Neschopnost  prezidenta a premiéra najít společnou řeč nebo neochota ministra zahraničí spolupracovat s nimi nás oslabuje

Dialog mezi nejvyššími ústavními činiteli vyžaduje velké úsilí. 

Když se podíváte do popisu práce prezidenta republiky, tak je povinen dodržovat ústavu. Když se podíváte do popisu práce předsedy vlády nebo ministra zahraničí, jen tak namátkou, a mohli bychom pokračovat – třeba předseda sněmovny – všichni mají v popisu práce dodržovat ústavu. Z ústavy je celá řada kompetencí propojených, sdílených, tedy nemůže to dělat jenom jeden. Například zahraniční politika, to je průsečík činnosti například vlády a také prezidenta, který reprezentuje stát navenek. Na příkladě sporu o účast na summitu NATO vidíme, že jsme něco zanedbali a zanedbala to tato vláda, ale možná i ta předcházející.

Nedávno jsem o tom mluvil s prezidentem Finska a zajímalo mě, jak to dělají, že to Finsko drží, že má jasno, že má jasné priority. Tam každý týden prezident Finska jedná s premiérem, s ministrem zahraničí a dokonce s výbory v parlamentu, aby koordinovali zahraniční nebo obrannou politiku. A to u nás přestalo. Dokud nezměníme styl, oslabujeme Českou republiku.

Další témata:

Krize v Hormuzském průlivu, summit USA a Číny, Sudetoněmecké krajanské sdružení v Brně a další

Celý záznam

https://www.ceskatelevize.cz/porady/17251659172-duel-ct24/226411058470517/