Zpráva z Ukrajiny – pátek 23. února 2024

Pátek 23. února 2024, Kyjev, Ukrajina

V předvečer druhého výročí masívní ruské invaze znějí městem sirény, a tak jdu do krytu, ale ta povinnost ve mně budí fyzický odpor. Mám za sebou celý den schůzek v ukrajinském parlamentu s partnery z celé Evropy. Teď jsem dostal nedobrovolně čas si utřídit myšlenky.

„Speciální operace“ plánovaná na tři dny se Putinovi trochu protáhla. Ukrajinci se postavili na odpor a dokázali útočníky zastavit, dokonce zpátky osvobodili 56 % okupovaného území. Dobrých zpráv je mnohem víc: Přestože už nemají žádné válečné lodě, dokázali zničit dvacet procent ruské flotily v Černém moři, takže se musela stáhnout a přestat blokovat obchodní trasy. Blokáda moře, které Rusku nepatří a kde by naopak Rusko mělo respektovat svobodu mořeplavby, tím skončila.

Je důležité, že Ukrajina dokázala obnovit vývozy obilí a dalších produktů po moři. Díky tomu také do ukrajinského státního rozpočtu přitékají vybrané daně. Exporty se vrátily na úroveň před válkou a vše se zlevnilo – pojišťovací společnosti snížily platby za pojištění nákladu. Na tom je vidět, že vojenské vítězství přináší velmi rychle i prosperitu.

Díval jsem se zkoumavě po ulicích po stopách války. Barikády nebo kryty z pytlů s pískem a zátarasy jsou vidět méně než dřív. Ale společnost je utahaná a nervózní. Není divu. To, co vypadalo jako sprint doslova o život, se proměnilo ve vytrvalostní běh. Ukrajina potřebuje řadu věcí změnit a také rozložit síly.

Noční poplach trvá, ale prý to možná ani nedoletí do blízkosti hlavního města. Poslouchám detaily o vývoji na frontové linii. Boje u Avdijivky, o kterých se tolik psalo, přece jen stály ruské jednotky mnoho sil. Ztratily v jedné bitvě na sedmnáct tisíc padlých, 364 tanků, 748 obrněnců a 248 děl.

Prohra v bitvě o Avdiivku není prohra Ukrajiny, je to prohra nás všech. Chyběla jim tam munice a prostředky, kterými by mohli nadále čelit přesile ruské armády. Nakonec na frontové linii vlastní krví píšou bojovníci zprávy o tom, jak Evropa nedokázala zastavit putinovské Rusko včas. Přitom včas odstrašit nebo vojensky zadržet protivníka je rozhodující – a také nejvýhodnější z hlediska všech nákladů.

Jak se o tom všem jednou budou učit ti, co přijdou po nás? Jsem přesvědčen, že ať už bude výsledek války Ruska proti Ukrajině jakýkoli, něco zásadního se změnilo. Rusko se stalo neskrývaným a vážným ohrožením pro naši bezpečnost. Podle toho je potřeba konat – a to pro nás začíná v české Poslanecké sněmovně a v Senátu.