Ochrana osobních údajů není šikana, ale nutnost z hlediska bezpečnosti 

Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové.

Poslouchal jsem rozpravu a mám tady dvě připomínky nebo dva aspekty, které bych rád doplnil. Aspekt první. Není to tak dávno, kdy jsem s nějakými známými v Americe komunikoval a navrhoval jsem, abychom si napsali něco na WhatsApp, abychom ušetřili za data. Jejich odpověď mě překvapila. Řekli mi, v žádném případě WhatsApp nechceme. A já jsem se ptal: A proč? No, protože osobní údaje, protože soukromí. Vy to v Evropě možná nevidíte, protože tam máte dobrou legislativu na ochranu soukromí GDPR, ale pro nás znamená používání WhatsApp neuvěřitelnou smršť dalších reklam a vykrádání našich soukromých dat.

To, co je hrozně zajímavé, je, že osoby, o kterých mluvím, jsou zapřisáhlými voliči MAGA a rozhodně, když se přivede řeč na Evropu a EU, tak nešetří slovy kritiky a rádi mluví o levičáckých konstrukcích a sociálním inženýrství.

A přitom mi v tomhle rozhovoru potvrdili, že jako občané členského státu EU žijeme v prostředí, které nás chrání a které i zvenčí dává pocit určité jistoty, o které oni dnes přišli, protože vůči těm gigantům, kteří zneužívají a využívají jejich osobní data, nemají zastání u soudu. A já jsem chtěl tady říct, pokud vám i volič MAGA řekne, že v EU něco funguje dobře, tak bychom si to měli zapamatovat. Ta zkratka je GDPR. A to je moje druhá připomínka.

Naprosto rozumím tomu, že je potřeba postupovat obezřetně, efektivně, nedělat z toho velkou vědu a možná, že ten nástup tohoto ustanovení podobně, jak říkala moje předřečnice paní senátorka Kovářová, že možná byl doprovázen určitou nervozitou nebo možná dokonce i přehnanými obavami z těch obrovských opatření a administrativy, kterou to přináší. Jenže mezitím se technologie vyvinuly a nejedná se jenom o osobní data, o soukromí každého z nás.

Jedná se např. o to, že jsme se vybavili biometrickými osobními doklady, což je pochopitelné, posilujeme bezpečnost. Ale představte si, že vám tu databázi těch informací někdo zcizí. Jak potom budete dokazovat, že jste opravdu vy tím, který si stěžuje, že mu někdo zcizil identitu? A přitom zcizení identity s využitím biometriky už dnes není žádné sci-fi.

A proto si myslím, že právě Úřad pro ochranu osobních údajů má mimořádně důležitou roli v tom, aby nás doprovázel těmi technologiemi, které se za tu dobu od zavedení toho slavného GDPR mezitím posunuly, protože pokud vaším jménem, pokud naším jménem někdo bude jednat, protože si někde zcizil naše biometrické údaje, tak jak to chceme potom vyvracet? Bude velmi složité vracet si zpátky naši identitu. A to vůbec nemluvím o důvěře ve stát nebo v úřady, kde každý občan má přeci svoje nezadatelná práva.

Zkrátka, prolamování bezpečnosti počítačů, datových center a různých online služeb už dnes není neproveditelné. Technologie k tomu dnes existují, a čím rychleji pochopíme, jak obrovské nebezpečí nám hrozí s nástupem těch super výkonných počítačů, tím lépe pro nás. Pokud to včas nezachytíme, tak všechny naše digitální podpisy můžeme považovat za falšované nebo všechny digitální pečetě, které běžně používáme při používání služeb důvěry, budou nespolehlivé. Pak si umíme představit, jak obrovský nával bude řešit správní soudnictví, jak obrovské hospodářské škody to přinese a jak velmi složitou situaci si vytváříme už dnes, když dáváme k dispozici, možná tím, že podceňujeme tuhle bezpečnostní otázku, celou řadu důležitých informačních souborů, které si někdo stáhne k sobě, může se jednat např. o informace o pacientech nebo klientech některých nemocnic, a potom je rozlouskne později až bude mít k tomu technologické nástroje. Takhle se dnes postupuje v tom digitálním světě.

A proto si myslím, že je potřeba, abychom naslouchali nejenom pravidelným hodnotícím zprávám, ale také vyzývali tento úřad k tomu, aby držel krok s technologiemi, protože ona jedna věc je propojovat se online digitálně, to je samozřejmě úplně v pořádku, ale pokud bezpečnost nejde spolu s tím, tak nám začnou kolabovat např. banky. Takhle složité otázky dnes už řeší bankovní instituce i u nás, protože výkon počítačů se stále zvyšuje a prolomit celou řadu databází už není pomalu problém. Začíná to být technologicky na dosah a musíme čím rychleji, tím lépe se připravovat na bezpečnější zajištění nejenom našich osobních dat.

Proto jsem chtěl poděkovat za tuto rozpravu. A pokud nám i lidé, kteří o evropské spolupráci často uvažují velmi kriticky, vzdají za něco hold nebo řeknou, že to děláme kvalitně, např. v mém příběhu to bylo GDPR, tak bychom měli si být vědomi toho, že žijeme v bezpečném prostoru a neměli bychom si to kazit.

https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/119774/100592