Severoatlantická aliance
K výročí 25 let České republiky v NATO
Blog|12.3.2024
Vstup do NATO byl před 25 lety předělem v naší novodobé historii. Kdybychom měli zmínit alespoň dvě jména těch, kdo na něm mají obrovskou zásluhu, byli by to Madeleine Albrightová a Václav Havel. V roce 1999 jsme se stali součástí elitního klubu států, které sdílí nejen obranu a záruky bezpečnosti, ale také úctu ke svobodě a právnímu státu. Není náhodou, že v té době u nás raketově rostly statistiky přímých zahraničních investic. Pro investory jsme se stali bezpečnou zemí s jasnou hodnotovou orientací. Zdroje naší prosperity leží i tady a můžeme za ni děkovat nejen sobě, ale i těm, kdo se rozhodli stát našimi spojenci.
Za těch 25 let jsme ušli velký kus cesty. Vzpomínám si třeba na summit NATO v roce 2002, který se konal v Praze. Byl tak významný, že se dokonce začalo mluvit o „pražské agendě“. Na tom, že jsme dnes respektovaným členem Severoatlantické aliance, tvrdě pracovala a pracuje celá řada lidí. Jsou to nejenom politici a úředníci, ale především vojákyně a vojáci, kteří přinesli v zahraničních operacích mnoho obětí. Myslím dnes s úctou a vděčností i na ty, kdo přinesli oběť nejvyšší a nemohli se už vrátit domů.
Státy NATO jsou dnes konfrontovány s celou řadou nových výzev. Budíček v podobě ruské agrese, jaká v Evropě od druhé světové války nemá obdoby, nás všechny přímo nutí konečně brát obranu jako prioritu. Je skvělé, že jsme mohli v alianci přivítat dva nové členy, Finsko a Švédsko. Svět se mění a také NATO prochází proměnou. Proto, aby do budoucna mohlo být silnějším a ještě stabilnějším obranným paktem. A to je pro nás všechny 25 let od našeho vstupu významná zpráva.