Bez návratu k pravidlům mezinárodního práva nelze ani najít uspokojivé řešení krize v Hormuzském průlivu

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové.

Zasedání Evropské rady, které bylo neformální, tzn. 23. až 24. dubna se sešli šéfové hlavy států a šéfové vlád, bývá neformální právě tím, že se tam často jedná za zavřenými dveřmi na aktuální témata. Když se podíváme do toho telefonního seznamu, který nám tady pan ministr – a děkujeme mu za to – velmi přesně představil, tak zjišťujeme, že takové neformální jednání může pokrýt obrovskou šíři témat.

Mluvíme nejenom o rozpočtu, ale o konkurenceschopnosti, mluvíme o taxonomii v energetice, ale také o jižní spolupráci v jižním sousedství a konfliktu s Íránem, resp. válce proti Ukrajině.

Mně z toho vychází, že jenom samotný výčet těch témat ukazuje, v jak neklidné době dnes jsme. Chtěl jsem proto ocenit, že se podařilo společným úsilím také s podporou vlády ČR schválit 20. sankční balíček proti Ruské federaci. Dobře vidíme, že sankce pomalu, ale jistě fungují a že je potřeba v tom úsilí pokračovat, ostatně v té stínové flotile Ruska jsou ještě stovky plavidel, která je potřeba skřípnout, aby neobcházela ty sankce. Výborná zpráva je, že se podařilo odblokovat půjčku Ukrajině. To bylo téma, které se stalo téměř noční můrou pro každého, kdo viděl, jak Ukrajina potřebuje injekci, aby udržela svoje veřejné finance nad vodou, a přestože lituji osobně toho, že vláda se nezapojila do té posílené spolupráce, může ještě změnit názor, protože to je otevřený proces, tak samotný fakt, že se podařilo tuto půjčku odblokovat, tak se mi zdá, že stojí opravdu za uznání a je to velmi, velmi důležité pro budoucnost evropského kontinentu a pro naši bezpečnost.

Nakonec jsem chtěl přivést vaši pozornost na ten okruh jednání o situaci v Hormuzském průlivu. Jak jsme slyšeli, tak lídři EU se za přítomnosti ČR shodli na tom, jak důležitá je svoboda plavby. Svoboda plavby na mořích a oceánech je jedním z velmi důležitých atributů svobody a mezinárodního práva. Bylo výsledkem dlouholetého úsilí, že se podařilo prosadit pravidla v tom smyslu, že zkrátka oceán nenáleží nikomu a že všichni mají právo ho svobodně užívat.

Česká republika jako otevřená ekonomika právě z té otevřenosti obchodních cest sama také těží, a proto je tak důležité vidět, že i mezinárodní pravidla v současné situaci, i když slyšíme, že nejsou už důležitá nebo že je nikdo nedodržuje, tak samotný apel na to, aby ta svoboda plavby nebyla jenom teoretická, ale aby se v praxi naplňovala, aby umožňovala obchodní výměnu a spolupráci, aby zkracovala dodavatelské řetězce a zabezpečovala základní suroviny a zboží pro náš trh a aby i naším exportérům a firmám umožňovala spolupracovat s celým světem, zkrátka ta pravidla volného pohybu na mořích a oceánech jsou mimořádně důležitá i pro nás.

Jsem velmi rád, že to tady pan ministr zmínil, mezinárodní právo není mrtvé, ale jak vidíme, tak i v ohnisku toho nejtěžšího konfliktu současnosti se ukazuje, že je potřeba, abychom se k těm základním principům mezinárodní spolupráce vraceli, protože nám ukazují cestu z toho obrovsky komplikovaného konfliktu, který dnes řešíme.

Děkuji proto za toto představení panu ministrovi a těším se na další rozpravu.

Jazykově upraveno. Celý přepis je zde:

https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/119774/100592