K petici za zachování české koruny a otázce přijetí eura

Projev senátora Pavla Fischera na 22. schůzi Senátu dne 6. března 2024 k Petici za zachování české koruny 

• videozáznam vystoupení Pavla Fischera
• stenozáznam schůze
• senátní tisk č. 54

Vážený pane předsedo, vážený pane náměstku, dámy a pánové,

dnes jednáme o petici za zachování české koruny. Je dobře, že máme možnost jako senátoři se vyslovit k této otázce, která není jenom ekonomická, ale je také politická.

Náklady na správu vlastní měny nejsou nulové. Něco to stojí. Musíme si platit centrální banku, ta musí intervenovat, zkrátka je celá řada nákladů, které nevidíme ve státním rozpočtu na první pohled, ale které udržování zdravé měny vyžadují. K tomu musíme připočíst obrovské transakční náklady, o kterých tady byla před chvilkou řeč. To znamená, že každý, kdo nakupuje a prodává, nezůstává jenom ve svém místě, ve své obci, ve svém údolí, ale jde do zahraničí, to se děje celé řadě firem z ČR a obchodníků, tak musí ty výkyvy v kurzech nějakým způsobem fixovat nebo zajišťovat, a to se potom promítá do cen. Tyto ceny platí také občané ČR. Takže bychom měli být poctiví v tom, že ani ten současný stav, naše současná měna, není bez nákladů, ani to, kdybychom začali počítat s přistoupením do společné měnové unie.

Navíc k tomu musíme připočítat obrovské úrokové sazby, které dopadají na občany ČR a na firmy u nás. Jinými slovy, cena peněz je u nás mimořádně vysoká. Tady je zajímavé si všimnout toho, že vláda ČR připustila už v minulosti ve svých rozhodnutích, že některé firmy mohou vést účetnictví např. v eurech, že si mohou vyjednávat půjčky v eurech. Tím pádem začínáme být svědky určité dvojkolejnosti. Máme dvě měny, jednak tu vlastní, českou korunu, potom současně vedle toho i euro, tedy společnou měnu eurozóny.

Tady musíme připustit, že tento trend, bude-li pokračovat, tak páka intervencí, kterou má v ruce ČNB, která vždycky mohla vstoupit a uklidnit, zchladit očekávání, například zpomalit inflační předvídání aktérů na trhu, tato páka se bude zmenšovat. To znamená, že s tím souběhem dvou měn, jak ho dnes už začínáme vidět, musíme připustit, že jsme do našeho systému pustili fenomén, v jehož důsledku ČNB nebude mít úplně jednoduchou pozici a roli v tom, jak inflaci zvládat.

Proto bychom měli tyto otázky sledovat, protože jsou nejenom výhodné třeba pro některé firmy, ale mohou být také krajně nevýhodné pro občany. Tady je potřeba si připustit, že právě jim máme za úkol skládat účty, nejenom pomáhat vytvářet dobré podmínky u nás.

Protože tuto otázku dnes tady nevyřešíme, ale měli bychom se jí opakovaně věnovat, tak bychom snad měli dávat důraz právě na to, co je společné oběma, ať už té logice vstupu do eurozóny nebo té logice zachování české koruny. To je odpovědná správa veřejných rozpočtů. Když budeme s péčí řádného hospodáře, ať už na místní úrovni nebo na krajské nebo na celostátní, přistupovat k tomu, jak nakládáme s penězi daňových poplatníků, uděláme toho pro tu naši prosperitu a stabilitu možná ještě mnohem víc, než když budeme dělat unáhlená rozhodnutí.

Otázka, která tady dnes je na stole, je mimořádně komplexní a důležitá, my ji dnes nevyřešíme. Já jsem ale vděčen těm, kteří ji sem přinesli, protože se mi zdá, že bychom měli mluvit nejenom o výhodách, ale i o nákladech, a to obou scénářů, tedy jak zachování naší vlastní měny, tak vstupu do společné měnové unie.

Děkuji.