Novinky

12.4.2017

Z médií

Překvapivý hlas lidu: Za posledních 20 let nejlépe pracovala vláda premiéra Špidly, Zeman propadl

Výkonnost institucí je s pomocí veřejného mínění možné měřit několika způsoby. Můžeme se ptát na důvěryhodnost či popularitu, ale také na to, jak si lidé myslí, že úřady poslední měsíc pracovaly. Z dlouhodobého výzkumu STEM vychází, že nejlépe si podle veřejnosti ve své době vedla vláda premiéra Vladimíra Špidly. Jak jsou na tom vády pozdější? Zeptáme-li se našich respondentů: „Jak podle Vašeho názoru pracuje poslední měsíc česká vláda?“ získáme tím řadu, která čítá na čtyřicet měření a pokrývá období od roku 1998 do současnosti. Zjednodušili jsme ji a vynesli do grafu, který přikládáme. Pomohly povodně Současná vládní koalice pod vedením Bohuslava Sobotky si na tom z hlediska hodnocení práce stojí […]

23.3.2017

Z médií

Rozdíl mezi Klausem a Zemanem? Podle hodnocení veřejnosti pracují oba velmi podobně

Jak pracují nejvyšší čeští představitelé? Odpověď na to hledají výzkumníci STEM, kteří kladou od roku 2004 veřejnosti otázku, jak poslední měsíc pracoval prezident republiky. Do hodnocení je zahrnuta většina mandátu Václava Klause (funkce se ujímal v roce 2003) a dosavadní mandát Miloše Zemana. Zprvu měl Václav Klaus hodnoty vyšší, nebo stejné, než 70 procent kladných hlasů (roky 2004 a 2005). Pod hranici šedesáti procent se dostává jen jednou (2009), kdy šlo o ojedinělý výkyv, neb po něm následuje růst (od roku 2010). Při pohledu do kalendáře lze dokonce najít pravděpodobné důvody tohoto růstu. V dubnu roku 2010 se v Praze odehrálo přelomové setkání prezidentů USA a Ruské federace. Václav Klaus […]

7.3.2017

Z médií

Přispěl Miloš Zeman ke zvýšení vážnosti hlavy státu? Méně než Havel a Klaus

Výkon funkce hlavy státu předpokládá nejen určitý soubor ústavou přesně vymezených pravomocí. Veřejnost také očekává, že politik bude zastávat funkci hlavy státu důstojně a že přispěje k vážnosti instituce. Prvnímu prezidentovi demokratického Československa mimořádně pomohlo, že mistrně zvládl symbolickou rovinu výkonu úřadu. Bez velkého přehánění lze říci, že T. G. Masaryk přispěl prestiži úřadu hlavy státu zcela zásadní měrou. S ním se musel a bude muset poměřovat i každý z jeho nástupců. Každoročně si v den 7. března připomínáme narozeniny prvního československého prezidenta. Jak si stojí z hlediska vážnosti prezident České republiky Miloš Zeman? Miloš Zeman se ujal úřadu hlavy státu 8. března 2013. O půl roku později jsme se […]

1.3.2017

Z médií

Proč si Češi myslí, že jsou jako „ovce“? Podle průzkumů mají stále pocit, že za ně rozhodují „ti nahoře“

Do jaké míry si Češi myslí, že mohou ovlivňovat dění ve společnosti? Podle dlouhodobého sledování STEM veřejnost nejvstřícněji odpovídala mezi roky 2000 a 2003. Pak nastoupil zhoršující se trend, který se obrací v roce 2014. Přesto zůstáváme na školní známce mezi trojkou a čtyřkou. Proč nám chybí pocit, že smíme mít na události vliv? V liberální demokracii je pro občana zásadním vědomí, že může ovlivňovat veřejné dění. Není nějakou anonymní jednotkou nebo číslem, ale může se ozvat jako člověk, jehož důstojnost a základní svobody zaručuje Ústava. Občan může vstupovat do veřejného prostoru se svými názory, zvednout svůj hlas, děje-li se něco nepatřičného – nebo naopak patřičného, může promluvit, aby se […]

17.2.2017

Z médií

Vyznáme se dnes ještě v politice? Méně než před čtrnácti lety. Může za to Havel, nebo vstup do unie?

Lidé někdy říkají, že politické dění se stalo příliš složitým. Rozhodnutí jsou prý technokratická a příliš detailní, přijímají se daleko od občanů, stále se mění… Aneb jinými slovy – „kdo se v tom má vyznat“! Začneme-li se ptát na tuto otázku veřejnosti, vyjde nám z toho časem zajímavý vývoj. Od roku 1994 totiž na otázku: „Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ odpovídají lidé u nás poměrně rovnoměrně. Nenajdeme zlomové okamžiky, které by odpovídaly období nových voleb do parlamentu. Nenajdeme ani nějaké výrazné předěly. Dokonce celkový trend, přestože kreslí určitou sestupnou křivku, nemá nějaký zásadní vývoj. Přesto zde určitý vývoj naznačen může být. Křivku bychom mohli rozdělit na […]

9.2.2017

Z médií

Jak moc se mezi přáteli bavíme o politice? Už to není, co bývalo

Politiku už Češi mezi přátele tolik “netahají”. V roce 1992 ještě lidé politikou žili, a odráželo se to i ve výzkumech STEM. 87 procent lidí tehdy diskutovalo o politice – loni už to byly “jen” dvě třetiny. Vzrostl také počet lidí, kteří se o politice nebaví vůbec. S přáteli mluvíme o politice méně než dřív. Zatímco v roce 1992 o politických tématech z nás diskutovalo celkem 87 % s přáteli (součet kategorií „velmi často“ a „příležitostně“, v odpovědi na otázku „Když se sejdete se svými přáteli, diskutujete o politických záležitostech velmi často, příležitostně, nebo nikdy?“), v roce 2016 to bylo o dvacet procentních bodů méně, tedy 65 %. Mezitím se […]

7.2.2017

Z médií

Jak se Češi zajímají o politiku? Nejvíce je „bavila“ v době opoziční smlouvy Klause se Zemanem

Rok 2017 je rokem voleb do Poslanecké sněmovny. Jak jsou na tom Češi s politikou? Lidé říkají, že se u nás o politiku vytratil zájem, že odpovědní politikové nedbají na názory běžných lidí a že politické strany fungují špatně. Jak si stojíme v dlouhodobém kontextu? Zájem veřejnosti o politiku se u nás dlouhodobě pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti procenty. Není to tedy tak, že by nějak výrazně zájem o politiku poslední dobou klesal, nebo naopak narůstal. N a otázku „řekl byste, že se o politiku zajímáte“, totiž odpovědělo v roce 1994 kladně 48 % respondentů, o rok později to bylo méně (43 %). Vyšší hodnoty (nad 50 %) nacházíme po […]
Novinky.cz: Lidé se tu na volby těší, říká ředitel STEMu a někdejší diplomat Pavel Fischer

17.1.2017

Z médií

Novinky.cz: Lidé se tu na volby těší, říká ředitel STEMu a někdejší diplomat Pavel Fischer

Rozhovor o politice, Výzkumech veřejného mínění i možné kandidatuře na prezidenta. Celý rozhovor zde

29.11.2016

Z médií

Jan Amos Komenský míří do Afriky

Zavřete oči a představte si třídu, kde to hučí jako v úle. Sto dvacet dětí okolo zdí, chybějí židle i stolky, tužky a sešity. Ty lépe vybavené mají tabulku a kousek křídy. Přichází učitel, nastoluje železnou disciplínu a začne mechanicky opakovat: jedna a jedna jsou dvě, dvě a dvě jsou čtyři, čtyři a čtyři je osm… Děti papouškují básničku do omrzení. To cvičení dobře znají. Ještě jim nevysvětlili, že by mohly vedle na trhu využít čerstvě nabyté vědomosti, až půjdou domů. Ve škole totiž používají jazyk, který je jim cizí a který teprve objevují. Jejich mateřština je na hony vzdálená tomu, jak se mluví ve třídě. „A hlavně pozor na […]

10.11.2016

Z médií

STEM: Odbory považuje za potřebné 70 % českých občanů

Zeptáme-li se veřejnosti na užitečnost a potřebnost odborů, lze srovnávat data za časové období dvaceti let. Časová řada ukazuje, že i v této perspektivě je pohled českých občanů na odbory poměrně stabilní. Od roku 1995 do roku 2011 se podíl lidí, kteří odbory považují za potřebné, držel kolem hranice 70 %. Později se se tento podíl snížil (62 až 64 %), nyní se ale naopak dostává dokonce nad 70 %. Koho vlastně odbory dnes zastupují? Jak dalece se jim daří oslovovat i širší veřejnost? Zasazují se i o zájmy těch, kdo nejsou jejich členy? Z výzkumů Ústavu empirických výzkumů STEM vyplývá, že mezi občany téměř není pochyb o tom, že […]

20.10.2016

Z médií

„Pro a proti“ s Pavlem Fischerem a Hynkem Kmoníčkem

Na pět desítek českých zákonodárců se v Senátu sešlo s dalajlámou a odsoudilo distanc čtyř nejvyšších ústavních činitelů od tiberského duchovního vůdce. Kdo z nich jde proti zájmům občanů České republiky? V pořadu Pro a proti diskutují šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček a bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Havla Pavel Fischer. „Poprvé, kdy to byl skutečně dlouhý a substantivní rozhovor na Pražském hradě, to bylo zhruba před deseti dny. Jsem vám na hodinu a na minutu schopen to ve svém programu dohledat,“ říká Kmoníček pro Český rozhlas Plus v Pro a proti. „Podruhé, to bylo na recepci jihokorejského velvyslance v pondělí ve starém Hiltonu, kdy […]

4.12.2015

Z médií

Prezident Zeman nekomunikuje, jen vzkazuje

Kritici prezidenta Miloše Zemana tvrdí, že naší zemi kazí ve světě pověst. Co to ve skutečnosti znamená a čím konkrétně nám prezident ničí mezinárodní postavení? A proč zrovna teď, kdy nás kritizuje vrchní komisař OSN, je Zeman v Česku na vrcholu popularity? Co zbylo z politiky, kterou tu prosazoval Václav Havel? „Miloš Zeman je v zahraničí viditelný a tím dosáhl jednu z met, kterou vyžadujeme od politiků,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Podle něj je pro desetimilionovou Českou republiku problém, aby nás vůbec v zahraničí kdokoli zaznamenal. „To, že vystupování prezidenta čas od času přináší i kontroverzi, je samozřejmé, a je […]

7.9.2015

Z médií

Co dělat, aby se stavba svobody nezhroutila

AŤ UŽ BUDE TLAK NA KRÁTKODOBÉ VÝSLEDKY JAKKOLIV SILNÝ, JE TŘEBA MÍT NA PAMĚTI DLOUHODOBÉ HORIZONTY NAŠEHO ROZHODOVÁNÍ. Pokud by demokracie měla být stavba, pak by mohlo být namístě položit si tři otázky. Zaprvé, podle jakých plánů se má vystavět. Zadruhé, jak zajistit, aby stála dostatečně pevně a časem nechátrala. A zatřetí, z jakých stavebních kamenů stavět a jaké užít pojivo. Zaprvé, podle jakých plánů stavět? Aby na ně bylo spolehnutí, plány by měly zůstat v proporcích a respektovat základní pravidla vlastní hmotě i samotné konstrukci, která se staví. Ta musí odolat nejen povětrnosti, ale i zkoušce při nepřízni počasí nebo za živelní pohromy. Na plány by mělo být spolehnutí: […]

3.6.2015

Z médií

Budeme mluvit s diktátory v předklonu?

V Lidových novinách vyšel v pátek rozhovor s Petrem Drulákem, prvním náměstkem ministra zahraničních věcí (Havlova politika byla chybná a škodlivá, LN 30. 5.). Nahlas zde uvažuje o zahraniční politice České republiky, téměř jako kdyby ani nebyl jejím aktérem. A to způsobem, který stojí za pozornost. Jako by ani neměl v popisu práce prosazovat strategické zájmy České republiky ve světě, počínaje bezpečnostní politikou, rozvojovou pomocí, lidskými právy, kulturou či ekonomickou diplomacií. V úvodu vysvětluje, že dosavadní politika lidských práv byla možná dobře míněna, ale že některé její „výhonky“ mohly být vnímány jako agresivní. To je jistě zajímavá teze: nepopíráme tím naše dobré úmysly, ale musíme dbát na to, jak jsou […]

4.5.2015

Z médií

Bouřlivé ruské vody před námi. A my se pereme o lehátka

Na horní palubě zámořské lodi propukla hádka mezi cestujícími o poslední místa na lehátkách. Přestože loď směřuje do nebezpečných proudů a na východě i na jihu se na obzoru převalují těžká mračna, v první třídě jakoby to nikoho příliš nezajímalo. Hraje podmanivá hudba, blíží se čas na aperitiv. Kapitán se dívá do map, kouří jednu cigaretu za druhou a potutelně se usmívá, jakoby si říkal, co posádce a celému osazenstvu připravit za překvapení. Muž u kormidla, který velí posádce složené ze tří rozdílných týmů, mlčky sleduje zápas mezi cestujícími, jakoby přemýšlel o službě, která ho čeká do vystřídání. Když si do této scény nyní obsadíme osoby a obsazení, může nám […]

30.1.2015

Z médií

Ministři se musí vzdát svých chráněnců

Novému šéfovi státní služby bude muset naslouchat především samotná vláda. Zavedení státní služby nebude zadarmo. Státní správu založenou na profesionalitě by měla jednoznačně podpořit i opozice. Hledání superúředníka skončilo. Vláda vybrala šéfa státní služby. Josef Postránecký začne pracovat jako náměstek ministra vnitra. Do jaké služby se ale vlastně pouští? Vláda Bohuslava Sobotky si dala za cíl přijmout zákon, který by dal pevný rámec úřadům a pomohl zavést všeobecně respektovaná pravidla. To je chvályhodný počin. Jenže nakonec se namísto silného úřadu, který by podléhal přímo premiérovi, prosadila varianta, aby úředníky spravoval jeden z náměstků na ministerstvu vnitra. To je první vážný limit. Až budoucnost proto ukáže, zda to celé má smysl. […]

2.8.2014

Z médií

Čas zakládání

Kvalita je klíčová při tvorbě zákona o státní službě i při výběru lidí, kteří ji budou řídit V rozjitřené politické diskusi o tom, jak má vypadat zákon o státní službě, lze zachytit dva významné akcenty: důraz na minulost a potřebu jistého étosu zakladatelů. Na jedné straně se skutečně mluví o minulosti, a to možná více než dost. Pozornému čtenáři zde rezonují souvislosti, které nastaly ve Francii po druhé světové válce. Uvažovalo se tam, na jakých základech postavit státní službu, neboť část státních úředníků aktivně kolaborovala s nacistickým Německem. Prvořadým úkolem proto bylo otevřít státní službu i těm, kteří k ní nikdy neměli přístup, protože nepatřili mezi společenské elity. Šlo také […]

4.7.2014

Z médií

Zákon má myslet na „velké služebníky státu“

Parlament projednává zákon o státní službě. Navěšování nápadů nebere konce, každá politická strana si připravila další pozměňovací návrhy. Nemůžeme se zbavit dojmu, že se pod tímto nánosem ztratilo to podstatné. Veřejná služba v politickém uvažování našich činitelů jako téma chybí. Zákon, který se utápí v detailech a nemá jasnou vizi, to nespraví. Pozorovatele navíc překvapí, kolik úředníků v posledních měsících mohlo kandidovat ve volbách do sněmovny nebo do Evropského parlamentu, přičemž zůstali ve funkci se souhlasem týchž politiků, kteří dnes mluví k projednávanému zákonu. Jako by titíž, kdo nabízejí nový zákon, zároveň připouštěli nerozumné propojení úřadů a politiky. Co tu tedy chybí? Zatím nikdo nevysvětlil, k čemu mít veřejnou službu […]