Rozhovor pro ČT24, 21. ledna 2026
Kdyby USA si měly dělat nárok na všechna území, odkud Rusko ohrožuje Ameriku, tak jim nebudou stačit vojáci po celém světě. USA potřebují spojence.
Rozhovory, Z médií|22.1.2026

1_Nechá se Donald Trump přesvědčit o tom, aby neuvaloval na evropské země cla kvůli Grónsku a nepokoušel se Grónsko získat?
Musíme rozlišit současnou rétoriku Donalda Trumpa, kterou já považuji za nepřijatelnou mezi spojenci, a dlouhodobý strategický cíl států Severoatlantické aliance. Ten je už známý mnoho let a sice, že sever je velmi důležitý pro naši bezpečnost a pro naši obranu. Ostatně i v tomto smyslu státy Severoatlantické aliance opakovaně pracovaly a Česká republika jako členská země to podporovala. Nově se ale do severního prostoru tlačí Čína, přestože tam nemá území. To, co vidíme okolo Grónska, je jenom pokračování tématu odstrašení protivníka Ruska a Číny. V tomto smyslu je potřeba, aby Severoatlantická aliance mluvila nadále jedním hlasem. O to se taky dneska hraje.
2_Jak přesvědčit Donalda Trumpa o tom, že není nutné, aby Grónsko přebíraly USA, protože roli zvládne NATO?
Kdyby si Spojené státy měly osvojovat nárok na všechna území, odkud Rusko ohrožuje Ameriku nebo kde je hrozbou Čína, tak jim nebudou stačit vojáci po celém světě. To je mimořádně chybný přístup. Ostatně Grónsko už v minulosti hostilo americké základny v obrovském počtu. To, že tam mají Američané dneska jedinou poslední základnu, to je rozhodnutí Washingtonu. Takže jestli si může na něco stěžovat Donald Trump, tak možná na to, že jeho předchůdci nebyli strategicky dlouhodobě prozíraví. Ale když se podíváme do Washingtonské dohody, která je paktem, která je smlouvou, která drží pohromadě Severoatlantickou alianci, tak tam hned v úvodu vidíme odkaz na Chartu OSN. Z tohoto pohledu je velmi důležité naslouchat občanům Grónska i tomu, jakou oni mají představu o své budoucnosti. A protože Dánsko je dneska zemí, která má Grónsko na starosti, tak bychom všichni měli stát za Dánskem a ptát se, jak vám můžeme pomoct.
3_Zdá se ale, že Donald Trump toto všechno nechává na druhé koleji, tak jak ho o tom přesvědčit, že toto je zásadní?
Je to zásadní, protože v minulém roce Donald Trump o Grónsku začal mluvit způsobem, který ohrožuje porozumění mezi spojeneckými státy a úplně stejně mluvil i na adresu Kanady, kdy si nárokoval území celé Kanady jako dalšího státu Spojených států amerických. Do svazku federace že by přijal celou Kanadu a to opět bez souhlasu nebo bez vyjednávání s Kanaďany. Tohle jsou věci, které je potřeba dát stranou a bavit se opravdu o tom, co můžeme dělat, abychom si rozuměli. A pokud Donald Trump bude nadále pokračovat v té hrozbě uvalení cel na státy, které vyjádřily solidaritu s Dánskem, tak zřejmě musíme přitvrdit muziku i my tady v Evropě, abychom právě například s využitím těch celních nástrojů upozornili naše spojence a přátele v Americe, že ty věci bereme už vážně.
4_Podle vás tedy nazrál čas například na aktivaci toho evropského nástroje proti ekonomickému nátlaku, o kterém se mluví, který ještě nikdy nebyl využit, po kterém po jehož využití teď volá francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ano, je velmi správně, že například Evropský parlament včera pozastavil projednávání té obchodní dohody s USA. To je první krok, který bylo potřeba udělat a je dobře, že to členové Evropského parlamentu podnikli. Další mohou následovat. Ty věci je potřeba dobře připravit a také dobře vysvětlit. Evropané mají v Americe mnoho přátel a spojenců, kteří sami nechápou, co se to děje. A tady je potřeba dát taky čas, aby se probudili členové Sněmovny reprezentantů nebo amerického Senátu a začali interpelovat a ptát se prezidenta Spojených států, jak to mají promyšlené. Tady je potřeba, abychom dříve přemýšleli a naslouchali. A já jsem přesvědčen, že najdeme shodu i v tom, že právě Grónsko pro bezpečnost Ameriky nebo Evropy je naprosto rozhodující a že by tam Česká republika mohla například vyslat jednotky v rámci odstrašení Ruska. Ostatně naši vojáci takhle létali už čtyřikrát nad Islandem, naposledy v minulém roce. Pokaždé se vrátili s velmi dobrým výsledkem. Máme na to. Je čas, abychom spojovali síly.
5_Tomu věříte, pane senátore, že současná česká vláda vyslala se souhlasem Parlamentu České jednotky české armády do Grónska za situace, kdy český premiér na otázku, zda Česká republika česká vláda jednoznačně podpoří, Grónsko říká, že ne?
Podívejte se, českého premiéra se musíme ptát, kdo nebo co je hrozbou pro Českou republiku. Najdeme-li shodu na tom, že to je Rusko, tak je potřeba, abychom Rusko dokázali odstrašit všude tam, kde nás ohrožuje. A když mluvím o tom nás, tak mám na mysli celou Severoatlantickou alianci, nebylo by to poprvé A já mám za to, že pan premiér dobře rozumí tomu, že spojenecké závazky se mají plnit a je to výhodné i pro nás.
6_Není to jen zbožné přání, že by Evropská unie našla ve věci Grónska společný jazyk a táhla za jeden provaz? Není to utopie za situace, kdy maďarský ministr zahraničí říká, že situace kolem Grónska není záležitosti Evropské unie?
Já nejsem mluvčím Maďarů a jsem za to rád! Protože některé jejich postoje mně připadají, že vypadly z pouček od Kremlu, tedy přímo z Moskvy. Když nedávno například slovenský ministr obrany prohlásil, že Rusko není hrozbou pro Slovensko, tak jsem se musel sám sebe ptát, proč tam tedy máme mít naše vojáky. Naše jednotky působí na Slovensku právě proto, aby odstrašovaly protivníka, kterým je Rusko. Tam si člověk klade otázku, jestli Maďarsko nebo Slovensko byly účastnými schůzky Severoatlantické aliance, kde se odsouhlasilo, že se připravujeme na obranu proti ruskému útoku. Tyto závazky obě dvě země také podepsaly!
7_A právě proto se, pane senátore, ptám, zda není utopie myslet si, že Evropská unie bude táhnout za jeden provaz jednotně na podporu Dánska a Grónska.
Rusko s námi rozhodně nebude táhnout za jeden provaz. Ale spojenci musí táhnout za jeden provaz. Tady není rozdílu mezi NATO a EU. Celá řada států je členskou zemí obou organizací. A kdybychom začali rozebírat EU, rozebereme taky Severoatlantickou alianci. Tohle přesně je plán Vladimira Putina. Tohle je plán Ruské federace, která útočí proti Evropě dneska. Přečtěte si výroky Karaganova, který je poradcem prezidenta Putina. On chce celou Evropu už dneska zničit a doporučuje totéž Putinovi. Tady si musíme uvědomit, že mezinárodní krize je tady. Občané to vědí. Je potřeba, aby vláda České republiky opřena také o neveřejné informace, které má k dispozici, postupovala odpovědně. A my ji k tomu budeme vést v senátu při naší práci.
8_Koneckonců ve hře je usnesení Senátu, která se týká koalice ochotných a české podpory Ukrajiny. V této souvislosti hrozí, jak se obává Volodymyr Zelenskyj, že dění kolem Grónska odpoutá pozornost od Ruska a od invaze na Ukrajinu?
Ano. Už se to stalo. Ukrajina je pod palbou. Teploty sestoupily na -20 stupňů pod nulou. Lidé nemají topení, teplo, vodu, elektřinu a my místo toho řešíme blbosti okolo Grónska. Tady je potřeba, abychom si srovnali priority. To, co je důležité, je, abychom slyšeli, že Ukrajina potřebuje pomoc. A ti, kteří tvrdí, že to nejsou „naši lidé“, že budeme napřed pomáhat našim lidem, tak nechtějí vidět, že právě na Ukrajině se rozhoduje také o naší vlastní bezpečnosti. Ukrajinci jsou už dávno naši lidé a chtějí táhnout za jeden provaz s námi. Měli bychom si toho vážit a spíše přemýšlet nad tím, jak to udělat, abychom zbytečně nekomplikovali práci Evropské unii nebo Severoatlantické alianci, protože obě dvě organizace reagují na reálné hrozby, kterým dneska čelí i Česká republika. Společně můžeme dosáhnout mnohem víc. Kdybychom se museli v tomto světě bránit sami, to by se občané teprve začali divit, jak obrovské náklady to bude mít ze státního rozpočtu České republiky.
Rozhovor pro ČT24 proběhl 21. ledna ve 13H10
Záznam je zde



