K liniovému zákonu a areálu vojenského letiště Plzeň-Líně

Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové,

dovolte mi, abych vás seznámil s průběhem rozpravy, kterou jsme vedli na Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Rozumíme tomu, co říká pan ministr, dokonce mu opravdu vyslovujeme maximální podporu. Je potřeba stavět rychle, protože jde také o otázku národní bezpečnosti. Obranyschopnost státu totiž není jenom odvozena od toho, kolik máme letounů nebo munice, ale také od toho, jak propustnou máme naši dálniční síť, jak odolné jsou naše mosty, kolik toho uvezou, kolik tanků uvezou. Víme dobře, že moderní typy tanků jsou mnohem těžší než ty staré z minulého století. Zároveň se jedná také o propustnost železnice. Právě kritická infrastruktura, která rozhoduje o tom, jestli naše země se budou umět bránit a zapojit se do společné obrany, právě tím, že bude umět přepravovat např. významné konvoje na východní část Evropy nebo mezi severem a jihem, je rozhodující kritérium pro to, abychom viděli, jak si na tom stojíme, jak se také umíme zapojit do společné obrany. Z tohoto pohledu je přítomnost pana ministra a tento zákon skutečně rozhodující.

Proč k vám vlastně v této věci vůbec mluvím? Protože je tento zákon tak důležitý pro obranu ČR, ve sněmovně neprojednával výbor pro obranu, proto jsme si ho vyžádali. Zdálo se nám totiž, že tam jedna věc skutečně stojí za naši pozornost. Hned vysvětlím proč.

Do zákona se totiž v rámci pozměňovacího návrhu jednoho z poslanců dostává gigafactory projekt v oblasti Líně, tzn. je to ten projekt, o kterém už jsme slyšeli, o kterém vláda jednala, který byl připraven pro Volkswagen, který nedopadl.

Otázkou ale je, jestli v tom návrhu zákona má nadále figurovat, že gigafactory je projekt pro lokalitu Plzeň-Líně, protože jak dobře víme, jedná se o vojenské, původně vojenské letiště, které by se mohlo vrátit s celým tím rozsáhlým územím nazpět armádě. Proč? Protože podle naší analýzy není prozíravé dnes svazovat využití vojenského letiště Plzeň-Líně s dalšími projekty staveb typu gigafactory, když ten jeden neuspěl. Už v té době jsme slyšeli na našich uzavřených jednáních, jak cenný je to prostor, nikoli jenom pro výstavbu nových investičních projektů, ale také pro Armádu ČR.

Těch důvodů je tady hned několik. Jedná se o strategickou polohu, nachází se tady železnice, dálnice i letištní plocha. To úsilí, které vede k posilování východního křídla NATO, dnes a zítra ještě ve větší míře bude vyžadovat plnit úkoly spojené s logistikou. Přes naše území budou přesuny techniky v takové míře, že budeme potřebovat rozsáhlé plochy pro dočasné působení sil, nebo plochy pro záložní působení našich sil. Ostatně první infrastruktura, kterou Rusko ve chvíli, kdy útočí na Ukrajinu, mělo v hledáčku, byly objekty armády, ukrajinské armády, ukrajinských ozbrojených sil.

Proto my bychom neměli zapomínat, že nestačí, že máme kasárna, ale měli bychom mít i záložní stanoviště a záložní plochy pro to, abychom rozvinuli naše ozbrojené síly.

V minulosti Armáda ČR obětavě a velkoryse předávala své prostory do užití široké veřejnosti – samosprávám nebo přírodním rezervacím, parkům, nebo jsou zde dnes průmyslové zóny. Ale Armáda ČR potřebuje nějaké prostory. Není tady výhled na to, že by je v dohledné době získala. Právě objekt Plzeň-Líně je strategicky tolik důležitý, že bychom ho neměli nechat projít zákonem bez toho, že si položíme otázku národní bezpečnosti. Armáda zkrátka potřebuje prostory pro případ ohrožení státu. V tu chvíli začít vyjednávat například s akcionáři nebo majiteli příštího investičního projektu, v tomto případě gigafactory v této lokalitě, by prostě bylo na úkor obranyschopnosti státu. Bylo by od nás proto neprozíravé něco takového nechat projít zákonem a dnes to odhlasovat, jako že se nic neděje. Děje.

Měli bychom právě parametry obrany státu promítat do naší práce. I proto chceme, aby se v té příloze č. 3 k zákonu, kde je 8 položek, tu první jsme škrtli, ostatní přečíslovali. Jedná se tedy o návrh, který vychází z našich těsných rozhovorů s ozbrojenými silami ČR, s ministerstvem obrany. Naprosto respektujeme i ten časový pres, o kterém mluvil pan ministr. Ten kalendář skutečně vláda neměla tady plně pod kontrolou, protože probíhala jednání. I proto je tady Senát, abychom v tomto případě se podívali na to, jak ten zákon vrátit do podoby, která odpovídá současným potřebám.

Protože ve sněmovně o něm nejednal obranný výbor, vzali jsme si ho pod ruce my. Toto je výsledek.

Děkujete, že jste mě vyslechli, žádám vás o podporu našeho návrhu. Děkuji.