Jsme na ruském seznamu cílů. Premiér Babiš přípravu na krizi podceňuje, kritizuje senátor Fischer

Petr Vizina, moderátor

V půlce září premiér Andrej Babiš potvrdil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Předseda bezpečnostního výboru Senátu se minulý týden dopisem premiéra zeptal, co vláda dělá pro ochranu před ruskou hrozbou. Podceňuje česká vláda hrozící nebezpečí? Začíná pondělní Interview Plus, vítá vás u něj Petr Vizina. Hostem Interview je předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer ze senátorského klubu ODS a TOP 09.  Dobrý den.

Pavel Fischer,senátor, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost /nestr. za TOP 09/

Dobrý den.

moderátor

Vy v dopise vyčítáte Andreji Babišovi a jeho vládě „liknavost“ v době, kdy se Rusko připravuje na válku proti Evropě. Je to hlavní důvod, proč jste jako předseda bezpečnostního výboru Senátu premiérovi ten dopis poslal?

Pavel Fischer

Obrana státu, to není jenom otázka nějakého politického marketingu nebo otázka k rozhodování ad hoc, to je dlouhodobý úkol, kterým je vázán předseda vlády a celá vláda, a to na základě zákona, proto jsme se na něj obrátili, aby nám vysvětlil, co v té věci v souladu se zákonem dělá.

moderátor

A rozumím tomu správně, že ta „liknavost“, kterou ten dopis naznačuje, byl ten důvod, proč jste ten dopis posílal?

Pavel Fischer

Ano, pan premiér totiž na jedné straně řekne A, to znamená hrozí nějaké hybridní útoky, a pak řekne B, a to stačí se dívat na jeho vysílání, které má k občanům v tom svém Čau, lidi, v kanále na Facebooku, kdy 20. září dokonce vyprávěl o tom, že je potřeba najít spolupráci a porozumění. A tady je potřeba si položit otázku, jestli to porozumění se současným Ruskem je vůbec reálné a jestli pan premiér nezapomněl na tu zákonnou povinnost, kterou má, tedy budovat obranu.

moderátor

Premiér minulý měsíc, jak jsme řekli, připustil, že jsme cílem ruské agrese, dokonce se ohradil, když velvyslankyně Ruské federace prohlásila, že se česká vláda teď mírní v ostrých slovech proti Rusku. Nejsou tohle důkazy, že premiér Babiš začal brát ruskou hrozbu vážně?

Pavel Fischer

Vy jste řekl, že ji začal brát, ale my jsme v situaci, kdy už Severoatlantická aliance několik let cílevědomě soustředěně plánuje, aby se omezil prostor pro ruské aktivity. Nemine den, aby ve státech Severoatlantické aliance byly nějaké útoky, máme tady například příklad ruského hackerského útoku v Norsku na přehradu, kde útočníci spojeni s Ruskem vypouštěli přehradu ve velkém. V Polsku byly výbušniny na železnici. Ve Švédsku ruší provoz letecké dopravy. A nás Medveděv už v dubnu 2026 označil za jeden z cílů a ukázal na dva podniky, na dvě firmy v České republice, my už dávno nejsme diváky, my jsme na seznamu cílů ruských ozbrojených sil. A z tohoto pohledu ty reakce, které připomínáte u Andreje Babiše, přicházejí, jak pět minut po dvanácté.

moderátor

No, a přesto nejsou nějakým důkazem změny jeho smýšlení, nebo aspoň rétoriky?

Pavel Fischer

No, podívejte se, Polsko cvičí na příval uprchlíků z Pobaltí. Německo masivně investuje do obrany. Francie posiluje ochranu kritické infrastruktury. Ve Finsku prezident připravuje spoluobčany na útoky z Ruska a bere je jako partnery, a tady si musíme položit otázku, co dělá Česká republika. A v tom je problém, nejenom tato, ale i ta minulá vláda, zdá se, nedělala dost ve srovnání s tím, jaké jsou dneska reálné potřeby. Premiér by měl občanům, ne je plašit, ale seriózně vysvětlit, že například mít doma zásoby na týden, to nebyla jenom zvyklost našich babiček, ale že to je dneska věc zdravého rozumu, zkrátka je potřeba se připravit na to, abychom měli doma dost vody, zásoby jídla na několik dní, protože zkrátka odolná reakce houževnatých občanů, to je přesně to, co posiluje naši obranyschopnost.

moderátor

Teď pojďme k zákonu, vy jste v Senátu už před půl rokem, letos v květnu, jestli se nepletu, přijali návrh na to, které zákony by bylo třeba novelizovat, aby země byla připravená na ty možné bezpečnostní krize, o kterých mluvíte. Vzala vláda vaše návrhy vážně?

Pavel Fischer

No, to je dobrá otázka. My jsme v Senátu měli v únoru veřejné slyšení, kde jsme vlastně provedli takovou inventuru zákonů, které je potřeba novelizovat, protože zastaraly nebo proto, že tím, že vznikaly v dobách hlubokého míru, tak se dávno míjí s tím, k čemu by měly sloužit v té době krizové, ve které dneska už jsme. A to usnesení, které připomínáte z 6. května 2026, připomíná, že právě ten celkový bezpečnostní systém České republiky už neodpovídá, ty krize komplexního charakteru, o kterých mluvíme, to znamená nejde jenom o požáry nebo o blackout, o výpadek elektřiny ve velkém, o povodně, ale navíc o velké bezpečnostní hrozby, vyžadují, abychom si uvědomili, že musíme také upravit pravidla v našich zákonech, a na to nám vláda odpověděla, že na tom bude pracovat. Nicméně uplynul půlrok a do dnešního dne nevidíme, že by se v tom něco velkého změnilo, zkrátka vláda jako kdyby to nebrala za prioritu.

moderátor

Hostem Interview je předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. Pro obranu země by podle vás bylo třeba změnit zákony v oblasti dopravy, zemědělství nebo školství. O jaké změny, když to řeknete nějak ve zkratce, jaké změny potřebujeme?

Pavel Fischer

No, například naši občané by měli vědět, že každý z nich bude mít nějakou důležitou roli. Vy jste zmínil zemědělství, no, tak jaká bude role soukromých farmářů, oni jsou přeci, doslova působí na celém území České republiky, oni jsou právě tím prvkem té odolnosti naší země a mohou v případě potřeby nabídnout těžkou techniku. Viděli jsme, jak důležité bylo mít silné traktory v těch prvních dnech bojů na území Ukrajiny, ale mají také velké stodoly, které lze využít, například pro vojenské účely nebo pro účely civilní ochrany obyvatel, a také mohou zásobovat obyvatele v případě, že dojde k zahlcení těch důležitých železničních nebo dálničních tahů. A takhle bychom mohli procházet celou strukturu našeho řízení, nejenom krizového, ale celou řadu zákonů, které nepočítají s tím, že by ty nejdůležitější přípravy měly probíhat už v dobách míru, a to je náš dnešní případ.

moderátor

Pane senátore, a o jaké změny ve školství by se mělo jednat?

Pavel Fischer

Například každá škola by měla mít vyjasněný cíl, kam půjde s dětmi v případě ohrožení. Vždyť vidíme, že budovat kryty je věc na mnoho let dopředu, a my si musíme položit otázku, zda například blízko těch školských zařízení nejsou nějaké prostory, kam by bylo možné děti včas odvést, tohle je potřeba ale také nacvičovat a dělat s dětmi pravidelnou přípravu a zároveň je potřeba, aby na to školy nebyly samy, ale například ve spolupráci se samosprávou měly připravené celé programy na to, aby děti ve školách, abychom na ně nezapomněli, aby byly také jedním z aktérů té odolnosti.

moderátor

No, a jak byste pro tyhle změny přesvědčil ty, kdo se bojí, řekněme, militarizace společnosti, nebo kdo mají, a zcela pochopitelný, strach z války?

Pavel Fischer

Nejlépe můžeme se připravit tak, že ten útočník potenciální, tedy v tomto případě Rusko, ho ani nenapadne, aby cokoliv zkusil. My nemluvíme v tuto chvíli o přímém vojenském útoku na člena Aliance, ale o těch nepřímých. A ty jdou velmi dobře plánovat z hlediska útočníka, ale z hlediska obrany to je mimořádně složité. Například soukromá firma by měla vědět, jakou má v krizi úlohu, v čem může pomoci, na co se má sama připravit a co během krize má dělat, kdo jim to nakonec třeba uhradí nebo zaplatí. Protože stát po takových firmách může také něco požadovat. A tohle jsou všecko scénáře, které můžeme sehrát bez toho, že bychom mluvili o válce. Vždyť to jsou reálné krizové stavy, jenom mohou přijít v komplexním případě propojené, tak, jako máme dneska náš integrovaný záchranný systém připravený na to zvládat požáry nebo povodně, tak když se ale na to podíváme analyticky zblízka, zjistíme, že náš krizový systém vůbec nepočítá s tím napadením, nebo s tou předkrizovou situací, kdy je potřeba, aby přes naše území například projížděly kolony techniky, ozbrojené techniky a desetitisíce spojeneckých armád, které budou součástí toho úsilí na východním křídle Severoatlantické aliance, tedy pojedou přes naše území. Jak tohle máme připraveno z hlediska pohybu a působnosti sil cizích států? Jsou to ještě cizí státy, když to jsou spojenci? Kde budou odpočívat? Kde budou nabírat pohonné hmoty? Kde budou opravovat techniku? Protože půjde o pohyby oběma směry, tak si najednou uvědomíme, že naše země bude taková křižovatka, a na to je potřeba se připravit dřív, než ta krize nastane. A my už dneska dobíháme vlak, který pomalu není ve stanici.

moderátor

Už premiér Babiš na ten váš dopis nějak odpověděl, reagoval?

Pavel Fischer

Ještě neodpověděl, ale my budeme tu odpověď určitě studovat, protože jsme se těmto věcem v uplynulých měsících intenzivně věnovali. A uvědomili jsme si, že zatímco naši vojáci mají relativně už jasno, protože plánují v rámci Severoatlantické aliance, tak tady chybí úplně převodová páka na vládu, protože to je celovládní úkol, to je celovládní přístup. Obrana státu, to je věc celé společnosti, doslova, i zdravotnictví, i justice, i dalších. A my vidíme, že zatím to vůbec není priorita a naši ministři netuší, že se jich to bude také týkat. Z tohohle pohledu vidíme, že premiér ty věci podceňuje a že je potřeba, aby přidal, protože nejde jenom o to, abychom odradili toho útočníka v tuhle chvíli, ale také, abychom zocelili občany a informovali je o tom, že stát funguje a že i samosprávy v tom mají nějakou roli, vždyť náš krizový systém je postaven na krajském řízení. A co ví dneska hejtmané o té situaci? Velmi málo, ještě to s nimi pořádně nezačal nikdo probírat.

moderátor

Hostem Interview je předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. Vy jste v Senátu nedávno kritizoval, že z letošní důvodové zprávy vypustilo ministerstvo obrany v souvislosti s válkou na Ukrajině zmínku o Rusku jako o agresorovi. Neměla tedy ruská velvyslankyně Ponomarjovová pravdu, když Česko pochválila, že my mírníme rétoriku jako Češi proti Rusku?

Pavel Fischer

Já nemíním komentovat výroky paní velvyslankyně, ale to, na co upozorňujete, je pravda. My jsme se zabývali důvodovou zprávou, která byla připojena k návrhu na působení sil a prostředků ministerstva obrany, to znamená, na vysílání také našich vojáků. A tam jsme si všimli, že tam v té důvodové zprávě, ve srovnání s tím, co se psalo před 2 lety, někdo usilovně odstraňoval takové nepříjemné formulace. A právě to, co říkáte, že například Rusko není agresor, ale že se tam mluví o konfliktu, který probíhá na území Ukrajiny, je skandálním příkladem toho, že vláda přepisuje situaci. Vždyť když budeme popírat to, kdo je agresor a kdo je oběť, tak se nedovoláme ani spravedlnosti, natož spravedlivého míru. A tohle jsou mimořádně vážné věci v případě, že s nimi přichází člen vlády a v tomto případě ministr obrany, vždyť to je základ jeho řemesla, aby uměl pojmenovat, kdo si začal a komu je potřeba pomáhat, v tomto smyslu to bylo velmi politicky proradné a vypadalo to jako sabotáž.

moderátor

A teď se vás zeptám jako bývalého diplomata, proč je pro vás tak důležité, jak se o válce na Ukrajině mluví? Tak nejste jako diplomat spíš pro mírný slovník, doprovázený ale rozhodnými kroky, a nedělalo Česko zatím pravý opak, že mělo silný slovník, ale ty kroky nebyly dost důrazné?

Pavel Fischer

To je dobrý punkt, co říkáte. Skutečně minulá vláda hodně mluvila a méně dělala, například právě v té novelizaci všech těch zákonů zůstala skutečně u bílého papíru a přestože to vojenské plánování už v té době běželo, ale vláda České republiky jako taková přeci zrazuje vlastní občany, když nebere bezpečnost státu jako prioritu. Takže zapomeňme na ty dohady o těch procentech na obranu, kterým jsme se tady věnovali tolik měsíců, my jsme v konfliktu s Ruskem a ne vlastní vinou, a proto je potřeba z toho vyvodit, abychom se dokázali bránit. Zpátky k těm zákonům, podívejte se, když armáda potřebuje vybudovat nějaký objekt, tak musí postupovat v souladu se stavebním zákonem tak, že bude čekat, jako když stavíte garáž několik let na povolení, ale je otázkou, zda v současné době není na čase například ozbrojeným silám České republiky rozvázat ruce, aby některé objekty dokázaly rekonstruovat nebo vybudovat rychleji, než na to přijde nějaké razítko z úřadu, který je zavalen žádostmi, protože ten stavební zákon byl postaven zkrátka špatně.

moderátor

A když se vrátím k tomu, jak se o válce v Ukrajině mluví a k tomu, co jste nazval proradností, není problém Česka, že stát dostatečně nekomunikuje s vlastními občany ohledně hrozeb ze strany Ruska?

Pavel Fischer

Ano, to je součást. Pan premiér vyhlásil, že nepotřebuje strategickou komunikaci, takže bude komunikovat sám, to znamená, že rozpustil expertní týmy, které připravovaly společnost na to, aby občané věděli, kdo je ohrožuje, co jim hrozí a jak se na to nejlépe připravit. Ta rizika, která nám dneska hrozí, jako jsou dronové útoky, blackouty, útoky na nemocnice, to jsou věci, které by občan přeci už dávno měl vědět a také by měl vědět, co dělá stát, že se na něj může spolehnout a také, co v jednotlivých případech dělat. A teď si udělejte jenom takový test, představte si, že dron letí na území České republiky a že může jít nejenom o útočný dron, ale třeba o nějaký ten špionážní lehký, a teď proveďme si test, bude nad letištěm, lze ho sundat, lze ho sestřelit? Bude nad objekty ministerstva obrany nebo státu, tajných služeb, nad kritickou infrastrukturou nebo nad nemocnicemi, elektrárnami, kde ho může zasáhnout Policie České republiky? Kde armáda? Naše zákony dokonce neumožňují, aby ho někdo sestřelil. A mnohé další není vyjasněno.

moderátor

Rozumím tomu příkladu, promiňte, rozumím…

Pavel Fischer

…všichni vědí už několik let, že drony jsou problém, ale tohle si musíme přeci také nacvičit. A to ještě vláda neudělala.

moderátor

A když se vrátím k té krizové nebo strategické komunikaci, shodneme se, že ani minulá vláda Petra Fialy v té disciplíně ve strategické komunikaci neuspěla. Otakar Foltýn, jako špičkový voják, se jako šéf strategické komunikace zaměřil spíš na menšinu ovlivněnou ruskou propagandou, než na většinovou společnost. Vidíte to podobně?

Pavel Fischer

Ano. Já, kdybych byl někde v zajetí a čekal na vysvobození a dveře by rozkopl Otakar Foltýn, tak budu nadšen, protože to je skutečný bojovník, ale z hlediska komunikace s veřejností selhal. Vždyť velmi nelichotivě označil občany, kteří tady platí daně, a mluvil o nich způsobem, který vlastně byl velmi neuctivý.

moderátor

Strany současné vlády tu Foltýnovu komunikaci dodnes kritizují, ale místo zlepšení, a vy jste to říkal, komunikaci státu s občany rovnou zrušily. Jaké tohle může mít důsledky?

Pavel Fischer

Dlouhodobé, protože všichni víme, že ten nepřítel vždycky má mnohem jednodušší práci, když má volné pole pro působnost a když si může ten svůj cíl připravit. Vždyť nejlepší válka je ta, která vůbec nezačne, protože se nepřítel rovnou vzdá. A tady vidíme, že si nás Rusko připravuje těmi manipulacemi nebo těmi dezinformačními aktivitami. A my bychom měli vědět, že Rusko dává na obranu rekordní prostředky. Když se podíváme na to, kolik plánuje na příští rok, tak dokonce po přičtení vnitřní bezpečnosti a silových složek už půjde skoro nějakých 45 % těch federálních výdajů na armádu v Rusku. To jsou peníze, které opravdu se nedají srovnat s tím, jak málo věnujeme pozornosti naší vlastní bezpečnosti. A právě bezpečnost občanů, to je, to není marketing, to je povinnost ze zákona, proto voláme právě premiéra, aby s ohledem na zhoršování situace sám připustil, že nám hrozí ta hybridní válka, ty hybridní útoky, tak, aby nás informoval, co vláda tedy v té věci začala dělat, protože když se zhorší ta bezpečnostní situace, tak očekáváme nějakou akci.

moderátor

Nové veřejné slyšení k obraně státu proběhne v Senátu koncem listopadu, jestli se nemýlím, tedy po volbách. Může vláda do té doby nějak vylepšit připravenost Česka na bezpečnostní krize? Může nějak napravit to, co jí vyčítáte?

Pavel Fischer

No, ona to může dělat už několik měsíců, protože jsme jí k tomu vytvořili nejenom první podněty, ale tu inventuru zákonů, kterou jsme jí předložili na jaře tohoto roku, ale také jsme jí vytvořili silnou politickou podporu. Někdy se u nás říká, že ty zákony, včetně ústavních, bude těžké novelizovat, protože se na tom neshodne politická většina, dostatek hlasů, ale my v Senátu pro tyto otázky hlasujeme v podstatě masivně společně, jak vládní, tak nevládní členové senátorských klubů. A tady si myslím, že vláda má v Senátu obrovskou oporu, o kterou se může opřít a naopak vlastně nás více zatáhnout do hry. Parlament nemůže vládu nahradit. Senátoři a senátorky nemohou dělat práci za ministry. Ale my jim tady připravujeme na talíři servírované možnosti, se kterými je možné hrát a očekávám, že tu příležitost premiér vezme a přijde osobně, i jeho ministři, které jsme pozvali, aby se zúčastnili, protože to není vláda versus opozice, to je společné dílo, na kterém Senát systematicky pracuje. A my bychom považovali za vážnou chybu, kdyby to vláda podceňovala.

moderátor

Minulý týden právě v tomhle pořadu řekla významná finsko-estonská spisovatelka Sofi Oksanenová, že ji ani tak nezneklidňují Putinovy hrozby Pobaltí, jako spíš neochota států, jako jsme my, jako je Česko, sledovat vliv ruských informací nebo peněz. Má podle vás pravdu?

Pavel Fischer

Má pravdu, protože ona ví, o čem mluví. Ten vliv Ruska je takový, že když slyšíme od kandidátů za SPD do Senátu, že je potřeba zrušit NATO nebo vystoupit ze Severoatlantické aliance a pak, že bude mír, no tak to je skandál, a SPD je přeci vládní stranou. Takže já mám za to, že premiér by měl bouchnout do stolu a právě svých koaličních partnerů se zeptat, jak to tedy vidí s tou obranou, je-li nadále Severoatlantická aliance klíčem k naší bezpečnosti, tak takové výroky považuji za vlastizrádné, a to je potřeba s tím něco dělat, například na úrovni premiéra.

moderátor

Státní zastupitelství podle zjištění webu iRozhlas zastavilo trestní stíhání muže, který se zodpovídal za nelegální vstup do ukrajinské armády a podle žalobce nedává smysl trestat někoho, kdo riskoval život bojem za správnou věc. Lze to podle vás považovat za oficiální postoj českého státu, když je to výrok státního zastupitelství?

Pavel Fischer

Já jsem ten případ ani nestudoval, takže neumím to komentovat v tomto případě dostatečně detailně, ale obecně platí, že Ukrajina je napadená, požádala o pomoc, a to je v souladu s mezinárodním právem, v souladu tedy s pravidly, která se vztahují i na občany České republiky, proto si myslím, že je naprosto v pořádku, když občan cítí, že by měl pomoci a například začne humanitární pomoc nebo dokonce se zapojí do bojů. Ale tady musíme připomenout ustanovení zákona v České republice, které jasně mluví o tom, že je potřeba si také vyžádat souhlas hlavy státu. A ten může ten občan dostat teprve poté, co vládní instance seznají, že nejde například o trestně stíhaného člověka, tady nelze dělat jeden generální pardon, musí se to posuzovat individuálně a v tomto případě zřejmě také šlo o individuální posouzení, jinak by se to přeci neřešilo u soudu.

moderátor

Ještě vás poprosím krátce o odpověď na otázku, v návrzích na to, jak se má země připravit na krize spojené s ruskou hrozbou, zmiňujete například Švédsko, které vstoupilo do NATO po vpádu Ruska na Ukrajinu, tedy bere ruskou hrozbu vážně. Uvedl byste jednu věc, kterou byste po vzoru Švédska zavedl u nás, kdyby to šlo hned?

Pavel Fischer

Já mám za to, že úplně stačí, když u nás začneme dodržovat zákony, například, že každý, komu bylo 18, dostane od státu dopis, ve kterém bude psáno, vztahuje se na vás branná povinnost, toto byste měl splnit a zde se přihlašte. Takové dopisy dostávají v Chorvatsku, nevidím, proč bychom je neměli dostávat v České republice.

moderátor

Hostem Interview byl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. A já vám za to děkuji.

Pavel Fischer

Děkuji za pozvání.

Jazykově upraveno. Záznam pořadu je zde:

https://plus.rozhlas.cz/jsme-na-ruskem-seznamu-cilu-premier-babis-pripravu-na-krizi-podcenuje-kritizuje-9647535