Senátoři řešili zbraně, KVAČR 2035 i problémy obranného průmyslu

Přepis článku na webu czdefence.cz, který obsahuje rozhovor s Pavlem Fischerem

Na svém 20. zasedání včera jednali členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR. Tento výbor obsahuje agendu tří poslaneckých ekvivalentů, a to výboru pro obranu, výboru pro bezpečnost a zahraničního výboru poslanecké sněmovny. Výbor posuzuje již schválené návrhy zákonů v dolní komoře parlamentu podobným způsobem, tedy projedná zákony ve výborech a ty pak následně schválí nebo s úpravami vrátí zpět sněmovně k projednání. Touto procedurou právě prochází návrh zákona o munici a návrh zákona o zbraních a střelivu.

Hned na úvod je potřeba zdůraznit, že senátoři výsledné doporučující hlasování odložili na 6. března před konáním plánované schůze senátu. Na možný rozpor zákona poukázal senátor Václav Láska, který ve své zprávě upozorňoval na možnost snadné dostupnosti dlouhých zbraní, zejména útočné pušky AR-15 pro držitele zbrojního průkazu. Ta podle něj, na rozdíl od pistole nebo revolveru, neslouží k obraně. Navíc se v tomto případě nabízí spojitost s událostmi na filosofické fakultě, kde použití tohoto typu pušky způsobilo nejvíce těžkých zranění s trvalými následky anebo úmrtí. Návrh tohoto zákona podle senátora Lásky neřeší eliminaci potenciálních hrozeb a navíc komplikuje práci Policie ČR. Například v případě, kdy chtějí policisté držiteli odebrat zbraň vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nebo podezřelému chování, protože může být nebezpečný svému okolí.

Náměstek ministra vnitra Radek Kaňa naopak prezentoval návrh zákona o zbraních jako výrazně modernizující stávající zbraňové právo, a především vyzdvihl důslednou digitalizaci celé agendy zbraní. Podle něj má policie možnost okamžitě zajistit zbraně osobě, o které je k dispozici informace prokazující, že daná osoba představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost. Dále zavádí zkrácení doby pro posuzování zdravotní způsobilosti držitele zbrojního oprávnění z deseti na pět let, povinnost podnikatelů hlásit podezřelé transakce, zvýšení kontrolní činnosti policie, rozšíření skutečností evidovaných v Centrálním registru zbraní a rozšíření automatických aktualizací a dalších funkcionalit. Návrh zachovává značnou přísnost podmínek, za kterých může osoba získat přístup ke zbraním, avšak odbourává přebytečnou byrokracii a snižuje administrativní zátěž držitelů zbraní i státních orgánů. Zákon výrazně posiluje prvky eGovernmentu. Ruší se papírové doklady. Drtivou většinu úkonů a podání bude možné učinit elektronicky, a to prostřednictvím aplikace Centrálního registru zbraní, respektive prostřednictvím portálu veřejné správy. Návrh přesněji definuje zbraně a dělí je do šesti kategorií. Přístup k nim bude odstupňován v závislosti na jejich možné nebezpečnosti. Namísto pěti skupin zbrojních průkazů pro fyzické osoby zákon o zbraních zavádí pouze dva druhy zbrojního oprávnění. Zbrojní oprávnění bude vydáváno na dobu neurčitou, přičemž Policie ČR bude pravidelně minimálně jednou za pět let prověřovat, zda osoba i nadále splňuje zákonem stanovené požadavky pro držení zbrojního oprávnění, jako je plná svéprávnost, bezúhonnost, spolehlivost a zdravotní způsobilost. Namísto deseti skupin zbrojních licencí pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zákon o zbraních zavádí pouze tři skupiny zbrojních licencí. 

Senátoři se v rámci jednání zabývali také materiálem diskutovaným již dříve v poslaneckém výboru pro obranu, a to Koncepcí výstavby Armády České republiky 2035. V dolní komoře byla tato koncepce projednána po rozsáhlé a emotivní diskusi tzv. bez stanoviska. Také na půdě senátu zopakoval tentokrát 1. náměstek ministryně obrany František Šulc, že předložený materiál znamená návrat k systematické práci na modernizaci armády, kterou umožňuje zejména uzákonění výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. „Přitom racionálně a smysluplně vyvažuje potřebu připravit se na konflikt vysoké intenzity,“ představil koncepci náměstek Šulc a dodal, že deficit z minulosti, který byl primárně finanční, se promítl i do nízkého stavu zásob a do modernizace armády, která je podle něj zpožděná. Připomněl také problematické plnění závazku vůči Severoatlantické alianci, které doplácí na tyto dlouhodobé nedostatky. 

Základní parametry tohoto klíčového dokumentu představil senátorům 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Miroslav Hlaváč. Ten poukázal na potřebu razantních řešení v personální oblasti, podobně jako v rozvíjení a udržení schopností armády. „Vize a koncepce zdůrazňuje, že armáda bude schopna synergického působení všech součástí armády, což znamená pozemní síly, vzdušné síly, kybernetické síly a teritoriální síly. Aliance definuje pět doménových prostorů pro vedení bojové činnosti, což je vesmír, moře, vzduch, pozemní komunikace, pozemní doména a kybernetický prostor,“ uvedl generál Hlaváč.

Zároveň senátory seznámil s plánem vybudování technologického praporu, jako experimentální jednotky. „Kolem roku 2030 chceme zahájit jeho budování, kde v zásadě chceme testovat zejména robotické stroje a prostředky, které by nám umožnily se rozvíjet dál do 21. století, Bude to taková testovací jednotka, kde chceme v tomto využít zejména mladé důstojníky a vojáky a samozřejmě rozvíjet do budoucna další schopnosti armády,“ uvedl 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR. Senátoři následně v rozpravě poukázali na fakt, že otázky budování obrany a výstavby armády by neměly být ovlivněny politickým bojem a měly by být v každé době nadstranické a Koncepci výstavby Armády ČR 2035 vzali na vědomí.

Senátoři se také vrátili k dalšímu aktuálnímu tématu, které trápí pro změnu obranný průmysl, a to podmínky financování projektů českého obranného průmyslu v ČR a v EU. Podobně jako uvedla ministryně obrany Jana Černochová po pondělním jednání se zástupci firem obranného průmyslu, také 1. náměstek František Šulc v této souvislosti připomněl, že význam obranného průmyslu se od ruské agrese na Ukrajině dostává do popředí. Bohužel však naráží na přístup bankovního sektoru, kdy evropské regulace našemu obranného průmyslu, ale také průmyslu v celé Evropě, ztěžují život. Firmy tak nejsou schopny získat peníze z bank na profinancování zakázek a musejí shánět zdroje jinde. Ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci Aleš Vytečka připomněl, že mezi léty 2022 a 2023 extrémně narostl export vojenského materiálu na úroveň 30 miliard korun. „Zhruba 70 % exportních licencí v České republice bylo uděleno na Ukrajinu. To znamená, že jsme naprosto dominantně soustředění – jak stát, tak firmy – na pomoc Ukrajině,“ uvedl Vytečka. Tento nárůst výroby, který je v některých případech i více než desetinásobný je však potřeba nějakým způsobem financovat. Senátoři po následné podrobné diskusi konstatovali, že se do podpory českého obranného průmyslu aktivně zapojí a schválili následující usnesení: 

K podmínkám financování projektů českého obranného průmyslu v ČR a v EU výbor:

1. Připomíná, že nelegální, neospravedlnitelná a nevyprovokovaná agrese Ruska proti Ukrajině trvá již déle než dva roky a stále pokračuje. A připomínáme, že v souvislosti se zásadním zhoršením bezpečnostní situace v důsledku ruské válečné agrese je nezbytné posilovat národní bezpečnost a obranyschopnost státu. 

2. Připomínáme jako výbor naše usnesení pod číslem 149, přijaté na čtyřiadvacáté schůzi dne 15. března 2022, v němž výbor konstatoval, že na Ukrajině se rozhoduje také o naší bezpečnosti, a proto je v zájmu ČR maximálně podpořit Ukrajinu v jejím úsilí při obraně suverenity a územní celistvosti, přičemž při této příležitosti výbor vyslovil Vládě České republiky podporu při poskytování pomoci Ukrajině s cílem posilovat její účinnou obranu proti vojenské agresi, a to včetně dodávek vojenského materiálu.

3. Oceňujeme, že Vláda ČR dokázala poskytnout Ukrajině významnou podporu. 

4. Konstatujeme, že vláda ČR odpovídá za obranyschopnost státu. Tady citujeme pouze Ústavu České republiky: nese odpovědnost za hospodářskou strategii státu a tedy i za vytváření podmínek pro podnikání nebo pro zadávání veřejných zakázek v této mimořádné době. 

5. Vyjadřujeme přesvědčení, že silný domácí obranný průmysl je základem národní bezpečnosti, přičemž umožňuje podporovat partnery v EU a NATO či země ohrožené agresí, které v souladu s Chartou OSN požádaly o pomoc. 

6. Považujeme za nezbytné, aby Vláda ČR za prvé pokračovala v intenzivní podpoře domácího obranného průmyslu, za druhé systematicky vytvářela příznivé podmínky pro financování obranného průmyslu v ČR, a to i s využitím nástrojů a prostředků EU a NATO.

Pověřuje předsedu výboru, aby o tomto usnesení informoval předsedu senátu, předsedu vlády, ministryni obrany, ministra průmyslu a obchodu a ministra zahraničních věcí.

Předsedovi Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR Pavlu Fischerovi jsme v souvislosti s výše uvedeným položili doplňující otázky:

1. Jak vnímáte diskusi při jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k návrhu Zákona o zbraních a střelivu. Je podle vás něco potřeba v legislativě doplnit?
 
Diskuse na výboru byla výživná. Ve výsledku z jednání vyvstává otázka, zda stačí, když budeme mít stejná pravidla jako EU, nebo zda bychom je měli zpřísňovat, například pro držení dlouhých zbraní. Podle mého je zcela na místě mluvit také o užití tlumičů na krátké zbraně, které jsou dnes bez omezení. Otázek je víc a mimo jiné mě zajímá, kdy vláda připraví další novelu stávajících zákonů. 
 
2. Výbor vyjádřil, na rozdíl od sněmovního výboru pro obranu, jednomyslnou podporu Koncepci výstavby Armády České republiky 2035. Jak mohou senátoři pomoci s odpolitizováním diskuse o výši výdajů na obranu státu a modernizačních armádních projektech?
 
Naše země nemá dvě armády – jednu Jany Černochové a druhou Andreje Babiše. Máme jednu Armádu ČR a podle toho se musí vláda a opozice chovat. V tomto smyslu usilujeme v Senátu o to, abychom neřešili politické partaje, ale abychom měli na paměti obranyschopnost republiky jako prioritu. 
 
3. Stejně jako po pondělním setkání na Ministerstvu obrany ČR zazněla i dnes vaše podpora domácímu obrannému průmyslu, který čelí významným komplikacím způsobeným regulacemi EU a postoji bank k financování zbrojních programů. Jak mohou senátoři, nebo Parlament ČR jako celek, firmám podnikajícím v obranném průmyslu pomoci?
 
Senát v tomto smyslu nenahradí banky nebo vládu, kterou máme za úkol kontrolovat. Máme ale možnost posouvat témata na úroveň EU, třeba při jednání Senátu o mandátu na Evropskou radu. Kromě toho můžeme vládě pomáhat budovat politické koalice se státy EU a NATO, se kterými vidíme potenciál spolupráce. Já osobně řeším dlouhodobě různá bezpečnostní témata s kolegy z partnerských výborů v zahraničí, abychom v domovských parlamentech připravovali půdu k přijímání důležitých rozhodnutí. Jako příklad uvedu zbrojní a finanční podporu Ukrajiny, obranu vůči nedemokratickým aktérům, a nyní i naléhavou potřebu pomoci obrannému průmyslu.