Prezidentská debata iDNES.cz
Ukrajina patří do NATO, řekl Hilšer. Petr Pavel by k V4 přibral pobaltské státy
Z médií|28.11.2022
Citace článku na webu iDNES.cz
Je třeba jednoznačně říci, že Ukrajina patří do NATO, řekl při debatě pěti kandidátů na prezidenta senátor Marek Hilšer. Pro rozšíření současné V4 (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) se vyjádřil Petr Pavel, přibral by tři pobaltské země (Litva. Lotyšsko, Estonsko). Celkový počet zemí současné Visegrádské spolupráce by se podle něj mohl zvýšit ze čtyř až na devět.
„Já bych ji modifikoval,“ řekl Pavel ke spolupráci zemí V4. „V bezpečnostní oblasti je ta spolupráce je mělká,“ dodal. Maďarsko na rozdíl od dalších členů V4 odmítlo, aby přes něj směřovaly zbraně na Ukrajinu.
Konflikt, který vede Rusko, se podle Petra Pavla netýká jen Ukrajiny. „Bude proto záležet, jak budeme jako země schopni fungovat,“ řekl Pavel.
„Zapomněli jsme na to, že bezpečnost nás všech je elementární předpoklad blahobytu nás všech. Výdaje na obranu státu jsou tou nejlepší investicí do budoucnosti,“ řekla Danuše Nerudová,
„Musíme navýšit pomoc ukrajinské armádě. Je třeba jasně říci, že Ukrajina patří do NATO,“ prohlásil Marek Hilšer. Podpořil i bezletovou zónu nad Ukrajinou, o což země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal země NATO.
Proti bezletové zóně se vyjádřili Pavel, Nerudová i šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula. Vyhlášení bezletové zóny by totiž Rusko vnímalo jako vyhlášení války. Podpořili ale další dodávky zbraní Ukrajině. „Měli bychom Ukrajině dodat sofistikovanější obranné prostředky,“ řekl Petr Pavel.
Po skončení války, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, by měli lidé, kteří jsou za to v Rusku zodpovědni, postaveni před mezinárodní soudní tribunál, řekl senátor Pavel Fischer.
Na téma zahraničně-bezpečnostní politiky se utkalo pět z devíti kandidátů na příštího prezidenta – senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel, který pak působil i ve funkci předsedy vojenského výboru NATO, a šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula.
Debatu pořádaly spolek Jagello 2000, portál iDNES.cz a CEVRO institut. Právě v CEVRO institutu se debata konala a jejím spolumoderátorem byl Vladimír Vokál z portálu iDNES.cz.
Útoky na Nordstream 2 ukázaly, jak jsme zranitelní,“ řekl Fischer
„Musíme se podívat na zabezpečení infrastruktury, útoky na Nordstream 2 ukázaly, jak jsme zranitelní,“ prohlásil Pavel Fischer. Řekl také, že nás ohrožuje Čína a že jí nemůžeme brát jen jako byznys partnera, protože spolu s tím k nám směřuje její vliv.
„Bezpečnost není samozřejmost,“ uvedl Středula. Čínu označil za bezpečnostní hrozbu. „Je to druhé největší nebezpečí po Ruské federaci,“ řekl Středula. S tím souhlasila i Nerudová.
Všech pět uchazečů v debatě podpořilo navýšení rozpočtů na obranu na dvě procenta HDP. Premiér Petr Fiala toho chce dosáhnout v roce 2024.
„Je to už potřetí, co podobnou debatu prezidentských kandidátů organizujeme a bude velice zajímavé sledovat, jak se v průběhu let mění bezpečnostní priority,“ řekl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000.
Fischer i Hilšer se účastnili podobné debaty již v roce 2017 před volbou hlavy státu, které se také zúčastnili. Oba vypadli již v prvním kole volby.
Diváci mohou během diskuze na internetu hlasovat, který z kandidátů podle nich splňuje nejlépe jejich představy jako vrchního velitele ozbrojených sil, jímž prezident podle Ústavy ČR je.
Nerudová vyhrála debatu u čtenářů iDNES.cz
V debatě pěti prezidentských kandidátů podle čtenářů iDNES.cz zvítězila Danuše Nerudová před Petrem Pavlem.
Pozvání do debaty dostal i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Z účasti se ovšem omluvil kvůli jinému programu. Babiš minulý týden oznámil, že až do konce roku nehodlá účastnit žádných debat s protikandidáty účastnit. Debaty se neúčastní ani poslanec SPD Jaroslav Bašta, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Ministerstvo vnitra do voleb hlavy státu pustilo 9 z 21 kandidátů, kteří o to projevili zájem. První kolo volby příštího prezidenta se uskuteční 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o čtrnáct dnů později.