výsledky tyto hovory nepřinesly – v lepším případě byly k ničemu, v horším případě dávaly Putinovi pocit legitimity. Macron se měl poučit, ale dnes svoje chování opakuje v bleděmodrém. Naši bezpečnost neohrožuje jen Rusko, ale i Čína, na čemž se ostatně shodly členské státy NATO na summitu v Madridu v roce 2022. Emmanuel Macron tentokrát „za celou Evropu“ mluvil s čínským prezidentem a generálním tajemníkem komunistické strany v jedné osobě Si Ťin-pchingem. Společně […]