Taktizujete ve výběru prezidenta? Já ne. – David Rajmon

Publikováno Rubrika Z médií

Vybíráte svého kandidáta podle odhadovaných šancí? Volební průzkumy manipulují a minule se spletly až o 17 procent. Na taktizování je čas až ve druhém kole. Kdo je z kandidátů objektivně nejvhodnější?

Před rokem jsem zahájil soukromé výběrové řízení na hlavního manažera naší země. Přistupuji k výběru stejně, jako si vybírám dlouhodobé spolupracovníky, nebo jako bych obsazoval manažerskou pozici velké firmy. Zajímají mě vzdělání, pracovní zkušenosti, reference od spolupracovníků/klientů, a doklady o osobní integritě uchazečů.

V bublajícím vývařišti potenciálních kandidátů jsem začal vyhlížet ty, kteří to s kandidaturou mysleli vážně a kteří skýtali šance porazit MZ a být přijatelným prezidentem. Chtěl jsem hlavně zajistit, aby bylo z koho vybírat. A tak jsem pomáhal sbírat nominační podpisy Michalu Horáčkovi (MHo) a Jiřímu Drahošovi (JD).

V létě jsem začal registrovat jméno Pavla Fischera. Sice jsem ho do té doby neznal, ale jeho diplomatické vzdělání a bohaté zkušenosti mě zaujaly a od té doby figuroval Pavel Fischer spolu s MHo a JD v trojici mých kandidátů na prezident21.cz. Dalším milníkem byla nominační podpora Pavlu Fischerovi od 17 senátorů. Vnímám velkou sílu lidových nominací, ale odmítání podpory politických reprezentantů není dobře. Skutečnost, že Pavla Fischera podporují senátoři za nestraníky, STAN, TOP09, KDU-ČSL, ODS, ČSSD a Zelené totiž signalizuje silný potenciál spojovat lidi širokého názorového spektra, vést efektivní politická jednání a nalézat řešení ku prospěchu celku.

Jak přibývalo kandidátských rozhovorů začaly se rýsovat jasné kontury možností výběru.

Pavel Fischer (PF) – bezkonkurenčně převyšuje všechny ostatní kandidáty. Je vlastně jediný, kdo se na funkci prezidenta po všech stránkách hodí a bude v ní schopen od prvního dne efektivně pracovat. Z hlediska odbornosti má
+ jazykové a diplomatické vzdělání,
+ zkušenost občanských zaměstnání (dělník geofyzikálního průzkumu, gymnaziální učitel), potom v prezidentské kanceláři (tiskový specialista, později zástupce mluvčího prezidenta, a nakonec ředitel politického odboru), v letech 2003 až 2010 českým velvyslancem ve Francii a Monaku. Po té vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na ministerstvu zahraničí (zabýval se mj. kybernetickou bezpečností). Pak poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor a naposledy ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM (2015-2017).
+ osobní kontakty s řadou domácích i zahraničních politiků a diplomatů, s mnohými spolužák a přítel. Je obrovský rozdíl, jestli s někým jednáte z titulu funkce nebo na základě kolegiálního a přátelského vztahu. V kterémkoli oboru. Respekt kolegů dokazuje i to, že je nositelem monackého Řádu svatého Karla a francouzského Řádu čestné legie.

V rozhovorech a kandidátských debatách mě stále znovu a znovu překvapuje pohotovými reakcemi, nečekanými úhly pohledu, hlubokými vhledy do daných témat a precizními formulacemi. A to vše navzdory nevyhnutelné únavě z předvolebního maratonu. Zvláště v oblasti bezpečnosti a řešení migrace nabízí skutečná a dlouhodobě smysluplná řešení. (Jaký kontrast s některými až srandovními a nefunkčními návrhy MZ.) Svým noblesním a klidným vystupováním vytváří příjemnou atmosféru, kterou v lidech probouzí to lepší v nich.
Stejně jako každý člověk se ani PF nevyhne přešlapům. Na nich však opět prokazuje svoje kvality – upřímná omluva a poctivé hledání řešení v dialogu (opět srovnejte s MZ).

Život Pavla Fischera a jeho rodiny nebyl procházkou růžovým sadem. Ze zkušeností mých známých vím, že ne každá rodina ustojí péči o postižené dítě. A ne každý rodič se kvůli tomu dokáže v pravý čas vzdát špičkové kariéry. To, že to PF dokázal, svědčí o sakra pevném hodnotovém žebříčku. Nepochybuji, že jako prezident bude PF stát na straně znevýhodněných a potřebných, protože ví, o čem to je.

Kromě zmiňovaných faktů jsem měl příležitost vidět lidi, kteří se kolem PF pohybují během kampaně, včetně některých členů rodiny. Všechno mi to do sebe zaklaplo.

 

Pokračování viz zdroj: http://blog.aktualne.cz/blogy/david-rajmon.php?itemid=30710