Pro média

Senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR Pavel Fischer převzal ve středu 4. října litevské vyznamenání za prosazování demokratických hodnot a rozvoj česko-litevské spolupráce. Důstojnický kříž Řádu za zásluhy o Litvu mu 6. července udělil litevský prezident Gitanas Nausėda. Události na litevském velvyslanectví v Praze se zúčastnilo několik desítek zahraničních diplomatů a dalších hostů. Velvyslanec Litvy Laimonas Talat-Kelpša ve svém projevu ocenil dlouholetou spolupráci v zájmu demokratických principů. Zmínil obrannou spolupráci našich zemí a politická jednání, která vedl Pavel Fischer soustavně se členy parlamentu ve Vilniusu, dále vytrvalou podporu běloruské opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské, která žije v litevském exilu a kterou Pavel Fischer pozval do […]

Nominace Roberta Fremra na Ústavní soud přivedla pozornost k otázce, kdo má dohlížet na dodržování lidských práv a ústavnost. Natočil jsem k tomuto tématu novou epizodu mého podcastu, kterou najdete zde na mém webu nebo v podcastových aplikacích. Zkrácený text vám nabízím níže.   Co je Ústavní soud? Jde o specializovanou instituci, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž posláním je dbát na ústavnost právního řádu a ochranu lidských práv. Na Ústavní soud se může obrátit občan, pokud byla veřejnou mocí porušena jeho práva (například ze strany úřadu nebo soudu), a ve specifických případech se na něj může obrátit obec nebo kraj, poslanci, senátoři nebo prezident. Má výjimečné postavení […]

1. a 2. září 2023 se v Praze uskutečnilo setkání IPAC (Meziparlamentní konference k Číně), které spolupořádali poslankyně Eva Decroix a senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR Pavel Fischer. IPAC sdružuje více než 300 zákonodárců z více než 30 zemí světa, z toho více než 50 se jich účastnilo konference v Praze, kde koordinovali politiku vůči Čínské lidové republice, sdíleli své zkušenosti a diskutovali související témata. Na setkání vystoupilo také několik obětí čínského komunistického režimu. Večerní částí programu v pátek 1. září bylo slavnostní setkání ve Valdštejnské zahradě v Senátu Parlamentu ČR, kde účastníky projevem přivítal Pavel Fischer.    Na svých sociálních sítích […]

V pondělí 21. srpna 2023 v 11 hodin se před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici v Praze konal vzpomínkový pietní akt k uctění památky padlých u příležitosti 55. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Akce se spolu s pamětníky a veřejností zúčastnil prezident republiky, představitelé obou komor Parlamentu, předseda vlády a členové vlády. Na svých sociálních sítích Pavel Fischer uvedl:  „Před 55 lety začala okupace Československa vojsky pěti armád Varšavské smlouvy. Události následujících dní, týdnů a měsíců si vyžádaly nejméně 137 mrtvých a stovky zraněných. Odpor občanů byl krvavě potlačen na mnoha místech naší země. Jedním z nich byla budova rozhlasu v Praze, kde jsme […]

Pavel Fischer v neděli 18. června 2023 spolu s místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou, ministryní obrany Janou Černochovou, náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou a dalšími hosty uctil památku československých parašutistů v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Na tomto místě sedm československých parašutistů z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin několik týdnů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha bojovalo s mnohonásobnou převahou příslušníků oddílů SS a gestapa.  Na sociálních sítích Pavel Fischer události 18. června 1942 připomněl slovy: „Adolf Opálka, Jan Kubiš, Josef Bublík, Josef Valčík, Josef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý. Před 81 lety byli naši odbojáři […]

Na poslední den pracovní cesty jsme se vydali na východ Ukrajiny do města Dnipro, několikátou noc jsme tak strávili ve vlaku. Dnipro leží několik desítek kilometrů od frontové linie a opakovaně je cílem rozsáhlých ruských útoků. Česká republika si vzala patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde se nachází centra ukrajinského průmyslu. Vyrábí se tu 40 % železa Evropy a 50 % oceli Ukrajiny. Česká republika tu navázala celou řadu kontaktů a aktivit, což je strategicky důležité. Právě Dnipro bude hrát při obnově Ukrajiny velkou roli.  Také sem tvrdě dopadají následky teroristického útoku proti Kachovské přehradě. Aktuální počet obětí je 12. Už sedm dní je tu 250 tisíc obyvatel bez vody. […]

Hlásím se vám opět z Ukrajiny. Třetí den jsme začali jednáním s Krymskými Tatary. Mnoho z nich muselo odejít z Krymu do bezpečí, avšak situaci ve své zemi detailně sledují a vedou podrobné záznamy o zločinech ruských okupantů. Jejich lídrem je Mustafa Džemilev, který vyslovuje radost z postoje České republiky. S uspokojením cituje prezidenta Petra Pavla a s hořkostí krátce zmiňuje Miloše Zemana, který přece doporučoval, aby se Krym stal ruským jako ústupek pro usmíření Putina. To se psal rok 2014 a Rusko zabralo východ Ukrajiny a Krym. Víme, jak to dopadlo. Zlu se nemá ustupovat. Mustafa Džemilev to ví sám nejlépe – byl jedním z těch, kdo protestovali proti […]

Moje pracovní cesta na Ukrajinu pokračuje přesunem do Kyjeva, kde nás po krátké poradě v hotelu poplach zahnal do krytu. Naštěstí jsme tam nemuseli být dlouho a nenabrali jsme příliš velké zpoždění. Jednali jsme pak s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem a poslanci. Poprvé navštívil Prahu v březnu roku 2022 – tehdy jsme s ním v Senátu řešili, jak poskytnout v rekordním čase co nejúčinnější pomoc pro jeho zemi, která se ocitla pod ruskou palbou. Váží si toho, že jsme patřili k prvním, kdo Ukrajině pomohli. Jsem potěšen, že se za tu dobu mezi námi rozvinulo skutečné přátelství. Pokračovali jsme jednáními se členy zahraničního výboru (o dalších dodávkách výzbroje, vzájemných […]

Hlásím se vám z Ukrajiny. Jsem tu s kolegy senátory, abychom na vlastní oči viděli pomoc ze strany ČR, abychom mohli vést osobní politická jednání a abychom zprostředkovali podporu široké veřejnosti i Senátu. První jednání nás čekala včera ve Lvově. Lvov je univerzitní město, kde lze studovat i češtinu. Před válkou tu žilo 700 tisíc lidí, dnes je počet vyšší o 300 tisíc těch, které válka vyhnala z domova. Kavárny a restaurace překypují hosty, okna a průčelí veřejných budov jako radnice nebo kostely jsou obložena pytli s pískem. Okna jsou zabedněna překližkou nebo plechem pro případ exploze při útoku. Válka sem doléhá jakoby z dálky. Potkáváme vojáky ve strážní službě […]