Pavel Fischer – můj životopis

Rodinné zázemí

Vyrůstal jsem v Praze na Vinohradech. Mám tři sourozence, staršího bratra Tomáše a sestry Markétu a Jitku. Můj tatínek Jan Fischer působil od roku 1954 jako vědecký pracovník ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Přes omezené možnosti uplatnění způsobené tím, že nebyl členem KSČ, se stal ve svém oboru předním odborníkem. Externě také působil na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde v roce 1994 získal hodnost univerzitního profesora. Moje maminka Jana vystudovala hudbu a český jazyk a vyučovala na hudební škole. Velkou část života se věnovala výchově nás čtyř dětí. Později učila na Střední pedagogické škole v Praze Dejvicích.

Mládí

Od školních let hraji na housle a na kytaru. Na gymnáziu jsem působil jako houslista v Pražském studentském orchestru a jako zpěvák v Brixiho akademickém sboru. Na vysoké škole jsem byl členem mezinárodního pěveckého sboru World Youth Choir. Od malička jsem také chodil do skauta, tehdy se mu říkalo „turistický oddíl mládeže“. Dodnes se cítím být hrdým členem skautského oddílu Pětka Praha a mé skautské jméno je Bob.

Studium

Po gymnáziu jsem absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Moje diplomová práce má název „Několik poznámek k otázce galoromanismu a iberoromanismu katalánštiny“.

Ve studiu jsem v letech 1990 – 1991 pokračoval na Centre International de Formation Chrétienne ve švýcarské Ženevě, kde jsem se zabýval problematikou migrace a uprchlíků.

Mezi roky 1998 – 1999 jsem absolvoval prestižní vysokou školu Ecole Nationale d´Administration (E.N.A.) se sídlem v Paříži a Štarsburku, určenou pro vysoké státní úředníky.

Pracovní zkušenosti

V osmnácti letech jsem nastoupil do pražského závodu Geofyzika Brno jako dělník geofyzikálního průzkumu. Po absolvování FFUK oboru francouzština a čeština jsem učil na pražském Gymnáziu Jana Nerudy. V rámci civilní služby jsem pracoval na pražském arcibiskupství. V letech 1993 – 1995 jsem působil jako zástupce ředitele pražského Institutu komunikace.

Během prezidentství Václava Havla jsem pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. Nejprve jako tiskový specialista (1995 – 1997), později jako vedoucí tiskového odboru (1997 – 1998) a nakonec jako ředitel politického odboru (1999 – 2003).

Od roku 2003 až do roku 2010 jsem zastával funkci českého velvyslance ve Francii a Monaku.

Po návratu do Prahy jsem pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde jsem se mimo jiné zabýval kybernetickou bezpečností. Kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu syna Vojty jsem z pozice odešel, abych se mohl více věnovat rodině. Potom jsem působil jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor. V období 2014 – 2016 jsem také spolupracoval s nevládními sdruženími a s českými firmami při exportu do Francie v oblasti městské dopravy a digitální ekonomiky. Byl jsem také poradcem náčelníka Generálního štábu Armády ČR pro zahraniční politiku (2016) a poradcem ministra kultury ČR pro oblast zahraniční politiky (2016 – 2017). V letech 2015 – 2017 jsem byl ředitelem Ústavu empirických výzkumů STEM.

Svou kandidaturu v prezidentských volbách 2018 jsem oznámil 5. října 2017, umístil jsem se na 3. místě se ziskem 526 694 hlasů (10,23 %).

V senátních volbách v říjnu 2018 jsem byl zvolen senátorem ve volebním obvodu č. 17 v Praze. Jsem nezávislý – nejsem členem žádné politické strany ani senátorského klubu. Vykonávám funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Členství v neziskových organizacích

V období 1999 – 2003 jsem byl předsedou správní rady Nadace Forum 2000, kde jsem později působil v dozorčí radě nebo programovém výboru.

Od roku 1999 jsem předsedou Sdružení bývalých českých studentů E.N.A.

Jsem členem správní rady organizace SIRIRI pro vzdělávací programy ve Středoafrické republice.

Ocenění a vyznamenání

Jsem nositelem monackého Řádu svatého Karla (2009) a francouzského Řádu čestné legie (2010).

Rodina

S mou manželkou Klárou jsme se vzali v roce 1993. Klára pracuje v Domácím hospici Cesta domů. Společně jsme vychovali čtyři děti. Nejstarší Vojtěch od narození čelil těžkému postižení, kterému v roce 2013 podlehl. Barbora a Benedikt studují na vysoké škole a nejmladší Markéta na gymnáziu.

Jazykové znalosti

Hovořím plynně francouzsky, anglicky a částečně dalšími jazyky, třeba katalánsky. Domluvím se německy a rusky.