Obranyschopnost vyžaduje uvolnit otěže svírající potenciál průmyslu obrany v Evropě

Informace vlády o pozicích a programu jednání Evropské rady tady zazněla ve velkém detailu a já bych chtěl jenom učinit tři poznámky.

Pan ministr ve svém vystoupení zmiňoval i otázku narušení vzdušného prostoru států Severoatlantické aliance ze strany Ruska. Jak známo, k tomuto tématu se scházel také výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jednalo se o 17. schůzi 23. září, tedy bezprostředně po těchto incidentech.

Jak máme tyto incidenty číst? Nejde o izolované události, ale o kampaň ze strany Ruska. Ruská hrozba pro naše země, pro státy NATO je komplexní a dlouhodobá. Tato ruská hrozba souvisí taky s ruskou agresí proti Ukrajině. Proto je tak dobře, že pan ministr do detailů vysvětloval i rozsah pomoci Ukrajině.

Vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance je obranná aliance, která chrání svoje členy, musí být připravena v důvodných případech použít i sílu. Rusko spustilo provokace, které mohou mít svoje následky, a tudíž Rusko musí nést plnou odpovědnost za eskalaci, kterou tím vyvolává, a taky za následky, které jeho činy budou mít. Na ukrajinském bojišti totiž Rusko nepostupuje příliš rychle. Je pravděpodobné, že potřebuje rozptylovat naši pozornost a nějak donutit evropské státy přestat řešit podporu Ukrajině a navázat naše obranné prostředky na vlastní obranu, na obranu našich zemí.

I proto je tak důležité, že vláda České republiky dlouhodobě postupuje s takovým odhodláním právě ve prospěch podpory Ukrajině a že v tomto smyslu vystupuje tak jednoznačně i na evropské úrovni. Naší odpovědí totiž musí být posilovat dále naši vlastní obranyschopnost a také pokračovat v podpoře Ukrajiny. V usnesení, které jsme přijímali ke kampani Ruska, které narušilo prostor států jako Polsko, Rumunska a Estonsko, jsme mimo jiné konstatovali, že se nejedná o oddělené incidenty, ale o širší kampaň Ruska, které usiluje destabilizovat členské státy, eskalovat bezpečnostní hrozby, tudíž Rusko ponese plnou odpovědnost za následky svých provokací. Naší odpovědí totiž musí být, praví se v usnesení, nadále podporovat Ukrajinu a nenechat se zneklidnit těmito provokacemi.

To souvisí s tématem, které tady pan ministr zmiňoval, a to je podpora obranného průmyslu a vůbec budování schopností v rámci Evropské unie. V tomto smyslu, jak řekl i jeden z mých předřečníků, pan předseda výboru pro evropské záležitosti, obranný průmysl v evropských zemích musí být systematickým způsobem posilován, abychom dokázali odpovídat na zvýšené nároky – i těch týkajících se technologických výzev. Bylo by totiž chybou, kdybychom zavřeli oči a nakupovali technologie tam, kde jsou k dostání téměř zadarmo, například z Čínské lidové republiky, a přehlíželi, že se může jednat o vážné bezpečnostní riziko. Zároveň obranný průmysl v evropském prostoru nesmí být znevýhodňován na základě nějakého ratingu, například ESG, a to jenom proto, že vyrábí vojenský materiál.

V tomto smyslu je potřeba nadále tlačit na to, aby se některá ustanovení tohoto ratingu, například v tom smyslu, že obranný průmysl musí, “podstatným způsobem přispívat k plnění environmentálních cílů”, abychom tato ustanovení nenechávali stranou našeho zájmu, protože ve výsledku brzdí potenciál obranných firem navazovat mezinárodní spolupráci a čelit obrovským výzvám, nejenom z hlediska obrany, bezpečnosti, ale například i energetické nezávislosti a schopností evropských zemí zajišťovat potřeby nejenom průmyslu, ale především občanů.

V tomto smyslu podporujeme aktivity vlády. Zdá se mi, že je potřeba dělat ještě mnohem, mnohem víc. Když totiž rozšíříme náš fokus a přestaneme řešit jenom naše vnitřní záležitosti a podíváme se na to, k jak obrovské devastaci z hlediska ochrany klimatu dochází právě tím, že probíhá na území východní Evropy tak obrovský masivní vojenský střet, ve kterém vybuchují toxické bomby, spaluje se naprosto nekvalitní nafta nebo benzín, dochází k devastaci životního prostředí, mohli bychom přehlédnout, že v samotném zápase o jednotlivá slovíčka, která často řešíme v našich parlamentech nebo v hlavních městech či přímo v Bruselu, přehlížíme, že tady už ke klimatické devastaci dochází právě i tím, že vojenský konflikt stále trvá.

Proto bychom měli být sebevědomí i v tom, jakým způsobem budeme pomáhat ekonomikám evropských zemí čelit těm obrovským výzvám a pomáhat právě obrannému průmyslu, aby měl dostatek schopností a kapacit odpovídat na zvýšenou poptávku, která je dnes ve všech státech Evropské unie, po řešení obranných schopností, které nebudou vyráběny na koleně jako řemeslné výrobky v malých sériích, ale které dokážou vytvářet synergie spolupráce a odpoví i na ten problém fragmentace v Evropě, kde vidíme, že právě fragmentace obranného průmyslu je něco, co podvazuje schopnost evropských států čelit těm obrovským výzvám v oblasti obrany.

Na konec jsem chtěl reagovat i na slova pana ministra, která věnoval Blízkému východu a celé situaci v tom složitém, nesmírně komplikovaném regionu. Děkuji panu ministrovi, že tady zopakoval, že prioritou vlády České republiky je dvoustátní řešení konfliktu na Blízkém východě a že Česká republika vítá mírová úsilí Spojených států amerických, která dávají naději na deeskalaci napětí, na propuštění rukojmích a na obnovení humanitární pomoci do Gazy.

Zároveň jsem si všiml, že pan ministr dopředu stanovil, že vláda České republiky odmítá otázku otevírání asociační dohody mezi Evropskou unií a Státem Izrael. Dovolte mi tady jenom krátkou poznámku na toto téma. Jak známo, v samotné preambuli této dohody stojí, že budeme pečovat o lidská práva.

Měli bychom právě i s Izraelem, naším partnerem a spojencem, být připraveni o těchto složitých otázkách jednat, protože mezi základní lidská práva patří, jak známo, právo na život. Proto i poznámka pana ministra, že vláda České republiky odmítá řešit sankce na členy vlády Státu Izrael, přestože se projevují jako extremisté, kteří ztratili veškeré zábrany, a mluví způsobem, který by v každém funkčním systému, kde funguje dělba moci na moc soudní, zákonodárnou a výkonnou, se museli za své výroky už dávno zodpovídat před nezávislými soudy, a přitom jejich výroky často zůstávají bez reakcí ze strany izraelských soudů… Měli bychom být v tom obezřetní.

Připomínám, že programem této vlády je robustní, ambiciózní program podpory lidských práv, za což jí vyslovuji uznání. Tato vláda dokázala, aby Česká republika se stala opět zemí, která je členskou v Radě pro lidská práva OSN. Tudíž bychom neměli zapomínat na to, že podpora lidských práv po celém světě je velmi důležitou aktivitou právě současné vlády České republiky a že bychom pro jedno neměli zapomínat na druhé.

Děkuji panu ministrovi za to, že mi mezi nás přišel, že s takovým detailem nás seznámil s tím, jak vláda bude vystupovat na nejbližší Radě, Evropské radě, a oceňuji, že tady potvrdil, že nadále pokračuje podpora bojující Ukrajině. Je to totiž také investice do naší vlastní obrany a do bezpečnosti našich občanů.