Mám jasno: v letošních prezidentských volbách budu volit Pavla Fischera

Publikováno Rubrika Z médií

čtvrtek 11. ledna 2018

Prezidentská volba 2018

 

Na úvod: Tento článek jsem opravdu psala více než 2 dny, po chvilkách, kdy jsem k tomu mohla sednout a věnovat se čtení kandidátek, profilů, poslouchání debat apod. A zcela upřímně říkám, že když mně jistý David poslal smsku, abych se zamyslela nad jménem Pavel Fischer, měla jsem 100 chutí hodit jeho lístek do koše, protože nesnáším tyhle agitace od „rádobyznámých“. A také bych ráda dodala, že snad kromě jmen Horáček, Zeman a Topolánek jsem osoby kandidující na post prezidenta neznala, a o všech si ty informace postupně načítala a sháněla (díky za internet, protože s raubířem za zadkem bych se do archivu nikdy nedostala :-))).

Uplynulo nám dalších 5 let a je to tu zase. Opět volíme prezidenta. No a já musím říct, že na tom nejsem o moc líp, než před těmi 5 lety. Tak předně – stále nesouhlasím s přímou volbou prezidenta. Navíc si skoro začínám myslet, že volba prezidenta se dost silně začíná přibližovat soutěžím typu Česko hledá superstar – možná ne nadarmo Radiožurnál má již několik měsíců hlášku Česko hledá prezidenta. No, já si myslím, že čeští občané si volí prezidenta, ale budiž. Další věc, která mně na tom přijde dost odrazující je, že všichni současní kandidáti mají svoji kampaň více či méně postavenou na tom „nebudu jako Zeman“ nebo „na rozdíl od Zemana“ či případně „jako prezident, bych nikdy nedopustil ….. jako to dopustil současný prezident (rozuměj Zeman)“. Je to populistické a kritizovat všechno, co ten předchozí udělal špatně je hodně primitivní. A stejně jako před 5 lety zatím nemám jasno, koho budu volit. Takže nadešel čas si to pěkně popořádku sesumírovat a postupně začít vyřazovat kandidáty, až zbude ten jeden jediný papír, se kterým v pátek odpoledne či v sobotu dopoledne nakráčím do volební místnosti a vhodím ho tam.

Možná by to chtělo si říct, co bych od současného prezidenta chtěla, jaký by měl být a co by měl dělat. Hmm, tak především by to měla být osobnost, výrazná osobnost, která už něco dokázala, v něčem se profilovala a má něco za sebou. Ideální by samozřejmě byla bezúhonná politická kariéra, ale tak to buďme nohama na zemi, takový zde nikdo není. Měl by nás reprezentovat – vzhledem, chováním, první dámou, vystupováním, svými názory. Měl by být schopen dialogu se zahraničními politiky a prezidenty, ideálně by měl ovládat nějakou řeč a samozřejmostí je široký rozhled. Zároveň by měl ctít ústavu, vést dialog s vládou, využít svého práva veta, pokud je to nutné. Nemyslím si, že je nutné, aby měl na všechny politické otázky svůj vyhraněný názor – reprezentuje náš stát a musí tudíž jeho vystupování být v souladu s vládou, což asi není úplně jednoduché. No, asi to nejsou tak úplně konkrétní požadavky, tak uvidíme. 
V letošním roce máme 9 kandidátů, samej chlap, žádná žena. A ta dle mého české politické scéně dost chybí. Tak snad  k tomu jednou dospějeme, pro začátek bude stačit nějaká premiérka 🙂
První jméno, které vyřazuji je současný prezident Miloš Zeman. Stojím si za tím, co jsem o něm napsala – pro mě naprosto nepřijatelná osoba. I když je to možná jediný z kandidátů, který splňuje to, že se pohybuje v politice, má jasný politický názor a zřejmě i bude bezúhonný, tak pro mě to není reprezentativní prezident a svým chováním ve funkci ukázal jen to, že umí sprostě nadávat, nebrat si servítky, že rozhodně není diplomat a už vůbec není schopen se oprostit od svých vlastních názorů a oblíbených osob či stran. Dále odhazuji Jiřího Hynka a Petra Hanniga – jejich volební profil a program mě nezaujal, nepřesvědčil, nic mně o nich neřekl. Celkem jasno mám i u jména Marek Hilšer. Mladý lékař podle mého nemá co prezidentské funkci nabídnout, svými názory mně nesedl, nemám obecně moc ráda ty aktivní demonstranty, svlíkače a vázače se ke stromům. Následuje ho i bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek, obecně nemám důvěru k těmto manažerům a podnikatelům – ti mně navíc na post prezidenta vůbec nesedí. 
Takže, zbývají 4 jména. Michal Horáček – jestli ještě jednou uslyším, že si někdo kampaň financuje sám, tak budu zuřit. Nevím, jestli je nutné tohle říkat v každém rozhovoru, napsat v každém článku a chlubit se tím na sociálních sítích. Pravděpodobně to někoho osloví, ale mě ne. Stejně tak neustálé a všudypřítomné kritizování Miloše Zemana a všech jeho rozhodnutí. Pan Horáček píše skvělé texty a přeji mu, aby u toho zůstal. Já ho totiž volit nebudu. Kandidátem, který v letošní prezidentské volbě splní to, že se zapsal v politice a navíc má mně politicky blízké názory je Mirek Topolánek. Nicméně, hlas mu nedám. Pro mě není přijatelný lidsky – nechápu, jak bychom mohli mít za prezidenta někoho, kdo se nahý povaluje kdesi na jachtě u pochybným mafiánů a jehož nejlepší kamarádi sedí ve vězení za podvody. Škoda, kdyby se takhle nezkorumpoval v minulých letech, možná by to byl vážně horký kandidát. Máme tu kýžený závěr: dvě jména – Jiří Drahoš nebo Pavel Fischer? Stejně jako loni zpětně pouštím debaty, rozhovory, 20 minut radiožurnálu a další možné zdroje informací. Fajn, po skoro 4 hodinách usilovné práce (a víc si jí prostě s dítětem nemůžu dovolit) mám jasno: v letošních prezidentských volbách budu volit Pavla Fischera. Jeho projev a vystupování jsou hodné prezidenta. Ten pán má přehled, na všechny otázky odpovídá jasně, smysluplně a ve většině případech se s jeho názory ztotožňuji. Je proevropský prezident a věřím, že v sobě nese dokaz Václava Havla. Je to člověk, který v prezidentské kanceláři působil a ví, co se od něj očekává. Zároveň je na něm znát diplomatická zkušenost a to si myslím, že po 5letém vystupování Miloše Zemana bude následující prezident opravdu hodně potřebovat. Jiří Drahoš odpovídal často dost nemastně neslaně, nevyjádřil pořádně názor na žádnou otázku. V rádiu působil mnohem lépe, než v této debatě.  
 
Věřím, že i vy se rozhodnete na základě rozumu a vyberete prezidenta pro další období podle svého nejlepšího svědomí. Mám na vás jedinou prosbu, běžte k volbám!
 
Geokačerka
Zdroj: http://geokacerka.blogspot.cz/2018/01/prezidentska-volba-2018.html