K navržení Milana Hulmáka prezidentem republiky na soudce Ústavního soudu

Vážený pane předsedo, vážený pane prezidente, dámy a pánové,

děkujeme panu prezidentovi, že přišel. Opravdu si toho vážíme, je to pro nás velmi důležité.

Oceňuji, že pan prezident navrhl kandidáta, který jako své východisko uvádí na prvním místě jedince a jeho zájmy, tedy občana, a teprve až potom společnost nebo stát. Posuzujeme dnes kandidáta s mnoha dobrými předpoklady, a za to děkuji.

Nicméně je tady několik nezodpovězených otázek.

Pro kontext, měli jsme tu kandidáta, který nám neřekl na začátku úplné informace, a jak se blížilo projednávání na plénu, tak se rozpomínal postupně na své soudcovské činnosti před rokem 1989. Nakonec nás zásoboval takovou řadou zpráv, že jsme se museli v nich rozebírat, protože si některé dokonce odporovaly. Nebo jsme tu měli kandidátku, která jakožto advokátka neměla tolik písemných podkladů pro senátory, jako mívají soudci, a tak se ve svém motivačním dopise rozepsala víc o svých osobních pocitech, a to tak široce, až vysvětlovala, k jaké menšině vlastně patří a v čem to bude výhoda na Ústavním soudu.

Dnes tu máme kandidáta, který má nesporně velmi zajímavý profil. Ale v životopise a v motivačním dopise, který jsme dostali, neuvádí svou patrně roky trvající spolupráci s největší advokátní kanceláří v republice. Kancelář Havel & Partners o sobě doslova píše na internetu, že je to největší česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem. Konec citace. Je to firma, pro kterou pracují dnes stovky právníků, která řeší tisíce případů každý rok, které se týkají obcí, krajů, ministerstev nebo centrálních úřadů, která se dokonce zapojila i do tvorby návrhů českých zákonů. Což by mohl být problém, protože, jak známo, zákony se nemají psát v soukromých firmách. Má je navrhovat vláda a schvalovat Parlament.

Ostatně zákon roku, tak se totiž jmenoval návrh stavebního zákona, tehdy v roce 2021 Senát jednomyslně zamítl. Bylo to 1. července. Myslím, že na projednávání tohoto zákona roku jen tak nezapomene. Za zmínku stojí, že tato kancelář skutečně zastupuje nejrůznější aktéry, vč. největších firem, ale také samosprávy a státní správy. Poslechl jsem si odpovědi kandidáta na Ústavně-právním výboru Senátu. Obvykle tam bývám osobně, ale tentokrát jsem se nemohl osobně zeptat, byl jsem totiž na cestách, měli jsme jednání v americkém Kongresu.

Ale když jsem si poslouchal ten zvukový záznam, nabyl jsem dojmu, že se o příliš četnou spolupráci s Havel & Partners vlastně ani nejednalo. Pak ale nerozumím slovům prezidenta, který ve svém dopise pro senátory a senátorky uvádí, že jmenovaný má zkušenost v tzv. malé advokacii, a pak také i z té tzv. velké advokacie, tedy z práce pro velkou advokátní kancelář. V životopise ani v motivačním dopise jsme to ale nevyčetli, přestože ho advokátní kancelář mnoho let vedla ve svém týmu advokátů – poslední veřejný záznam je v archivech webu k dohledání z května 2022.

A tak bych se chtěl zeptat prezidenta republiky a také kandidáta na soudce Ústavního soudu, jak to tedy s těmi zkušenostmi s Havel & Partners, resp. z velké advokacie vlastně je, nebo jak to máme pochopit. To je moje první otázka. Pak mám ještě dvě.

Kromě toho je pan docent Hulmák spolumajitelem firmy Akademie Havel & Partners s.r.o., kterou v roce 2014 pomáhal zakládat. Ani to však nefiguruje v jeho životopise nebo v motivačním dopise, a to by nás zajímalo, jestli by nám mohl dnes říci, jestli ten podíl plánu je skutečně si ponechat nebo prodat, případně jak s ním bude nakládáno.

A nakonec, na projednávání v Ústavně-právním výboru mě zaujalo, jak pan docent mluvil o svých klientech. Řekl, že jsou mezi nimi dvě středně velké firmy, ale dál že o nich konkrétně mluvit nechce, protože si od nich nevyžádal souhlas. To sice chápeme, protože mlčenlivost je otázka stavovská, vyplývá ze zákona o advokacii, ale mlčenlivost přeci není ústavní princip a my musíme se také brát k tomu, co je v Ústavě a jaká je role ústavního soudce. Takže ze strany pana kandidáta mi ta reakce přišla jako výraz v určité neprozíravosti nebo určitá nepřipravenost. A tak by mě zajímalo, jestli si pan docent jako kandidát na ústavního soudce mezitím zajistil souhlas a může nám dnes sdělit něco více o svých klientech, protože to přeci jenom souvisí s tou významnou pravomocí, která by mu měla být svěřena v případě, že by se stal ústavním soudcem.

Nad soudci, jak známo, už v případě, že jsou členy Ústavního soudu, není žádná kontrola. A protože tu kontrolu musí provést Senát, tak se mi zdá, že to za tu třetí otázku stojí. Děkuji vám.