Blog Aktuálně.cz
Obranyschopnost státu a nácvik odvodů do armády
Blog|18.4.2023
V posledních dnech se do středu pozornosti dostal nácvik odvodů do armády, a to v souvislosti s lékaři, kteří obdrželi výzvu, aby se ho dobrovolně účastnili. Podle některých nezasvěcených vyjádření je to prý „mimo mísu” a bez opory v zákoně, pro někoho jde jasně o další krok směrem k válečné mobilizaci. Otevřeli jsme toto téma na bezpečnostním výboru se zástupci Armády ČR a ministerstva obrany. Do Parlamentu taková věc patří, protože ozbrojené síly jsou u nás pod kontrolou právě parlamentních komor. Jak to tedy s výcvikem doopravdy je?
Obranyschopnost státu není záležitost jen pro příslušníky armády. Spočívá na dalších složkách státu, státní správy i samosprávy, ale i na těch, kdo se do systému dobrovolně zapojují. Bez nich bychom v minulosti jen těžko zvládli odstranit následky povodní nebo ničivého tornáda na jižní Moravě, o pandemii ani nemluvě.
Nácvik takové spolupráce i mezi lékaři (podotýkám, že dobrovolný) je nezbytnou součástí připravenosti ČR zvládat krize a bránit stát. Odehrává se už devátý rok v řadě, letos poprvé na celém území republiky najednou. Není na tom nic skandálního. Pokud bychom si vzali k ruce Bezpečnostní strategii ČR z roku 2015, dočteme se, že je nezbytné rozvíjet procesy a nástroje sloužící k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, přičemž bez aktivního zapojení občanů bezpečnost republiky nelze zajistit.
Trénink odvodu do armády je s tím plně v souladu, je také v souladu s branným zákonem z roku 2004. Vychází nejen z ministerstva obrany, ale také z těsné kooperace krajských velitelství s krajskou samosprávou a s obcemi s rozšířenou působností.
Naopak „mobilizační“ výroky některých veřejně činných osob z posledních dnů nepomáhají. Jako by přicházely z jiné planety. Bezpečnostní výbor Senátu proto přijal usnesení, kterým říká, že považuje „kritiku nácviku odvodu do Armády ČR, která zazněla ve veřejném prostoru od představitelů České lékařské komory a dalších, za neopodstatněnou, mimořádně neodpovědnou a nebezpečnou, neboť podobná vyjádření mohou podlamovat důvěru v demokratický stát a oslabovat schopnost občanů vnímat hrozící nebezpečí.“
Rozruch, který nastal, nám jen připomněl naši vlastní zranitelnost. Je na čase nalít si čistého vína: bezpečnostní prostředí v Evropě se zhoršuje, a to také v důsledku ruské války proti suverénnímu státu Ukrajina. Kromě toho můžeme čelit další nepředvídatelné (třeba živelné) katastrofě, se kterou se budeme muset vypořádat. V takovou chvíli sehranost jednotlivých složek systému oceníme.
Základním předpokladem efektivní spolupráce v oblasti zajištění bezpečnosti je, abychom si jako společnost uvědomili, že nežijeme ve vakuu a rizika reálně existují. Jsou tu navíc aktéři, kteří nás berou jako protivníka nebo vysloveně jako nepřítele. Měli bychom o nich vědět a cílevědomě se připravovat, abychom jim dokázali společně čelit. Podobná souhra není možná bez pravidelného nácviku. Těm, kteří jej provádějí nebo se na něm dobrovolně podílejí, patří velký dík nás všech.
Text byl publikován na blogu Aktuálně.cz