Boj za pravdu a Milada Horáková – projev na Vyšehradském hřbitově
Projevy, Z akcí|27.6.2019
Vyšehradský hřbitov v Praze, 26. června 2019
Vážení přítomní,
doktorka Milada Horáková byla vězněna, mučena a perzekvována dvěma totalitními režimy – nacistickým a komunistickým. Ten druhý ji nakonec právě před 69 lety mimořádně surovým způsobem zavraždil.
V dnešní době jsou totalitní režimy za námi. Jinde na světě se sice stále ještě vede otevřený boj o svobodu, ale u nás žijeme ve zdánlivém klidu, často v blahobytu a v závětří velkých dějinných událostí.
Mnozí z nás se proto ženou za majetkem a osobním úspěchem, žijí si sami pro sebe. Osobní vztahy vystřídaly vztahy virtuální, prostor setkávání je dnes často někde na síti. V tom se těžko orientujeme a zapomínáme na to podstatné: ideály humanity, vzájemnou pomoc a soucit.
Jinými slovy žijeme v době, kdy můžeme pomáhat ostatním, ale často to neděláme. A žijeme v době, kdy můžeme říkat Pravdu, ale mnozí ani nevědí, co to vlastně je. Rozšiřuje se názor, že pravdu má každý svou. Pravda se zpochybňuje a na svědomí se někdy úplně zapomíná.
Pro příklad nemusíme chodit daleko: současná vláda se opírá o podporu komunistické strany. Přitom právě členové komunistické strany v nedávné době odkaz doktorky Milady Horákové zpochybňovali.
Vážení přítomní, nenechme se ukolébat. Nejsme v závětří světového dění a nemůžeme nečinně přihlížet tomu, co se kolem nás děje. Boj za svobodu a boj za demokratické ideály, za které položila život doktorka Milada Horáková, se vede i dnes.
Také dnes čelíme propagandě. Také dnes jsou na vzestupu politické síly, které mají daleko k ideálům TGM. Také dnes jsme v centru pozornosti vlivných světových hráčů, kteří nemají ty nejlepší úmysly. Lidská práva se kříží s byznysem, soukromí občanů se stává obchodovanou komoditou. A mohli bychom pokračovat.
O to silnějším hlasem k nám dnes promlouvá život a smrt doktorky Milady Horákové.
V dobách, kdy byla pravda potírána a zakazována, se k ní doktorka Horáková hlásila. A nejen to, ona pravdivě žila.
V dobách, kdy se mnozí raději starali jen sami o sebe, neúnavně pomáhala potřebným. A nakonec byla za pravdu a za svědomí nucena položit život.
Neznám větší motivaci, abychom se nevzdávali ani dnes.
Váš odkaz nevyšel do prázdna. Váš odkaz žije.
Vážená paní doktorko Horáková, děkujeme Vám.
