K energetické situaci

Blog|7.9.2022

Čelíme hrozbě narůstajících cen energií a budoucnost se nejeví zrovna růžově. Výkyvy cen ohrožují celou společnost, průmysl, služby a především občany. Hrozí, že propálíme majlant. Řešíme akutní krizi na trzích, takže musíme mít na zřeteli horizont nejbližších týdnů a měsíců. Přitom jakékoli chybné rozhodnutí vlády může ohrozit prosperitu a konkurenceschopnost republiky na dlouhá desetiletí. ČR je energeticky napojená na okolní státy, proto musíme postupovat v těsné spolupráci. Stačilo, aby se lídři států Evropské unie rozhodli ke společné a koordinované akci, a ceny plynu na počátku září spadly o 21%, stejně jako se snížily i ceny elektřiny. V pátek 9. září se sejde mimořádná rada EU pro energetiku – rozhoduje se o tom, zda mají členské státy nadále přijímat vlastní opatření, nebo je výhodnější prosadit další společný postup v rámci EU.

To, že příčinou energetické krize je agrese Ruska na Ukrajinu, není tak úplně pravda. Současná krize by nikdy nenastala, kdyby se Evropa vůči putinovskému Rusku nechovala naivně a nad jeho excesy nezavírala oči. Celoevropský pragmatický přístup k Rusku za každou cenu i po okupaci Krymu v roce 2014 způsobil, že jsme se stali závislí na levných energiích. Tato závislost dnes vážně ohrožuje naši vlastní suverenitu. Putin už dostatečně prokázal, že se mu vůbec nedá věřit. Vždy sliboval, že Rusko bude spolehlivý dodavatel energií, ale opak je pravdou. Zastavil plynovod Nord Stream 1 a dal obsadit Záporožskou jadernou elektrárnu, jejíž výkon by v dnešní době mohl pokrýt potřeby Evropy. Jeho cíl je jasný: nechat Evropu energeticky vyhladovět. Mezitím příjmy Ruska z prodejů rostou, protože na světových trzích jsou plyn a ropa vzácné.

V této situaci naše vláda dělá, co může. Rýsuje se dohoda mezi výrobci a státem o zastropování cen elektřiny, což by byla velká úleva pro občany i firmy. Vláda Petra Fialy už také přijala řadu důležitých opatření. Máme naplněné zásobníky na 80% kapacity, máme podíly na budování LNG terminálu v Nizozemí /a snad brzy i v Německu/, navyšujeme kapacitu ropovodu TAL. V tom ale bohužel jen doháníme to, co mělo být už dávno zabezpečeno – kdyby předchozí vláda Andreje Babiše pracovala na energetické bezpečnosti s podobným úsilím, nebyli bychom na tom tak bídně a hlavně by to všechno bylo mnohem levnější.

Další kroky vlády by se měly dít podle několika důležitých pravidel. Především přetnout co nejrychleji naši závislost na Rusku – to se ale nestane hned a vyžaduje to velké investice. Posilovat naši energetickou soběstačnost i v dlouhodobém výhledu – nejen v případě státu, ale i obcí a bytových domů. Příkladů komunitní energetiky, kdy si obec sama v bioplynce nebo malé hydroelektrárně vyrábí energii, už je dost. Posilovat decentralizaci – ideální je, když si kraj může dohodnout dodávky tepla z nedaleké jaderné elektrárny, ale to samozřejmě není dostupné ve všech regionech.

Tuto zimu zvládneme. Musíme se ale připravit na to, že trhy budou více měsíců a let reagovat na situaci jako splašené. Nejrozumnější veřejná pomoc je taková, která pomůže ke snížení spotřeby energií a jejím úsporám. Je třeba urychleně zavádět nové typy úsporného vytápění, zateplovat budovy a přijímat technologická řešení, která sníží spotřebu. Nejlepší energie je totiž ta, kterou nespotřebujeme. Občané i firmy by ale neměli zůstávat v nejistotě, to znamená bez důležitých informací. Je potřeba, aby vláda podávala pravidelné a srozumitelné zprávy o tom, jak se vyvíjí trh a ceny energií a na jakých opatřeních pro občany pracuje.

A co pro to dělám v Senátu? Na 13. září je svolána mimořádná schůze Senátu k energetické situaci. Mají přijít ministři i předseda vlády. Svolal jsem také výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost, abychom jednali o energetické bezpečnosti ČR v této tak vypjaté době.

(příspěvek z Facebookové stránky Pavla Fischera)

Rubriky: Blog

Kam dál?

Vybrané aktivity senátora a předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

Šest let práce v Senátu

Senátní výbor jednal s vedením Policie ČR a ministerstvem vnitra

K novým skutečnostem o policejním zásahu proti střelci na filosofické fakultě

Když skončilo půlroční embargo a bezpečnostní výbor sněmovny v červnu jednal za účasti veřeknosti o policejním zásahu proti střelci na filosofické fakultě, objevily se nové skutečnosti o postupu Policie také při vyšetřování vražd v Klánovicích a Hostouni. Jednalo se o chvíle, které bezprostředně předcházely střelbě v prosinci minulého roku. Vzbudily oprávněný zájem veřejnosti. Objevily se pochybnosti o správnosti policejních postupů i o tom, jak později policejní představitelé o celé věci informovali veřejnost. Obrátil jsem se proto dopisem na ministra vnitra a požádal o odpověď. Jednalo se o pět dotazů: jak obecně hodnotí připravenost Policie ČR na tento typ incidentu? Druhá otázka se týkala toho, zda policisté opravdu nevěděli, jaký má […]

Jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

O naší obranyschopnosti vypovídá nejen rozpočtové úsilí, ale i naše ochota se bránit a zmobilizovat síly

Předložil jsem na dnešním jednání senátnímu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost usnesení k nedávnému summitu NATO ve Washingtonu. Podporujeme v něm vládu v dalším úsilí ve prospěch modernizace ozbrojených sil a doporučujeme, aby věnovala zvýšenou pozornost hybridním hrozbám. Rozsah agendy, jemuž se členské státy NATO tentokrát věnovaly, je impozantní: globální partnerství se státy v Indopacifiku, posilování průmyslové spolupráce jako odpověď na požadavek dohnat zpoždění ve vyzbrojování a výrobě munice. Dlouhodobá podpora Ukrajiny nebo posilování odstrašení a obrany proti nepříteli. Členské státy NATO se výrazně posunuly i v postoji vůči Číně. Už ji hodnotí o poznání jinak než dřív, dnes společně vnímají Čínu jako bezpečnostní hrozbu. Z hlediska modernizace […]

Po návratu z cesty do Tbilisi

Gruzie si musí vybrat: může jít cestou Lukašenka a paktovat se s Ruskem, anebo do Evropské unie

Severoatlantická aliance

K výročí 25 let České republiky v NATO

Zahraniční cesta

Zpráva z Ukrajiny – sobota 24. února 2024

Sobota 24. února 2024, Kyjev, Ukrajina Víte, jak dlouho to trvalo, než si svět uvědomil, jaké nebezpečí představuje Adolf Hitler? Teprve čtyři roky po začátku války se v lednu 1943 ve městě Casablanca setkal americký prezident Roosevelt s britským premiérem Churchillem. Jejich schůzka vstoupila do historie. Vůbec poprvé deklarovali, že Adolf Hitler musí být zcela jednoznačně poražen a jiná možnost není. Ten jednoznačný cíl pak dokázal mobilizovat spojence, aby napřeli všechny síly a ukončili světový válečný konflikt porážkou diktátora a ideologie nacismu. Proč o tom mluvím? Rozpoutat válku proti Ukrajině rozhodl jediný člověk. Ten ji také může hned ukončit. Jmenuje se Vladimir Putin. Podobně jako jeho neslavný předchůdce i Putin vytvořil unikátní […]

Zahraniční cesta

Zpráva z Ukrajiny – pátek 23. února 2024

Pátek 23. února 2024, Kyjev, Ukrajina V předvečer druhého výročí masívní ruské invaze znějí městem sirény, a tak jdu do krytu, ale ta povinnost ve mně budí fyzický odpor. Mám za sebou celý den schůzek v ukrajinském parlamentu s partnery z celé Evropy. Teď jsem dostal nedobrovolně čas si utřídit myšlenky. „Speciální operace“ plánovaná na tři dny se Putinovi trochu protáhla. Ukrajinci se postavili na odpor a dokázali útočníky zastavit, dokonce zpátky osvobodili 56 % okupovaného území. Dobrých zpráv je mnohem víc: Přestože už nemají žádné válečné lodě, dokázali zničit dvacet procent ruské flotily v Černém moři, takže se musela stáhnout a přestat blokovat obchodní trasy. Blokáda moře, které Rusku […]

Text na Epochtimes.cz

Jimmy Lai v Hongkongu nestojí před soudem, ale před karikaturou soudu

Blog Aktuálně.cz