29. schůze Senátu
EET shromažďuje tolik citlivých dat, že je na místě se ptát: jak je bude stát chránit?
Projevy|19.8.2026

Vážený pane předsedající,
vážená paní ministryně,
dámy a pánové,
EET je podle mého soudu nejen o evidenci tržeb, ale je to i prostředek, který pomáhá budovat jakousi mapu naší ekonomiky a dává tuto mapu do rukou státu. Jenže stát nepotřebuje vědět úplně o každé transakci. Aby mohl spravedlivě vybírat daně, stačí něco jiného. Silná ekonomika nevzniká z dokonalého dohledu, ale potřebuje důvěru, podnikavost, investice a ochotu nést rizika od každého z účastníků. Čím více bude stát shromažďovat takových detailů, o kterých tady dnes mluvíme, o každé transakci, tím větší je odpovědnost státu za to, aby se z těchto informací nestal nástroj moci nebo zranitelnost z hlediska bezpečnosti.
Data o tržbách nejsou jenom nějaká technikálie. V souhrnu mohou vypovídat o kondici firem, o vztazích, o obchodních vztazích, o pohybech a vývoji na trhu. Únik takových dat by nebyl tedy únikem účtenek, byl by to únik citlivých informací, které mohou oslabit konkurenceschopnost našeho hospodářství. A já mám za to, že každá centralizovaná databáze se tím pádem stává lákadlem. A proto i z hlediska kybernetických útoků, z hlediska neoprávněného přístupu k nim, i z hlediska budoucího rozšiřování využití těchto dat bychom měli být velmi pozorní.
Takový malý nebo střední podnikatel nemá vlastní bezpečnostní týmy ani vlastní právní oddělení. O to více musí mít jistotu, že stát chrání jeho data, obchodní tajemství i prostor pro svobodné podnikání. A proto budu mít několik dotazů na paní ministryni, protože se mi zdá, že stát má chránit a vytvářet podmínky pro férové podnikání a nemá shromažďovat data, jejichž zneužití by mohlo naopak naše podnikatele poškodit. Čím větší databázi vytváříme, tím silnější musí být ochrana, kontrola a odpovědnost. Jinak totiž nevytváříme moderní správu daní, ale nové systémové riziko pro celou naši ekonomiku. A tak mám několik otázek.
Kdo přesně bude mít přístup k identifikovatelným datům z EET? To je otázka první. Otázka druhá. Bude každý přístup dohledatelný? To znamená kdo, kdy, k jakému účelu a v jakém rozsahu do dat nahlížel? Zatřetí dostane podnikatel možnost zjistit kdo a proč s jeho daty pracoval? Začtvrté budou data využitelná výhradně pro správu daní? Nebo plánujete jejich využití postupně rozšiřovat? Otázka pátá. Jaké sankce čekají toho, kdo by obchodně citlivá data neoprávněně zpřístupnil, využíval, nebo předával dál? A nakonec, proč vláda nepředkládá současně s rozšířením sběru dat také robustní pravidla pro jejich minimalizaci, anonymizaci a pro kontrolu přístupů?
Děkuji.
Po jazykové úpravě. Přepis je zde


