STEM: Odbory považuje za potřebné 70 % českých občanů

Publikováno Rubrika Moje články a komentáře

Zeptáme-li se veřejnosti na užitečnost a potřebnost odborů, lze srovnávat data za časové období dvaceti let. Časová řada ukazuje, že i v této perspektivě je pohled českých občanů na odbory poměrně stabilní. Od roku 1995 do roku 2011 se podíl lidí, kteří odbory považují za potřebné, držel kolem hranice 70 %. Později se se tento podíl snížil (62 až 64 %), nyní se ale naopak dostává dokonce nad 70 %.

 

Koho vlastně odbory dnes zastupují? Jak dalece se jim daří oslovovat i širší veřejnost?

Zasazují se i o zájmy těch, kdo nejsou jejich členy? Z výzkumů Ústavu empirických výzkumů STEM vyplývá, že mezi občany téměř není pochyb o tom, že odbory hájí především zájmy vlastních členů, tento názor sdílí 87 %.

Více než tři čtvrtiny občanů (78 %) se domnívají, že odbory hájí především zájmy státních zaměstnanců. Nadpoloviční většina (56 %) je toho názoru, že odbory hájí zájmy středních vrstev společnosti. Méně je těch, kteří připouštějí, že hájí zájmy i nižších společenských vrstev (52 %). Názor, že odbory hájí zájmy všech lidí práce nebo jim záleží na rozvoji naší ekonomiky či se zajímají o starosti zaměstnanců soukromých firem, zastávají zhruba dvě pětiny občanů. A nakonec jen čtvrtina lidí (28 %) si s odbory spojuje hájení zájmů zaměstnavatelů a podnikatelů.

 

Odborům důvěřuje i pravice

 

Česká společnost má z hlediska důvěry vůči odborům stabilní názor. Odbory se těší padesátiprocentní míře důvěry, což je na naše poměry vysoká hodnota.

Od roku 2004, kdy STEM zařadil odbory mezi zkoumané instituce českého veřejného života, se míra důvěry odvíjela především od politické orientace respondentů. Mezi levicově orientovanými projevuje důvěru odborům 62 %, zatímco mezi těmi, kteří se zařazují do politického středu, je to 49 %.

Nakonec mezi pravicově orientovanými dosahují 40 %.

 

Česká veřejnost: Role odborů je nezastupitelná

 

Kredit odborů souvisí se sociodemografickými charakteristikami dotázaných jen slabě. Z hlediska vzdělání mají odbory nejméně zastánců mezi vysokoškoláky.

Na otázku „Jsou podle vás odbory v našem státě potřebné a užitečné?“ jich odpovídá kladně 57 %. Podobně je to i mezi respondenty se základním vzděláním (59 %), zatímco mezi vyučenými je toto číslo vyšší (66 %). Největší oporou jsou pro odbory pracovníci s maturitou (67 %).

Z hlediska pracovního zařazení si odbory stojí nejlépe u provozních pracovníků, mezi nimi odpovídá kladně 71 % respondentů.

Za potřebné pokládá odbory 61 % dělníků, stejnou hodnotu najdeme i u odborných pracovníků. Mezi úředníky odpovídá kladně 57 % (viz graf č. 1).

Na hodnocení odborů se projevuje i politická orientace. Za užitečné považuje odbory jasná většina levicově orientovaných občanů (76 %), mezi pravicově orientovanými je to mírná většina (53 %). S tím souvisejí i rozdíly mezi sympatizanty různých stran.

Na jedné straně stojí příznivci KSČM (76 %), KDU-ČSL (76 %) a ČSSD (73 %), kteří jsou k odborům vstřícní, na druhé straně najdeme stoupence pravicových stran TOP 09 a ODS (u obou 50 %, zdroj STEM trendy 2016).

Co říci závěrem? Česká veřejnost poměrně citlivě vnímá vztahy v socioekonomické a socioprofesní oblasti. Jemně přitom vyhodnocuje napětí mezi skupinami obyvatel. Třípětinová většina z našich respondentů vidí napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (62 %), podobně i mezi bohatými a chudými (61 %).

Odbory se u nás z dlouhodobého pohledu těší vysoké důvěře veřejnosti. Jejich nezastupitelnou roli uznává česká veřejnost bez ohledu na to, jak se dařilo hospodářství celé země. Trh práce však prochází zásadními změnami, i proto je důležité, aby odbory byly veřejností více vnímány, že obhajují zájmy všech lidí práce.

 

Výzkumy dvou nezávislých agentur STEM a CVVM se shodují v pohledu na odbory

 

                         Důvěra vybraným institucím veřejného života (v %)

        Rozhodně     Spíše    Spíše     Rozhodně     Neví    D/N       Rozdíl    Průměr

         důvěřuji  důvěřuji nedůvěřuji nedůvěřuji                       D-N

Armádě      14         51        21          6         8      65/27      38        2,23

Policii ČR   8         52        29          9         2      60/38      20        2,40

Soudům       8         44        32         12         4      52/44       8        2,50

Odborům      7         40        25         13        15      47/38       9        2,52

Bankám       6         41        34         14         5      47/48       -1       2,59

Rádiu        4         40        34         15         7      44/49       -5       2,64

Internetu    5         36        33         13        13      41/46       -5       2,62

Nezisk.org.  5         35        30         18        12      40/48       -8       2,69

Televizi     3         31        40         22         4      34/62     -28        2,83

Tisku        3         30        40         23         4      33/63     -30        2,86

Církvím      4         18        31         38         9      22/69     -47        3,12

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 5.-19. 9. 2016, 999 respondentů starších 15 let, osobní rozhovor.

 

CVVM: Důvěra v odbory dosáhla nového maxima

 

V září 2016 byla součástí pravidelného šetření CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR) otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Tato otázka se opakuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

 

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (65 %) a policie (60 %), nejméně lidé důvěřují církvím (22 %), tisku a televizi (33-34 %). U ostatních institucí s výjimkou soudů a odborů mírně převažuje nedůvěra. Pokračuje propad důvěry k tisku, televizi i rozhlasu a internetu. Odbory zaznamenávají statisticky velmi významný vzestup důvěry, a to o 7 procentních bodů, čímž se dostávají na nové maximum. Statisticky je srovnatelné s dosavadním maximem zaznamenaným v březnu 2012 (46 %).

Zdroj: Revue Sondy