Text pro Katolický týdeník
Čína, jak ji nechceme vidět
Z médií|18.4.2023

Principy komunistické Číny jako by vypadly z našich učebnic marxismu-leninismu v 50. letech, pouze s tím rozdílem, že odkaz soudruhů Lenina a Gottwalda nahrazuje Mao. Komunistická strana je důležitější než zákony země, generální tajemník má větší slovo než soudy, parlament dělá stafáž. Občany země je třeba sledovat a velký bratr, využívající nejnovější technologie, má volné pole působnosti, a to nejen v Číně. To by nás mělo zajímat, šmíruje totiž i u nás.
Špehování může vypadat tak, jak vypověděli například bývalí zaměstnanci firmy Huawei v ČR. Tvrdili, že citlivé informace o českých občanech předávali přímo čínské ambasádě. Dalším prostředkem, kterou Čína s oblibou používá, jsou informační technologie, kam patří i sociální sítě. Široce rozšířený TikTok má dnes v ČR téměř 2 miliony uživatelů a je oblíbený v Evropě i v USA. Sociální síť, která má podrobný přehled o životech uživatelů, se může stát účinnou zbraní, pokud dojde ke zneužití dat.
Jistě, to je obecně platný princip u všech sociálních sítí. Avšak v případě TikToku víme, že neexistují pravidla, která by se čínský režim zdráhal porušit. Netušíme, kdo má k našim údajům přístup a kdy je zneužije. Na varování bezpečnostních institucí reagují parlamenty a instituce. U nás například některé vysoké školy informovaly studenty i zaměstnance, že aplikace sbírá data z kalendáře, údaje o poloze uživatele nebo kontakty z jeho adresáře.
Problém s Čínou je, že nerespektuje autority a dohody. Například na Radě pro lidská práva blokuje projednání zprávy OSN o zoufalých poměrech v Číně, prý by to zranilo city čínského lidu. Rozsáhlá území s odlišnými kulturami režim udržuje pohromadě jen s využitím síly a systematické represe. Například Tibet, formálně dosud „autonomní oblast“, je pod atakem: přesunuli sem jednotky čínské armády, bourají kulturní památky. Vyučovat tibetštině se tu nesmí, šlo by o „podporu separatismu“.
Podobný obrázek bychom dostali ve Východním Turkestánu, kde žijí muslimové. I zde se jedná o „autonomní“ oblast Číny Sin-ťiang. Víra se muslimům zakazuje a na ulici jsou zatýkáni jen proto, že je kamery podle tvaru obličeje zařadily mezi podezřelé. Rodiny jsou násilím roztrženy, děti odeslány k adopci, nucenou převýchovu zajišťují pracovní lágry.
Represe křesťanů od zvolení Si Ťin-pchinga generálním tajemníkem strany v roce 2012 roste. Přibývají mučedníci, bourají se kostely, zakazuje se mít doma na zdi kříž. Místo něj nařizují vyvěsit portrét soudruha generálního tajemníka. Státem podporovaná církev požívá výhod, zatímco společenství křesťanů v podzemí s věkem ztrácí biskupy a nemá dostatečně zformované kněze. Ale má něco jiného – zapálené věřící, kteří se navzdory nebezpečí naučí celé pasáže bible nazpaměť, aby mohli tajně vyučovat. Co se o nich můžeme dočíst?
V létě 2021 při policejní razii v diecézi Sin-siang zatkli biskupa Josepha Zhang Weizhu a deset kněží. Všichni se měli dopustit těžkého zločinu: odmítli poslušnost komunistické straně. V opuštěné fabrice tajně formovali bohoslovce.
Ve výčtu odvážných biskupů nesmí chybět kardinál Zen z Hongkongu, kde sice byla svoboda a demokracie, ale po nuceném zavedení zákona o státní bezpečnosti v roce 2020 nastal zvrat. Čína navzdory slibům, že bude respektovat autonomii a ústavu Hongkongu, nastolila nové pořádky. Devadesátiletého kardinála, který odvážně podpořil bojovníky za svobodu, zatkli a odsoudili.
Cíle po celém světě
Pronásledováni jsou i laici. V březnu 2021 biskup Šao ve své diecézi Wen-čou slavil mši v soukromém domě. Soud vyměřil majiteli domu vysokou pokutu, mělo se jednat o „nelegální náboženské aktivity“. Byly tu i přitěžující okolnosti: biskupa jmenoval papež, nikoli komunistická strana. V obžalobě proto stojí, že byl vysvěcen zahraniční institucí, což je údajně v rozporu se samosprávou církve v Číně.
I proto je tak smutné, že Vatikán po desetiletí nátlaku nakonec v roce 2018 přistoupil na dohodu s Pekingem. Úmysl Pekingu byl jasný – získat plnou kontrolu nad tím, kdo bude vysvěcen na kněze nebo jmenován biskupem.
Odvaha milionů křesťanů nás oslovuje. Riskují v boji s totalitou, pro kterou není nic svaté. Dokonce ani život člověka, jak ukazují zprávy o nedobrovolné transplantaci orgánů, kterou zde organizují doslova v průmyslovém měřítku. Musí nás zajímat podmínky desítek milionů Tibeťanů nebo Ujgurů, kteří trpí útlakem. Varování před čínským režimem je vážné. Plánem Pekingu je nejen měnit poměry v Číně, ale doslova na celém světě. Tedy i u nás.
Text byl publikován v 16. čísle Katolického týdeníku