Pro média

Krátce po rozpoutání válečného konfliktu na Ukrajině bylo vypnuto osm dezinformačních webů, a to kvůli šíření nepravdivých informací o ruské vojenské agresi. Obratem se ozvaly hlasy, že jde o zásah do svobody slova, která je demokratickým právem. A že prý jsou nyní povolené jen „ty správné“ názory. Skutečnost je složitější. V posledních deseti, patnácti letech Rusko aktivně zkoušelo ovlivňovat dění v naší zemi mnoha způsoby. Pravidelně o tom informují například výroční zprávy BIS. Šíření dezinformací se stalo jednou z forem hybridní války, kterou Rusko po mnoho let vedlo proti našemu státu a dalším evropským zemím. U nás hybridní válka ze strany Ruska pomyslně vyvrcholila teroristickým činem ve Vrběticích.  Cílem hybridní […]

11. listopadu slavíme Den válečných veteránů, věnovaný památce ukončení 1. světové války. V západní Evropě a v Americe je to tradiční vzpomínka, v novodobé historii našeho státu je však zakotvena až od roku 2004, kdy bylo toto datum zákonem ustaveno jako významný den. Památka padlých v 1. světové válce je u nás spojená s působením československých legionářů ve Francii, Itálii a zejména v Rusku. Na ruském území bojovaly československé dobrovolnické jednotky proti rakousko-uherské armádě a zúčastnily se několika vítězných bitev, například u Zborova. Československé legie byly zapojeny i do ruské občanské války proti bolševikům a Rudé armádě. V jeden čas kontrolovaly celou transsibiřskou železnici a většinu velkých měst na Sibiři. […]

V Afghánistánu jsem osobně nikdy nebyl. Ale vybavuji si černobílé fotografie, které v 70. letech minulého století pořídil fotograf Bob Krčil a které v roce 2012 vystavoval francouzský institut v Kábulu. Měl jsem tu čest pomoci výstavě na svět. Na těch fotkách je zachycena krásná země a její hrdí obyvatelé, do tváří jim dopadá magické světlo. Fotograf mistrně zachytil i místa, která už dávno smetla historie a bratrovražedné boje. Jen pár let po vzniku fotografií Boba Krčila, v roce 1979, propukla v Afghánistánu Sovětská válka – deset let trvající konflikt mezi sovětskými jednotkami posilujícími afghánskou komunistickou vládu a povstaleckými skupinami. Povstalce podporovaly Spojené státy, Saúdská Arábie, Velká Británie a další […]

Když v srpnu roku 1968 vstoupila do naší země okupační vojska, byly mi tři roky, takže si nepamatuji vůbec nic. Ale mám v paměti, jak se na to u nás doma později vzpomínalo. Na hrozivý zvuk letadel, kolony obrněných vozidel v ulicích, na vojáky v cizích uniformách se samopaly, na zoufalé lidi kráčející proti tankům, na všudypřítomnou bezmoc a prozření, že sny o svobodnějším životě skončily. Já s maminkou, dvěma sestrami a bratrem jsme tehdy byli na prázdninách v Dolní Vidimi u našich přátel. Máma vzpomínala, jak se pohodová dovolená v jediném okamžiku změnila v trvalý šok. Neustále se řešilo, co dělat, kam jít nebo jet, a co vlastně bude […]

Červnový summit Severoatlantické aliance v Bruselu je pro nás zajímavý hned v několika ohledech. 
Kromě představitelů evropských států se ho poprvé zúčastnil americký prezident Joe Biden. Nechyběla Angela Merkelová, Boris Johnson, Emmanuel Macron, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, ani Miloš Zeman. Český prezident však příliš vidět nebyl, s novináři nekomunikoval a po tříhodinovém jednání zamířil rovnou domů. 

Mnozí přišli s otázkou, proč právě nyní řešit výkon prezidentské funkce Miloše Zemana. A jestli to není podezřelé, když jsem v posledních prezidentských volbách kandidoval právě proti němu. Moje důvody však nejsou osobní. Ostatně netajím se názorem, že Miloš Zeman je i můj prezident, protože z pozice občana i senátora jeho postavení jako hlavy státu plně respektuji. Proč tedy právě teď řešit schopnost či neschopnost Miloše Zemana vykonávat prezidentskou funkci?  Koncem dubna, krátce po odhalení útoku ve Vrběticích, rozhodli šéfové senátních klubů, aby se analýzou vrbětické kauzy zabýval Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, kterému předsedám. Vzali jsme svůj úkol velmi vážně. Předvolávali jsme si na výbor jednotlivé členy vlády […]

V Bělorusku je mizerná situace už od roku 1994, kdy se Alexandr Lukašenko stal prezidentem. Tento „poslední evropský diktátor“ se drží u moci všemi prostředky a s využitím policejního násilí, jehož brutalita neustále stoupá. V Lukašenkově režimu se samozřejmě nemohou konat ani svobodné volby.  V těch posledních byla hlavní opoziční kandidátkou na prezidentku Svjatlana Cichanouská, která v kandidatuře odvážně zastoupila svého uvězněného manžela. Podle nezávislých průzkumů ve volbách s velkou převahou zvítězila, avšak prezidentem zůstal Lukašenko a Cichanouská musela v obavách o bezpečnost i se svými dětmi opustit zemi. Bělorusko jsem poprvé navštívil pracovně v roce 2013 v rámci stipendijního programu Václav Havel Fellowship. Cílem programu bylo poskytnout mladým novinářům […]

  Představitelé Evropské komise v posledních hodinách roku 2020 ohlásili, že se jim podařilo uzavřít obchodní dohodu s Čínou. Pracovalo se na ní sedm let a nyní je ještě potřebné, aby se o ní hlasovalo v Evropském parlamentu. Co nám smlouva, na které se obě strany překvapivě shodly během světové pandemické krize, přináší? Je vůbec výhodná? Rád bych nastínil šest oblastí, o kterých bychom měli veřejně mluvit, než bude dohoda ratifikována.  Za prvé: Co to je investiční dohoda a potřebujeme ji vůbec? Uzavírat obchodní dohody je rozhodně v zájmu občanů ČR a také EU. Jenomže v tomto případě tkví základní problém ve zcela odlišném světonázoru obou stran – demokratické Evropy a […]

  Tak zvaný „daňový balíček“ je rozsáhlá změna v daňovém systému, která se ve čtvrtek 10. prosince 2020 dostala na pořad hlasování v Senátu.Předně je třeba říci, že na projednání na výborech a na přípravu před jednáním Senátu bylo extrémně málo času. Na pečlivé projednání tohoto návrhu bychom potřeboval měsíce, nikoli dny. Standardní lhůta třiceti dní je už tak dost krátká, tentokrát bylo času ještě méně. Proč?  Protože zákony, které by od prvního ledna měly začít platit, mají na uvedení do život už jen 20 dní. Vláda navrhla změny v daňových zákonech doslova na poslední chvíli. Firmy, na které tvrdě dopadla pandemická krize, zatím ani netuší, podle čeho se bude […]

Milí přátelé,  zvu vás ve čtvrtek 28. dubna 2022 od 19 hodin do pražského klubu Rock Café na slavnostní uvedení knihy Aleny Ježkové Hovory s Pavlem Fischerem! Účast přislíbili vzácní hosté a zajištěn je kulturní program. Vstup je volný. Těším se na vás!  Hosté: Karel Schwarzenberg Jan Hrušínský kapela Zrní Petr Verner s barokní violou Ladislav Heryán s kytarou Moderuje Milada Čechová

Minulý týden jsem spolu s předsedou Senátu Parlamentu ČR Milošem Vystrčilem a dalšími kolegy navštívil Ukrajinu. Nyní chci říct pár slov o smyslu celé cesty. Především ji musíme vnímat jako součást politických a diplomatických jednání. Ostatně ta začala už ve vlaku, protože jsme jeli s delegací senátu polského parlamentu. Právě Polsko má dnes obrovský náskok v připravenosti na ruskou agresi. Naše těsná spolupráce je pro bezpečnost ČR velmi důležitá. S polskými kolegy budu jednat znovu tento týden. Krátce po příjezdu do Kyjeva jsme se účastnili zasedání ukrajinské Verchovné rady. Přestože na Ukrajině zuří válka, ukrajinský parlament funguje. Nedovedeme si ani představit, jaké obtíže musí ukrajinští poslanci překonávat, ale dál slouží […]

Vyjádření Pavla Fischera po jednání s předsedou zahraničního výboru Verchovné rady Ukrajiny Oleksandrem Merežkem dne 7. dubna 2022:   „Jsem v pravidelném kontaktu se svým ukrajinským protějškem, předsedou zahraničního výboru Verchovné rady Oleksandrem Merežkem. Videospojení se nám dnes nezdařilo, ale mohli jsme alespoň telefonovat. Informoval jsem Oleksandra o usnesení, které dnes na můj návrh přijal Senát – odsuzujeme v něm zvěrstva páchaná na Ukrajině ruskou armádou a vyslovujeme podporu české vládě v další pomoci Ukrajině. Podobné usnesení, iniciované zprávami o masakru civilistů ve městě Buča, včera přijala Sněmovna. Jednota českého Parlamentu je důležitá. Deklarujeme sílu a odhodlání jak Ukrajině, tak spojencům. A v konečném důsledku i Putinovi.   Dozvěděl jsem […]

Milí přátelé,   zvu Vás do pražského klubu Rock Café! Mluvit budeme o válečné agresi Ruska na Ukrajině a dalších aktuálních tématech. Jako vždy hrají hlavní roli vaše otázky.   Moderovat bude Alena Ježková. Vstup je volný a není třeba se předem registrovat.   Přijďte. Těším se na vás!    Přidejte se k události na Facebooku

Ve středu 19. ledna 2022 se uskutečnila 19. schůze Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR. Mezi hlavními body programu bylo jednání o Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu EU (zpravodajem předseda výboru Pavel Fischer) a Vrbětice a dopady na bezpečnost ČR (přerušený bod, zpravodajem předseda výboru Pavel Fischer). V případě kauzy Vrbětice bylo na 19. schůzi přijato 118. usnesení Vrbětice a dopad na bezpečnost ČR, kterým byla pomyslně završena série jednání, která probíhala od dubna 2021. Zpravodajskou zprávu Pavla Fischera si můžete přečíst zde. Usnesením senátoři ocenili práci bezpečnostních institucí a upozornili na nedostatky v postupu vlády a prezidenta (závěry ohledně činnosti prezidenta republiky přinesl výbor […]

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR přijal na své 19. schůzi dne 7. prosince 2021 usnesení  k mimořádným aktivitám ruské armády na hranicích Ukrajiny, k situaci na hranicích států EU a NATO s Běloruskem, k výroční zprávě BIS za rok 2020. Další přijatá usnesení najdete na webových stránkách Senátu.  Na tiskovém briefingu, jehož záznam si můžete pustit na webu Senátu, Pavel Fischer uvedl: „Ozbrojené síly Běloruska aktivně pomáhají nelegálním migrantům porušovat státní hranice zemí NATO a EU. (…) Jde o součást tlaku na veřejné mínění v našich zemích, kdy běloruské ozbrojené síly nemají v rukou zbraně, ale bezbranné migranty, děti nebo matky, jejichž pomocí zkoušejí prolomit […]

Pavel Fischer se v pondělí 18. října 2021 vydal na cestu do Moldavska, kde ho spolu s delegací Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR čekají jednání s protějšky v moldavském parlamentu a se členy vlády. Senátní delegaci přijme moldavská prezidenta Maia Sanduová. Na programu cesty je také návštěva krajanské vesnice.  Z vyjádření Pavla Fischera na Facebooku a Instagramu:  „Milí přátelé, na pozvání parlamentu se dnes vydávám do Moldávie. Jedna z bývalých sovětských republik je podobně jako Gruzie nebo Ukrajina dlouhodobě v hledáčku Ruska. Část jejího území (Podněstří) je mimo kontrolu a nacházejí se tam dlouhodobě ruské vojenské jednotky. Moldavsko se však rozvíjí, má proevropskou prezidentku a […]

Události posledního týdne vzbuzují nejen otázku, nakolik je Miloš Zeman schopen zastávat úřad prezidenta, ale také nakolik je Kancelář prezidenta republiky (KPR) schopna vykonávat činnost v souladu s českými zákony. V pátek 8. října, první den voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pracovníci KPR poprvé připustili, že prezident Miloš Zeman trpí vážnou nemocí. V neděli 10. října v poledne byl Miloš Zeman náhle převezen nejmodernější sanitkou v republice do pražské Ústřední vojenské nemocnice. KPR o jeho stavu nepodala žádné informace. Později vyšlo najevo, že Miloš Zeman zřejmě trpí chronickou chorobou. V úterý 12. října měla KPR zveřejnit podrobnosti o stavu prezidenta. Dověděli jsme se však jen o jídelníčku vrchního velitele […]

Záznam tiskové konference 13. října 2021 v Senátu Parlamentu ČR – odpověď na otázku týkající se informování o zdraví prezidenta republiky Miloše Zemana a práce Kanceláře prezidenta republiky.   Celý záznam tiskové konference na webu Senátu