Ke vztahům ČR a EU s Tureckem

Děkuji za slovo. Já jsem chtěl krátce okomentovat to, o čem dnes jednáme, protože o Turecku tady jednáme pravidelně. Tyto zprávy k nám přicházejí z EK pravidelně a pracujeme na nich s vládou.

Dialog s Tureckem je nesmírně důležitý. Když si vzpomeneme na nedávnou Krymskou platformu, která probíhala tady v Praze, tak tam na okraj proběhla mimořádně zajímavá série jednání, kdy náš předseda Miloš Vystrčil jednal s řadou zahraničních partnerů. A k těm velmi zajímavým patřilo jednání s předsedou parlamentu Turecka. Máme skutečně o čem mluvit. A to neznamená, že bychom si ve všem rozuměli. I proto na parlamentní úrovni musíme Turecku věnovat pozornost a vlastně bychom také měli zvažovat, zda právě do Turecka nesměřovat nějakou z našich aktivit.

Turecko je totiž v něčem mimořádné. Je to dnes světový lídr nebo možná světová velmoc, mohli bychom říci, a to proto, že má na svém území 3,7 milionu uprchlíků nejen ze Sýrie, ale i z Afghánistánu a z dalších oblastí. Je to dáno strategickou polohou Turecka mezi Evropou a Asií. Takže zatímco dříve bylo Turecko zemí, odkud přicházely do Evropy vlny migrantů, dnes je Turecko hostitelský stát. A je potřeba tady konstatovat, že v uvedeném období, o kterém mluvíme, to znamená za minulý rok, došlo k poklesu nelegální migrace do Evropy právě z Turecka.

Situace v Turecku ale není dobrá. Když se podíváme na počet novinářů ve vězení a na počty zatýkaných novinářů například, tak vidíme, že tam jsou nadále velmi vysoká čísla. A to nemluvíme jen o těch, kteří byli ve vězení jen proto, že patřili ke kurdsky píšícím novinářům, kteří byli v roce 2022 dokonce v počtu asi 25 zatčeni a zavíráni pro podezření z terorismu. Ale například v minulém roce byl novinář Tolga Sagan z nezávislého redakčního zpravodajského týmu T24 zavřen jen proto, že psal o korupci. V Turecku mají velmi zvláštní zákon o boji proti dezinformacím. A novináře tam zavírají ve velkém jen proto, že údajně psali dezinformace.

V Turecku ale, jak dobře víme, probíhají některé živelné pohromy jako zemětřesení, které právě v únoru minulého roku dosáhlo mimořádných rozměrů. A podle zpráv organizací OSN tehdy bylo zasaženo tímto zničujícím zemětřesením asi 15,7 milionu obyvatel. A tehdy přichází vlna mezinárodní solidarity a mezi nimi Řecko. Řecko a Turecko totiž přesto, že nemají vždy úplně jednoduché vztahy, tak v oblasti vzájemné pomoci při pohromách rozvinuly cosi, čemu se dá říkat doslova diplomacie pomoci po zemětřesení. A i tady Turecko dostalo štědrou pomoc právě od svého řeckého souseda. A to vedlo ke zlepšení politických vztahů s EU a právě zejména s Řeckem.

Konstatujeme sice narušování vzdušného prostoru Řecka ze strany Turecka, ale bylo toho méně než v minulosti. A zejména Turecko už neprovádělo nepovolené vrty ve východním Středomoří. Jak dobře víme, tak právě v této oblasti se objevila velmi významná naleziště a nejasnost, kde končí pevninský šelf, kde se dá těžit, dovedl Turecko k rozhodnutí, že v minulých letech těžilo i tam, kde teritoria nebyla vyjasněna. Tohle přestalo a v minulém roce Turecko v tomto smyslu nezhoršovalo vztahy a nezvyšovalo napětí.

Tam, kde ale vidíme setrvalý problém, je otázka Kypru. Tam nebylo žádné zlepšení. Přestože se daří budovat důvěru, tak kyperští Turci nadále znemožňovali snahy OSN o uspořádání celé kyperské otázky.

A nakonec tam, kde vidíme veliký problém, je nesoulad Turecka s tím, čemu se říká v EU „společná zahraniční a bezpečnostní politika“. Jak uvedl pan ministr, Turecko se nám posouvá do sféry vlivu Ruska a Čínské lidové republiky. A na to bychom měli být obzvláště obezřetní a opatrní. Neizolovat Turecko, držet s ním otevřené kanály pro diplomatická a politická jednání, ale zároveň jasně říci, že například otázka sankcí vůči Ruské federaci je pro nás velmi důležitá. A tam vidíme, že Turecko ne vždy je ochotno postupovat v souladu s tím, co vidíme jako životně důležité pro EU.

Do dějin také vstoupí jistě komplikovaný přístup Švédska do NATO, kde Turecko ukázalo, jak může zdržovat celý proces a vlastně oslabovat schopnost spolupráce mezi státy celé Evropy na společné obraně v rámci NATO. Naštěstí tato věc je uzavřena a Švédsko vstupuje do NATO úspěšně. A to je dobrá zpráva nejen pro Švédsko, ale i pro ČR.

Když se ale podíváme na nedávné útoky, které rozpoutalo 7. 10. 2023 hnutí Hamás, které teroristickým způsobem napadlo civilní obyvatele v Izraeli a naprosto skandálním způsobem prolomilo to, kde vidíme hranici mezi lidskostí a nelidskostí, mezi civilními občany a obyvateli a mezi vojenskými cíli. To všechno Hamás naprosto pošlapal, jako by mu nic nebylo svaté. Tak tady si musíme všimnout bohužel, že Turecko tento útok neodsoudilo. Naopak s hnutím Hamás udržuje čilé vztahy a vlastně i to, jakým způsobem později turecká diplomacie postupovala, jen podtrhlo, jak složité máme před sebou ještě období, abychom si s Tureckem vyjasnili, kde vlastně stojíme a kde můžeme a chceme spolupracovat.

Blížím se k závěru, vážené kolegyně, vážení kolegové. Usnesení nebo doporučení, které máte na stole, je dlouhodobou aktivitou Senátu a navazuje na to, o co usiluje vláda. A já jsem vás chtěl požádat, abyste ho svým hlasem podpořili.

Děkuji.