Z médií

  Pád vlády Michela Barniera je v mnohém ohledu historický. Byl to premiér s nejkratší dobou ve funkci. Jeho odchod má však dopady i mnohem širší. Koalice, která se proti němu postavila, nenabízí společný program. Dokonce v návrhu odvolání jsou vysloveně protimluvy – předložila ho levicová platforma včetně ultralevice, v textu kritizují Lepenovce, a přitom právě síly této strany se k hlasování připojily a levici podpořily. Nejde tu o spojení sil, které by spolu mohly nebo chtěly vládnout. Nemají společný program. Francie tak bude ještě chvíli bez stabilní vlády a mít bude nejspíše  rozpočtové provizorium.   To však má dopady na ostatní. Z hlediska obranných výdajů se plánoval nárůst o […]

Přestože se vláda zavázala provést revizi vztahů s Ruskem a s Čínou, zatím parlament nedostal od vlády podklady. Zatímco v případě Ruska revize probíhá také v souvislosti s tím, jak se zhoršuje bezpečnostní situace v Evropě, u Číny si ministerstvo zahraničí dalo na čas. Přestože senátní výbor o otázce jednal opakovaně, zatím ministerstvo nepřineslo žádný strategický dokument, nad nímž by bylo možné vést rozpravu. Kabinetní způsob jednání ale vládě nesvědčí. V tak důležitých otázkách by měla proběhnout parlamentní diskuse. Neboť je to parlament, kdo kontroluje vládu, nikoli naopak. A právě v parlamentu by vláda měla skládat účty.  I proto se předseda výboru Pavel Fischer obrátil na ministra zahraničí s dopisem, […]

Jaké je poučení z historie? Bezpečnost občanů západního Berlína garantovala přítomnost vojenských jednotek jaderných mocností v Německu. A tak se podařilo, že přestože bylo po druhé světové válce Německo rozděleno na východní a západní část, vedení Sovětského svazu se neodvážilo zpochybnit výsledky druhé světové války. V Evropě sice panovala studená válka, ale podařilo se odvrátit otevřený střet. Díváme-li se však na konflikt na Ukrajině, kterou přepadly jednotky Ruské federace a zabraly rozsáhlá území, nemůžeme přeslechnout hlasy těch, kdo by chtěli v zájmu „míru“ boje co nejrychleji ukončit a Rusku ponechat dobyté území. To je ale špatný nápad. Nemůže jít o novou hranici Ukrajiny, maximálně snad o demarkační linii. Máme-li se […]

Budovat naše vojenské schopnosti je v dnešní době nezbytné. Švédsko už v roce 2014, kdy Rusko obsadilo Ukrajinu, vyhlásilo, že se připravuje na totální válku, upravilo zákony a začalo mobilizovat. V České republice jsme měli prezidenta, který situaci bagatelizoval se slovy, že to mají Ukrajinci vzít jako hotovou věc. Ale dvě procenta z celkového HDP na obranu nebudou stačit, navíc je to závazek z mírových dob. Teď se na evropský kontinent vrátila válka. Zvolení nového prezidenta v USA vrací diskuse o tom, kolik vydáváme na obranu. Je na čase, aby občané věděli, že obrana a bezpečnost republiky nemůže být jen záležitostí pro armádu nebo policii.  Celý rozhovor je zde

Tsai Ing-Wen’s Prague visit: Symbol of Taiwan’s defiance against communism PAVEL FISCHER October 27, 2024 Former Taiwan President Tsai Ing-wen speaks during the annual Forum 2000 conference in Prague, Czech Republic, October 14, 2024. (File Photo) Lack of prudence might be a blow to the task of building an assertive political strategy vis-à-vis China, which applies even more when we have been aware of the blatantly implemented coercive policies of China continue to challenge own Western interests. PRAGUE: Taiwan’s Former President Tsai Ing-Wen’s visit to Prague on 13 October was an important milestone. It was her first visit since leaving her country’s supreme constitutional office that she had been democratically […]

Výsledky summitu NATO ve Washingtonu D.C. jsou jasné – posiluje odstrašení nepřítele a obrana, upravují se obranné plány, posiluje partnerství s obranným průmyslem, prioritou se stává kybernetická obrana a posilování odolnosti demokracie. V Evropě rozmístí armáda USA střely s velkým doletem jako výraz odhodlání se bránit. Ukrajina dostává další dlouhodobou pomoc a na summitu se opět jednalo i s partnery z Indopacifiku – s Japonskem, Jižní Koreou, Novým Zélandem a Austrálií. K jakým závěrům summit došel? Jaká byla atmosféra na summitu představitelů parlamentů členských států NATO? A proč je důležité přestat mluvit o procentech HDP na obranu a věnovat se tomu, abychom se jako společnost zmobilizovali a zajistili bojeschopnou armádu? […]

Podobně, jako vyzýváme Rusko, aby přestalo útočit na Ukrajinu a dodržovalo mezinárodní právo, tak bychom neměli přivírat oči nad porušováním mezinárodního práva jinde, například na Blízkém východě. Přestože je situace v Gaze a v celém regionu mimořádně složitá a my musíme mluvit na prvním místě o bezpečnosti Izraele, tak kdybychom připustili, že mezinárodní právo tady neplatí a že tady nemá být stát pro Palestince, děláme hrubou chybu. Rodný list státu Izrael je totiž spojen také se vznikem státu pro Palestince. Podobně, jako přiznáme Izraeli právo na sebeurčení, stejné právo mají i Palestinci. Pokud bychom připustili, že tu mají platit dvojí standardy a mezinárodní právo pro jedny platí a pro druhé […]

V pořadu Napřímo o situaci po volbách do Evropského parlamentu, o tom, proč je technologie Tiktok nebo elektroauta z Číny vážným bezpečnostním ohrožením a o výsledcích práce vládní koalice. Odkaz na pořad je zde

Rusko totiž objednalo, financovalo a organizovalo pokus o žhářský útok v České republice. Musíme se bránit.  Nejsme ale sami. Jsme členem NATO. Máme nejlepší armády a nejlepší zpravodajské služby. Takže docela postačí, když na hrozbu Ruska odpovíme dostatečně nekompromisně.  Odkaz na rozhovor je zde 

Francie je ve varu. Prezident Macron se rozhodl po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu rozpustit sněmovnu. Vyhlásil volby, které mají přinést novou vládní většinu. Je tu ale něco, co na není první pohled vidět. Francie je pod tlakem finančních trhů. Rozdíly mezi úrokovou sazbou Německa a Francií dosahují rekordních hodnot za uplynulých 7 let. Ratingové agentury připravují finanční trhy, že hodnocení Francie se zhorší. To by znamenalo další komplikace. Ve Francii se píšou dějiny, a to i s ohledem na další státy EU. Je však otázka, zda vládní většina po volbách bude v parlamentu dostatečně silná. Pokud ne, pak Francii čeká rok nestability. Nové volby totiž prezident republiky může […]

Jak velkou roli hrají dezinformace v naší společnosti a je umělá inteligence podle vás spíše bezpečnostním nástrojem nebo rizikem? Dezinformace tu byly vždy, to není nic nového. Novinkou je, že se vyrábějí v průmyslovém měřítku, jako na běžícím pásu, a to i s využitím umělé inteligence a chytrých algoritmů. Je stále těžší identifikovat realitu a odlišit ji od virtuálních mutací, které nás mají dezorientovat. Zvyšující se výkon kvantových počítačů směřuje k tomu, že se změní i výkon těch, kdo s námi nemají čisté úmysly. Chytré technologie se však mohou použít i naopak, a to ve prospěch obrany našeho prostoru demokracie a svobody. V tomto smyslu je třeba napřít naše úsilí.   Jak naši společnost upozornit na téma problematiky bezpečnosti a obrany? Česká republika má spojence. Je v našem bytostném zájmu sdílet s nimi naši starost o ochranu svobody, právního státu […]

O směřování země rozhodnou občané. Bude to suverénní rozhodnutí suverénních občanů suverénní země. Poslední vývoj v Gruzii vzbuzuje vážné obavy. Tyto obavy ostatně pojmenovala nejlépe prezidentka republiky Salomé Zurabišvili, s níž se senátor Fischer v Gruzii také setkal. Více zde na tomto odkazu. 

V procesu s Jimmym Laiem, zakladatelem nezávislého hongkongského deníku Apple Daily, řeší i vykonstruovaná obvinění ze spolčení s cizí zemí s cílem ohrozit národní bezpečnost. Před soudem opakovaně uvádějí jména 17 zákonodárců a jejich údajné aktivity proti Hong-Kongu. Tedy území, kde Čínská lidová republika v rozporu se svými mezinárodními závazky nastolila zavedením zákona o státní bezpečnosti nové poměry. Mezi jmenovanými zákonodárci je i senátor Pavel Fischer. Tato skupina politiků z 9 zemí požádala hongkongské ministerstvo spravedlnosti o možnost vystoupit před soudem a předložit důkazy. Mají totiž k dispozici materiály, které by v běžném řízení v právním státě musely být u soudu projednány. Hongkongská policie však dosud nikoho z nich neoslovila. […]

“Úcta k právu, respektování práva a respekt k právnímu státu jsou veřejné statky. Je v našem společném zájmu, abychom dodržovali právo,“ řekl senátor Pavel Fischer na úvod panelové diskuse absolventů Harvardovy univerzity, která proběhla na půdě Senátu ČR.  Více zde: na tomto odkazu. 

Je chyba, že vláda nejmenovala včas velvyslance do Moskvy. Asymetrie, kdy v Praze ruský velvyslanec působí, zatímco v Moskvě dnes dočasně řídí úřad jen druhý tajemník, nás oslabuje a je proti našim zájmům.  Rusko nás bere jako nepřátelskou zemi a útočí na nás. Stačí připomenout výbuchy ve Vrběticích, hybridními útoky nebo kybernetické ataky. Chová se jako teroristický stát. Jenže diplomacie je nástroj. Mít plnohodnotný úřad v Moskvě je na místě. Kdybychom vysílali velvyslance pouze tam, kde máme dobré vztahy, tak můžeme polovinu ministerstva propustit a zbývající diplomaty nacpeme do jediného autobusu. Rusko je a zůstane vážnou bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku, ať už bude výsledek ruské agrese proti Ukrajině jakýkoliv. […]

Vláda ČR zapsala na sankční seznam aktéry kauzy Voice of Europe. Bylo to správné rozhodnutí poté, kdy se prokázalo, že za vším bylo úsilí Ruska měnit v zemích EU politickou diskusi prostřednictvím nastrčených komparsistů. Slovensko nyní udělilo ochranu jednomu z nich. Na pozadí oslav 20.výročí vstupu do EU se tu odvíjí průšvih, kdy se vláda v Bratislavě rozhodla jednat v rozporu s bezpečnostními zájmy nejen České republiky, ale i Nizozemí, Německa a dalších. Pusťte si mou reakci pro ČT24 na čerstvé zprávy o rozhodnutí Slovenska.

Budeme-li pořád dokola opakovat, že nelze měnit základní smlouvy EU, mohli bychom také přehlédnout, že nám nad hlavou létají rakety. A tedy že jsme ve vážném nebezpečí.Pusťte si můj komentář z 1. května 2024 pro ČT24.

Rusko můžeme z Ukrajiny vytlačit bez toho, že bychom eskalovali konflikt. Musíme přestat zastrašovat sami sebe. Pusťte si můj komentář z 20. dubna 2024 pro ČT24.