Pro média
Kontakt pro média, PR
media@pavelfischer.cz
775 881 147
4.10.2023
Mezinárodní spolupráce
Pavel Fischer převzal státní vyznamenání Litvy
Senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR Pavel Fischer převzal ve středu 4. října litevské vyznamenání za prosazování demokratických hodnot a rozvoj česko-litevské spolupráce. Důstojnický kříž Řádu za zásluhy o Litvu mu 6. července udělil litevský prezident Gitanas Nausėda. Události na litevském velvyslanectví v Praze se zúčastnilo několik desítek zahraničních diplomatů a dalších hostů. Velvyslanec Litvy Laimonas Talat-Kelpša ve svém projevu ocenil dlouholetou spolupráci v zájmu demokratických principů. Zmínil obrannou spolupráci našich zemí a politická jednání, která vedl Pavel Fischer soustavně se členy parlamentu ve Vilniusu, dále vytrvalou podporu běloruské opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské, která žije v litevském exilu a kterou Pavel Fischer pozval do […]
Ústavní soud není pro každého
Nominace Roberta Fremra na Ústavní soud přivedla pozornost k otázce, kdo má dohlížet na dodržování lidských práv a ústavnost. Natočil jsem k tomuto tématu novou epizodu mého podcastu, kterou najdete zde na mém webu nebo v podcastových aplikacích. Zkrácený text vám nabízím níže. Co je Ústavní soud? Jde o specializovanou instituci, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž posláním je dbát na ústavnost právního řádu a ochranu lidských práv. Na Ústavní soud se může obrátit občan, pokud byla veřejnou mocí porušena jeho práva (například ze strany úřadu nebo soudu), a ve specifických případech se na něj může obrátit obec nebo kraj, poslanci, senátoři nebo prezident. Má výjimečné postavení […]
2.9.2023
Meziparlamentní aliance k Číně
Pavel Fischer přivítal členy IPAC v Senátu
1. a 2. září 2023 se v Praze uskutečnilo setkání IPAC (Meziparlamentní konference k Číně), které spolupořádali poslankyně Eva Decroix a senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR Pavel Fischer. IPAC sdružuje více než 300 zákonodárců z více než 30 zemí světa, z toho více než 50 se jich účastnilo konference v Praze, kde koordinovali politiku vůči Čínské lidové republice, sdíleli své zkušenosti a diskutovali související témata. Na setkání vystoupilo také několik obětí čínského komunistického režimu. Večerní částí programu v pátek 1. září bylo slavnostní setkání ve Valdštejnské zahradě v Senátu Parlamentu ČR, kde účastníky projevem přivítal Pavel Fischer. Na svých sociálních sítích […]
21.8.2023
Pietní akt
Pavel Fischer uctil památku obětí okupace Československa v srpnu 1968
V pondělí 21. srpna 2023 v 11 hodin se před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici v Praze konal vzpomínkový pietní akt k uctění památky padlých u příležitosti 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Akce se spolu s pamětníky a veřejností zúčastnil prezident republiky, představitelé obou komor Parlamentu, předseda vlády a členové vlády. Na svých sociálních sítích Pavel Fischer uvedl: „Před 55 lety začala okupace Československa vojsky pěti armád Varšavské smlouvy. Události následujících dní, týdnů a měsíců si vyžádaly nejméně 137 mrtvých a stovky zraněných. Odpor občanů byl krvavě potlačen na mnoha místech naší země. Jedním z nich byla budova rozhlasu v Praze, kde jsme […]
18.6.2023
Pietní akt
Pavel Fischer uctil památku československých parašutistů
Pavel Fischer v neděli 18. června 2023 spolu s místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou, ministryní obrany Janou Černochovou, náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou a dalšími hosty uctil památku československých parašutistů v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Na tomto místě sedm československých parašutistů z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin několik týdnů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha bojovalo s mnohonásobnou převahou příslušníků oddílů SS a gestapa. Na sociálních sítích Pavel Fischer události 18. června 1942 připomněl slovy: „Adolf Opálka, Jan Kubiš, Josef Bublík, Josef Valčík, Josef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý. Před 81 lety byli naši odbojáři […]
17.6.2023
Zahraniční cesta
Čtvrtá zpráva z cesty na Ukrajinu
Na poslední den pracovní cesty jsme se vydali na východ Ukrajiny do města Dnipro, několikátou noc jsme tak strávili ve vlaku. Dnipro leží několik desítek kilometrů od frontové linie a opakovaně je cílem rozsáhlých ruských útoků. Česká republika si vzala patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde se nachází centra ukrajinského průmyslu. Vyrábí se tu 40 % železa Evropy a 50 % oceli Ukrajiny. Česká republika tu navázala celou řadu kontaktů a aktivit, což je strategicky důležité. Právě Dnipro bude hrát při obnově Ukrajiny velkou roli. Také sem tvrdě dopadají následky teroristického útoku proti Kachovské přehradě. Aktuální počet obětí je 12. Už sedm dní je tu 250 tisíc obyvatel bez vody. […]
15.6.2023
Zahraniční cesta
Třetí zpráva z cesty na Ukrajinu
Hlásím se vám opět z Ukrajiny. Třetí den jsme začali jednáním s Krymskými Tatary. Mnoho z nich muselo odejít z Krymu do bezpečí, avšak situaci ve své zemi detailně sledují a vedou podrobné záznamy o zločinech ruských okupantů. Jejich lídrem je Mustafa Džemilev, který vyslovuje radost z postoje České republiky. S uspokojením cituje prezidenta Petra Pavla a s hořkostí krátce zmiňuje Miloše Zemana, který přece doporučoval, aby se Krym stal ruským jako ústupek pro usmíření Putina. To se psal rok 2014 a Rusko zabralo východ Ukrajiny a Krym. Víme, jak to dopadlo. Zlu se nemá ustupovat. Mustafa Džemilev to ví sám nejlépe – byl jedním z těch, kdo protestovali proti […]
14.6.2023
Zahraniční cesta
Druhá zpráva z cesty na Ukrajinu
Moje pracovní cesta na Ukrajinu pokračuje přesunem do Kyjeva, kde nás po krátké poradě v hotelu poplach zahnal do krytu. Naštěstí jsme tam nemuseli být dlouho a nenabrali jsme příliš velké zpoždění. Jednali jsme pak s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem a poslanci. Poprvé navštívil Prahu v březnu roku 2022 – tehdy jsme s ním v Senátu řešili, jak poskytnout v rekordním čase co nejúčinnější pomoc pro jeho zemi, která se ocitla pod ruskou palbou. Váží si toho, že jsme patřili k prvním, kdo Ukrajině pomohli. Jsem potěšen, že se za tu dobu mezi námi rozvinulo skutečné přátelství. Pokračovali jsme jednáními se členy zahraničního výboru (o dalších dodávkách výzbroje, vzájemných […]
13.6.2023
Zahraniční cesta
První zpráva z cesty na Ukrajinu
Hlásím se vám z Ukrajiny. Jsem tu s kolegy senátory, abychom na vlastní oči viděli pomoc ze strany ČR, abychom mohli vést osobní politická jednání a abychom zprostředkovali podporu široké veřejnosti i Senátu. První jednání nás čekala včera ve Lvově. Lvov je univerzitní město, kde lze studovat i češtinu. Před válkou tu žilo 700 tisíc lidí, dnes je počet vyšší o 300 tisíc těch, které válka vyhnala z domova. Kavárny a restaurace překypují hosty, okna a průčelí veřejných budov jako radnice nebo kostely jsou obložena pytli s pískem. Okna jsou zabedněna překližkou nebo plechem pro případ exploze při útoku. Válka sem doléhá jakoby z dálky. Potkáváme vojáky ve strážní službě […]
Ústavní soud není pro každého
Nominace Roberta Fremra na Ústavní soud přivedla pozornost k otázce, kdo má dohlížet na dodržování lidských práv a ústavnost. Natočil jsem k tomuto tématu novou epizodu mého podcastu, kterou najdete zde na mém webu nebo v podcastových aplikacích. Zkrácený text vám nabízím níže. Co je Ústavní soud? Jde o specializovanou instituci, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž posláním je dbát na ústavnost právního řádu a ochranu lidských práv. Na Ústavní soud se může obrátit občan, pokud byla veřejnou mocí porušena jeho práva (například ze strany úřadu nebo soudu), a ve specifických případech se na něj může obrátit obec nebo kraj, poslanci, senátoři nebo prezident. Má výjimečné postavení […]
23.3.2023
O důchodech a rozpočtu
Milí přátelé, vítám vás u nové epizody mého podcastu. Tentokrát se chci věnovat špatné kondici našeho národního hospodářství a nedávno projednávané valorizaci důchodů. Novelu, která snižuje výši valorizace, jsme schválili v Parlamentu a podepsal ji prezident Petr Pavel. Co se může stát, pokud se budeme stále jenom zadlužovat? Předně je třeba říci, že nejen důchodový systém, ale i veřejné rozpočty v naší zemi jsou z finančního pohledu dlouhodobě těžko udržitelné. ČR se dnes zadlužuje rychlým tempem a pokud nenastane změna v uvažování o rozpočtu a dluhu, zanedlouho můžeme narazit na mantinely. Státní dluh není nic jiného než půjčka na provoz. Náš stát nemá dost peněz, které by vybral na daních, […]
24.10.2022
Projev Pavla Fischera k vyhlášení prezidentské kandidatury
V posledních třech letech zažíváme krizové situace, jaké jsme si do té doby ani neuměli představit. Nejprve jsme byli nuceni čelit celosvětové epidemii covidu, potom přišla ruská agrese na Ukrajinu, která citelně zasáhla životy nás všech z hlediska ekonomického i lidského. Pro občany naší republiky je opravdu těžké přemýšlet, jak zaplatit složenky za plyn či elektřinu, a současně nezůstat lhostejní ke zvěrstvům, které páchá putinovské Rusko jen několik stovek kilometrů od našich hranic. Naše společnost dostala pořádně zabrat. Důsledky obou krizí vidíme všude kolem sebe. Jsme svědky relativizace hodnot i symbolů státnosti. Křičí se “svoboda”, a myslí se tím odmítání roušek zabraňujících šíření epidemie. Státní vlajkou se ohánějí ti, kterým […]
27.9.2022
Proč by Česká Republika neměla přijímat Rusy prchající před mobilizací
Od února 2022, kdy Putin rozpoutal válku proti Ukrajině, řada států Evropské unie omezila či pozastavila vydávání turistických víz občanům Ruska. Česká republika omezila vydávání víz hned po ruské invazi na Ukrajinu s ohledem na ruský teroristický útok ve Vrběticích. Vše ale dostalo nový rozměr s vyhlášením mobilizace v Rusku. Ta má zasáhnout ne stovky tisíc, ale možná více než milion Rusů. Desetitisíce z nich nyní hledají nejkratší cestu do zahraničí. Jejich cílem jsou státy, s nimiž Rusko hraničí na jihu, jako Gruzie, Kazachstán nebo Mongolsko. Nicméně desetitisíce prchajících využily také možnost dostat se do států v Pobaltí, které sdílejí schengenskou dohodu o volném přeshraničním pohybu – a to je […]
14.9.2022
Moje druhá válečná cesta na Ukrajinu
V srpnu 2022 jsem podruhé od začátku ruské okupace absolvoval cestu na Ukrajinu. V početnější delegaci evropských politiků jsem byl tentokrát z ČR jediný. Cílem naší cesty byla podpora Ukrajiny a intenzivní osobní jednání členů parlamentů z celé Evropy. Pozval nás předseda Verchovné rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Před odjezdem jsem si zrovna pročítal bezpečnostní pokyny, když mi na mobil přišla notifikace o zvýšeném riziku raketových útoků na Kyjev v nejbližších dnech. Ukrajina totiž slaví výročí nezávislosti a ve stejný čas uplyne půl roku od ruské invaze. Od Ruska musíme čekat cokoli. V tu chvíli jsem si automaticky začal znovu kontrolovat, že mám zabalenou powerbanku a nádoby na vodu, že mechanické […]
12.9.2022
USA, Tchaj-wan, Čína, sliby a výhružky
V této epizodě mého podcastu se chci vrátit k jedné významné události zahraniční politiky, a sice k návštěvě Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která se uskutečnila začátkem srpna roku 2022. Pro začátek je důležité uvést politický kontext. Čínská lidová republika považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou kolonii, usiluje nad ní získat kontrolu. Pokud někdo jedná s Tchaj-wanem jako se sobě rovným partnerem, uznává tím podle Číny nepřímo jeho suverenitu – a to považuje Čínská lidová republika, či spíše její komunistické vedení za urážku citů čínského lidu a nepřístojnost. V souvislosti s návštěvou šéfky americké sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu se mluvilo o hrozbě války. Tak moc měla být Čína pobouřena. Vojenské manévry, které […]
29.7.2022
Česko-tchajwanské přátelství
V červenci roku 2022, kdy podcast natáčím, byl na návštěvě v Česku předseda tchajwanského parlamentu You Si-kun. Na první pohled by se to mohlo jevit jako oficiální návštěva jako každá jiná, jenomže se neobešla bez kontroverzí. Proč? Abych to vysvětlil, musíme mluvit o vztazích Tchaj-wanu i ČR s Čínou. Vezmeme to popořádku. Ostrov Tchaj-wan, oficiálním názvem Čínská republika, je demokracie. Má vlastní parlament a instituce, vlastní zákony, samosprávu, vládu i prezidentku. Má státní symboly, vlajku a také armádu. Dnes je to lídr v mnoha oblastech průmyslu, který na evropském kontinentu hledá zahraniční partnery pro spolupráci. Jedná se o tak významná odvětví, jako je chytré strojírenství, nanotechnologie, polovodiče, vesmír a další. […]
26.4.2022
Dezinformace a svoboda slova
Krátce po rozpoutání válečného konfliktu na Ukrajině bylo vypnuto osm dezinformačních webů, a to kvůli šíření nepravdivých informací o ruské vojenské agresi. Obratem se ozvaly hlasy, že jde o zásah do svobody slova, která je demokratickým právem. A že prý jsou nyní povolené jen „ty správné“ názory. Skutečnost je složitější. V posledních deseti, patnácti letech Rusko aktivně zkoušelo ovlivňovat dění v naší zemi mnoha způsoby. Pravidelně o tom informují například výroční zprávy BIS. Šíření dezinformací se stalo jednou z forem hybridní války, kterou Rusko po mnoho let vedlo proti našemu státu a dalším evropským zemím. U nás hybridní válka ze strany Ruska pomyslně vyvrcholila teroristickým činem ve Vrběticích. Cílem hybridní […]
11.11.2021
Vzpomínka na československé legionáře a mého pradědečka
11. listopadu slavíme Den válečných veteránů, věnovaný památce ukončení 1. světové války. V západní Evropě a v Americe je to tradiční vzpomínka, v novodobé historii našeho státu je však zakotvena až od roku 2004, kdy bylo toto datum zákonem ustaveno jako významný den. Památka padlých v 1. světové válce je u nás spojená s působením československých legionářů ve Francii, Itálii a zejména v Rusku. Na ruském území bojovaly československé dobrovolnické jednotky proti rakousko-uherské armádě a zúčastnily se několika vítězných bitev, například u Zborova. Československé legie byly zapojeny i do ruské občanské války proti bolševikům a Rudé armádě. V jeden čas kontrolovaly celou transsibiřskou železnici a většinu velkých měst na Sibiři. […]
4.10.2023
Mezinárodní spolupráce
Pavel Fischer převzal státní vyznamenání Litvy
Senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR Pavel Fischer převzal ve středu 4. října litevské vyznamenání za prosazování demokratických hodnot a rozvoj česko-litevské spolupráce. Důstojnický kříž Řádu za zásluhy o Litvu mu 6. července udělil litevský prezident Gitanas Nausėda. Události na litevském velvyslanectví v Praze se zúčastnilo několik desítek zahraničních diplomatů a dalších hostů. Velvyslanec Litvy Laimonas Talat-Kelpša ve svém projevu ocenil dlouholetou spolupráci v zájmu demokratických principů. Zmínil obrannou spolupráci našich zemí a politická jednání, která vedl Pavel Fischer soustavně se členy parlamentu ve Vilniusu, dále vytrvalou podporu běloruské opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské, která žije v litevském exilu a kterou Pavel Fischer pozval do […]
2.9.2023
Meziparlamentní aliance k Číně
Pavel Fischer přivítal členy IPAC v Senátu
1. a 2. září 2023 se v Praze uskutečnilo setkání IPAC (Meziparlamentní konference k Číně), které spolupořádali poslankyně Eva Decroix a senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR Pavel Fischer. IPAC sdružuje více než 300 zákonodárců z více než 30 zemí světa, z toho více než 50 se jich účastnilo konference v Praze, kde koordinovali politiku vůči Čínské lidové republice, sdíleli své zkušenosti a diskutovali související témata. Na setkání vystoupilo také několik obětí čínského komunistického režimu. Večerní částí programu v pátek 1. září bylo slavnostní setkání ve Valdštejnské zahradě v Senátu Parlamentu ČR, kde účastníky projevem přivítal Pavel Fischer. Na svých sociálních sítích […]
21.8.2023
Pietní akt
Pavel Fischer uctil památku obětí okupace Československa v srpnu 1968
V pondělí 21. srpna 2023 v 11 hodin se před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici v Praze konal vzpomínkový pietní akt k uctění památky padlých u příležitosti 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Akce se spolu s pamětníky a veřejností zúčastnil prezident republiky, představitelé obou komor Parlamentu, předseda vlády a členové vlády. Na svých sociálních sítích Pavel Fischer uvedl: „Před 55 lety začala okupace Československa vojsky pěti armád Varšavské smlouvy. Události následujících dní, týdnů a měsíců si vyžádaly nejméně 137 mrtvých a stovky zraněných. Odpor občanů byl krvavě potlačen na mnoha místech naší země. Jedním z nich byla budova rozhlasu v Praze, kde jsme […]
18.6.2023
Pietní akt
Pavel Fischer uctil památku československých parašutistů
Pavel Fischer v neděli 18. června 2023 spolu s místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou, ministryní obrany Janou Černochovou, náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou a dalšími hosty uctil památku československých parašutistů v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Na tomto místě sedm československých parašutistů z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin několik týdnů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha bojovalo s mnohonásobnou převahou příslušníků oddílů SS a gestapa. Na sociálních sítích Pavel Fischer události 18. června 1942 připomněl slovy: „Adolf Opálka, Jan Kubiš, Josef Bublík, Josef Valčík, Josef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý. Před 81 lety byli naši odbojáři […]
17.6.2023
Zahraniční cesta
Čtvrtá zpráva z cesty na Ukrajinu
Na poslední den pracovní cesty jsme se vydali na východ Ukrajiny do města Dnipro, několikátou noc jsme tak strávili ve vlaku. Dnipro leží několik desítek kilometrů od frontové linie a opakovaně je cílem rozsáhlých ruských útoků. Česká republika si vzala patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde se nachází centra ukrajinského průmyslu. Vyrábí se tu 40 % železa Evropy a 50 % oceli Ukrajiny. Česká republika tu navázala celou řadu kontaktů a aktivit, což je strategicky důležité. Právě Dnipro bude hrát při obnově Ukrajiny velkou roli. Také sem tvrdě dopadají následky teroristického útoku proti Kachovské přehradě. Aktuální počet obětí je 12. Už sedm dní je tu 250 tisíc obyvatel bez vody. […]
15.6.2023
Zahraniční cesta
Třetí zpráva z cesty na Ukrajinu
Hlásím se vám opět z Ukrajiny. Třetí den jsme začali jednáním s Krymskými Tatary. Mnoho z nich muselo odejít z Krymu do bezpečí, avšak situaci ve své zemi detailně sledují a vedou podrobné záznamy o zločinech ruských okupantů. Jejich lídrem je Mustafa Džemilev, který vyslovuje radost z postoje České republiky. S uspokojením cituje prezidenta Petra Pavla a s hořkostí krátce zmiňuje Miloše Zemana, který přece doporučoval, aby se Krym stal ruským jako ústupek pro usmíření Putina. To se psal rok 2014 a Rusko zabralo východ Ukrajiny a Krym. Víme, jak to dopadlo. Zlu se nemá ustupovat. Mustafa Džemilev to ví sám nejlépe – byl jedním z těch, kdo protestovali proti […]
14.6.2023
Zahraniční cesta
Druhá zpráva z cesty na Ukrajinu
Moje pracovní cesta na Ukrajinu pokračuje přesunem do Kyjeva, kde nás po krátké poradě v hotelu poplach zahnal do krytu. Naštěstí jsme tam nemuseli být dlouho a nenabrali jsme příliš velké zpoždění. Jednali jsme pak s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem a poslanci. Poprvé navštívil Prahu v březnu roku 2022 – tehdy jsme s ním v Senátu řešili, jak poskytnout v rekordním čase co nejúčinnější pomoc pro jeho zemi, která se ocitla pod ruskou palbou. Váží si toho, že jsme patřili k prvním, kdo Ukrajině pomohli. Jsem potěšen, že se za tu dobu mezi námi rozvinulo skutečné přátelství. Pokračovali jsme jednáními se členy zahraničního výboru (o dalších dodávkách výzbroje, vzájemných […]
13.6.2023
Zahraniční cesta
První zpráva z cesty na Ukrajinu
Hlásím se vám z Ukrajiny. Jsem tu s kolegy senátory, abychom na vlastní oči viděli pomoc ze strany ČR, abychom mohli vést osobní politická jednání a abychom zprostředkovali podporu široké veřejnosti i Senátu. První jednání nás čekala včera ve Lvově. Lvov je univerzitní město, kde lze studovat i češtinu. Před válkou tu žilo 700 tisíc lidí, dnes je počet vyšší o 300 tisíc těch, které válka vyhnala z domova. Kavárny a restaurace překypují hosty, okna a průčelí veřejných budov jako radnice nebo kostely jsou obložena pytli s pískem. Okna jsou zabedněna překližkou nebo plechem pro případ exploze při útoku. Válka sem doléhá jakoby z dálky. Potkáváme vojáky ve strážní službě […]
31.5.2023
Plénum Senátu
Senát se zabýval přípravou summitu NATO, podpořil vstup Ukrajiny
Senát Parlamentu ČR podpořil na své 12. schůzi dne 31. května 2023 návrh usnesení k přípravě summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023. Usnesení senátorkám a senátorům navrhoval Pavel Fischer jako předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení Senátu č. 182 bylo přijato 46 hlasy přítomných senátorek a senátorů, nikdo nehlasoval proti návrhu. „Ukrajina patří do NATO. Vědí to sami Ukrajinci, vědí to všechny členské státy Aliance a ví to i Rusko. Mám radost, že Senát návrh podpořil. Vyjadřujeme v něm mimo jiné, že vítězství Ruska by znamenalo nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy a že je v bezpečnostním zájmu ČR, aby Ukrajina zvítězila nad ruskou agresí a […]