Projev v Senátu

K aktivitám ruské armády na hranicích s Ukrajinou

Projevy|15.12.2021

Projev Pavla Fischera na 18. schůzi Senátu Parlamentu ČR ve 13. funkčním období dne 15. prosince 2021 k Návrhu usnesení Senátu k mimořádným aktivitám ruské armády na hranicích Ukrajiny

Vážený pane předsedající, pane vicepremiére, dámy a pánové,

usnesení, které máme nyní na pořadu dne, souvisí s Evropskou radou. Proto je také zařazen hned do sousedství s tím předcházejícím. Jedná se o samostatné usnesení k mimořádným aktivitám ruské armády na hranicích Ukrajiny. To usnesení jsme připravovali delší dobu, protože o tomto tématu se jedná už několik měsíců se stále vyšší intenzitou v rámci OBSE, v rámci Severoatlantické aliance a také zítra v rámci Evropské unie. Naším cílem není řešit, z jakých důvodů se tam ty věci dějí, ale pojmenovat, co vidíme, co sledujeme na hranicích Ukrajiny, jakou destabilizační roli to může mít na celou Ukrajinu a evropský kontinent. A také posílit tím, že o tom tady mluvíme, soudržnost mezi státy Severoatlantické aliance na prvním místě a schopnost Evropské unie jako takové reagovat. Proto v našem usnesení máme několik bodů. Dvě místa budou změněna, já je za chviličku načtu. Už je máte v tom textu před sebou. Za chvíli to zmíním. Naším cílem je:

I. Senát konstatuje, že

1. v nejbližším okolí Ukrajiny lze pozorovat mimořádné aktivity jednotek armády Ruské federace, což s ohledem na skutečnost, že ruské jednotky v roce 2014 obsadily suverénní území Ukrajiny a dodnes ho okupují, vyvolává nové obavy ze skutečných účelů Ruské federace;

2. nefunguje institucionální spolupráce s Ruskem, neboť Rusko přerušilo jednání v rámci Rady NATO-Rusko, a přerušilo také diplomatické vztahy s Aliancí, tedy s NATO;

II. Senát vyslovuje uznání práci jednotek Armády ČR v Lotyšku a v Litvě, které v obou zemích působí v rámci bojových uskupení NATO s cílem zvyšovat kohezi armád členských států NATO a prokázat připravenost ke společné obraně, o čemž se členové – tady bude změna – Senátu nejnověji přesvědčili v rámci návštěvy u jednotek 30. listopadu a 1. prosince 2021;

III. Senát připomíná, že:

1. podpora suverenity a teritoriální integrity států jako Ukrajina je v bezpečnostním zájmu České republiky;

2. zvyšování napětí na Ukrajině a budování vojenské přítomnosti na jejích hranicích složí zájmům Ruska, které systematicky usiluje o vytvoření sféry vlivu ve svém sousedství při nerespektování norem mezinárodního práva;

3. Rusko zvyšuje napětí a dosud nijak vstřícně nereagovalo na požadavky Evropské rady z června 2021, týkající se zastavení nezákonných a rušivých aktivit proti členským státům EU a třetím zemím;

4. Rusko doposud neodpovědělo na žádost České republiky, aby pomohlo s vyšetřováním zapojení členů ruských zpravodajských služeb na přípravy exploze v muničním skladu ve Vrběticích;

IV. Senát doporučuje vládě České republiky, aby

1. podpořila v rámci jednání nadcházející Evropské rady společný postup EU ve prospěch ochrany před destabilizujícím působením Ruské federace;

2. usilovala o jednotný postup v rámci NATO a EU vůči Rusku;

3. posílila strategickou komunikaci s cílem čelit destabilizaci a přílivu dezinformací v České republice;

4. prosazovala – jazykové doplnění, pozor – a významně přispívala v rámci NATO realizaci vojenských opatření k posílení obranyschopnosti spojenců na východním křídle Aliance, a to jak v podobě okamžitých kroků, tak dlouhodobé adaptace.

5. připravila další pomoc Ukrajině;

6. podpořila přípravu dalších sankcí, které by měly zásadní dopad na Rusko a které by byly uplatněny v případě, že by Rusko přistoupilo k další agresi;

7. konzultovala s vládami Slovenska, Maďarska a Polska, které hraničí s Ukrajinou, případné krizové varianty dalšího vývoje na Ukrajině;

a nakonec

V. Senát pověřuje předsedu Senátu Parlamentu České republiky, aby o tomto usnesení informoval ministra zahraničních věcí České republiky a předsedu vlády České republiky.

Žádám vás, kolegové, abyste nás podpořili při schvalování tohoto usnesení, které dává mandát nejenom České republice, ale také orgánům Evropské unie, zejména Evropské komisi, aby dohromady čelila ohrožení, které se týká skutečně celé Evropské unie. Děkuji.

(…)

Já děkuji, pane předsedající. Dovolte mi krátce zmínit některé věci, které jsou obsaženy v tom podkladu, který máte před sebou. Protože mám za to, že bychom neměli být úplně stranou těch klíčových informací, které jsme projednávali na výboru ze zavřenými dveřmi a které možná jsou také zmíněny v těch vojenských rozhledech, které ale já jsem teď, ty poslední tedy, nečetl. Co čteme na území, o kterém mluvíme? No že na území suverénního státu Ukrajina operovala Ruská federace, její vojenské síly, akorát že se převlíkly a působily jako zelení mužíčci.

Nebyla to Ukrajina, kdo okupoval Rusko. Bylo to Rusko, kdo okupoval suverénní území Ukrajiny. Na to bychom neměli zapomínat. Nebylo to poprvé. Kdo jste navštívili Gruzii, dobře víte, že na území Abcházie a Jižní Osetie také působí ruské ozbrojené síly. Ale je to suverénní území Gruzie. Tak propánakrále, hlídejme si ta fakta, která vidíme v terénu.

Abychom to, co vidíme v terénu, také promítali do toho, jak o tom tady budeme uvažovat. V Gruzii totiž ten zábor území neskončil, on stále pokračuje. Zábory se rozšiřují, dochází tam skutečně k velmi složitým situacím, týkajícím se například katastru nebo samosprávy a dalších věcí. Takže Rusko není jenom teoretický pojem, to je také velmi aktivní hráč, který v těchto územích, jako je například Gruzie, operuje. Komu nestačí okupovaná Gruzie, tak se může podívat do Podněstří. I tam najdeme ruské vojáky. Je to konflikt, který se označuje dnes jako zamrzlý, protože bez spolupráce Ruska to nepůjde. Bohužel Rusko nespolupracuje v rámci OBSE, to je ta organizace, která se pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zakládala před desítkami let. To není NATO, to je OBSE. Cituji teď bývalého generálního tajemníka OBSE, který mi říkal: Rusko dnes není součástí řešení, Rusko je bohužel součástí problému. Konec citace. Tak si to vezměme před oči. Nemusíme vůbec mluvit o NATO, ale podívejme se na to, jak Rusko blokuje řešení zamrzlých konfliktů v rámci OBSE. Komu to nestačí, můžeme se podívat na Náhorní Karabach. Mohli bychom pokračovat…

Nesměšujme věci. To napětí skutečně stoupá, zejména rétorické, ale je také podpořeno vojenskou silou, jak dnes vidíme, a není to jenom v reakci na nějakou NATO. Mám za to, že když se podíváme, jak se Vladimir Putin dívá na Ukrajinu, tak ho možná rozčiluje Ukrajina, která je suverénní a chce prosperovat bez Ruska. Nemělo by nám uniknout, je to také v podkladu, který máte před sebou, že do ukrajinské ústavy se před několika lety vepsalo, že Ukrajina bude spolupracovat s EU a s NATO, tedy se Severoatlantickou aliancí, s cílem jednou do obou organizací vstoupit. Neměli bychom se možná věnovat daleko spíš tomu, co si Ukrajinci sami odhlasovali masivní většinou? Dali si to do svého základního dokumentu, do své ústavy… To bychom možná měli dneska také zmínit.

Měli bychom respektovat to, jakou ambici má do budoucna Ukrajina. Ostatně podpora členství v EU, a zejména v NATO poslední dobou na Ukrajině strmě roste, možná v reakci právě na to, že se u jejích hranic dějí věci, které vyvolávají obavy z dalšího střetu. Takže já mám za to, že máme před sebou situaci, která je komplexní, musíme nechat otevřené kanály pro diplomacii. Problém ale je, že řadu těch nástrojů k deeskalaci napětí Rusko zkrátka zničilo. Chtělo chodit do jednání v rámci NATO, vytvořila se rada NATO-Rusko. Dneska ta rada nefunguje. Rusko nemá dobré, funkční diplomatické vztahy s NATO, chybějí nám kanály. Neměli bychom připustit, aby o Ukrajině rozhodoval někdo bez jejího vědomí nebo bez jejího souhlasu. To by nám mohlo připomínat „o nás bez nás“ z naší historie. Proto bychom se vší uměřeností měli vytvářet podmínky pro to, aby soudržnost NATO a schopnost společně jednat v rámci EU právě v této kritické chvíli byly zachovány. V tom je přece role parlamentu.

Děkuji moc za tuto rozpravu, těším se na další vystoupení, Mám totiž za to, že jednáme nejenom o Ukrajině, jednáme především sami o sobě. A o tom, zda budeme respektovat zemi, která si do ústavy členství nebo těsnější spolupráci s NATO zkrátka vepsala. To bychom také měli přece respektovat. Děkuji.

Návrh usnesení byl hlasováním č. 16 přijat.

Rubriky: Projevy