Prezident, premiér i členové vlády nebo parlamentu jsou povinni spolupracovat

(…)

Otázka Pressklubu Freknevce 1:

Blíží se červencový summit NATO v Ankaře. Tam podle vlády Prezident Petr Pavel nemá být součástí oficiální delegace. Vy jste v minulosti dvakrát kandidoval na prezidenta České republiky. Jak byste řešil, kdyby se tuto situaci, kdybyste v ní byl teď?

Pavel Fischer:

Každý, kdo zastává vysokou ústavní funkci jako prezident nebo předseda vlády, nebo jako ministr, sliboval, že bude dodržovat ústavu a zákony „bude uvádět v život“. To je víc než jenom, že je dodržuje. Když se podíváme do ústavy, zjistíme, že jsou všichni ústavní činitelé odkázáni nebo odsouzeni nebo povinni spolupracovat, což se týká například zahraniční politiky.

Ta kompetence je tam sdílená a každý, kdo může v té věci něco dobrého přinést, by měl být na palubě. Nemělo by se mu zakazovat, aby byl někde mimo. Z tohoto pohledu i parlament může udělat svoji práci. Ostatně existuje Parlamentní shromáždění Severoatlantické aliance, kde se také pracuje na těchto věcech. No, a prezident v první řadě, protože prezident reprezentuje stát navenek a v Severoatlantické alianci má velmi dobré jméno. On by nakonec mohl vládě pomoci v situaci, ve které je kdy máme velkou nejistotu z hlediska naší pověsti v zahraničí, protože jsme si to pokazili u našich spojenců, nejenom v Americe, ale i v Evropě. Dáváme zkrátka na obranu málo.

Kráceno, jazykově upraveno. 

Celý rozhovor je zde