Naši osvědčili odvahu. Jejich příklad promlouvá i k nám

Dámy a pánové, 
Vojáci, 
Milí přátelé,

Děkuji za vaše pozvání k památníku, který nám připomíná návrat příslušníků RAF do vlasti v srpnu 1945. Byli to naši letci. 

Slyšeli jsme jejich jména některých z nich. Byly jich stovky, a stovky jich v boji padly a domů se nevrátili. Ti, kdo se vrátili, byli po návratu perzekvováni. A perzekuci čelily i jejich rodiny. Jejich příklad však inspiroval, takže dokázali vychovat nejen svoje děti, ale celou generaci těch, kdo si svobody vážili a byli připraveni pro ni něco obětovat. 

Jejich jméno nebo to, odkud pocházeli, nás vedou k otázce: co to bylo za lidi? Museli mít své sny, své představy o životě, svoje plány. Určitě chtěli mír. I dnes slyšíme, že lidé chtějí mír. Ale tihle byli připraveni se nasadit a bojovat.

A to přesto, že museli kolem sebe slyšet i jiné hlasy. A sice, že s protivníkem nebo s nepřítelem bychom se měli dohodnout. Oni se rozhodli bojovat za svou zem a přinést oběť, která dává smysl i dnes. 

I dnes žijeme v nejistých dobách. Slyšíme, že s protivníkem se prý máme nějak dohodnout. A to přesto, že napětí stoupá a bezpečnostní hrozby jsou tu. 

Stačí se zeptat těch, kdo naši obranu a bezpečnost mají na starosti. Naslouchejme našim vojákům. Například v kybernetickém prostoru pracují, abychom mohli žít v pokoji a míru. Ten zápas už začal. 

Naši vojáci, které si dnes připomínáme, osvědčili věrnost svobodě. Dali nám skvělý příklad. Nevykašlali se na to. Jsme jim zavázáni. 

Čest jejich památce.

(Spatra. Zapsáno podle poznámek, jazykově upraveno)