Čína nemůže garantovat bezpečnost Ukrajiny, je naopak čas uvalit sankce na Peking za kolaboraci s Ruskem

Ve studiu vítám Pavla Fischera, senátora, předsedu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který je také dlouholetým diplomatem. K summitu na Aljašce – prezident Trump po jednání s Putinem označil setkání za extrémně produktivní, přineslo skvělý pokrok, cituji z té tiskové konference. Co všechno to znamená jazykem diplomacie?

Pavel Fischer: Je potřeba si poslechnout to, co říká Trump nejenom při tiskovce, ale také ve zvláštním interview pro televizní kanál Fox News. Stejně tak i Vladimír Putin po návratu do Kremlu dal dlouhý video. Příspěvek z  jakési konference, kde shrnuje, k čemu došlo. Když obojí posloucháme, zjišťujeme, že ty obě strany jsou ještě velmi daleko. Putin například tvrdí, že je potřeba odstranit kořen toho problému války proti Ukrajině a tím myslí, že je potřeba zničit, zlikvidovat Ukrajinu. Problém je, že ten kořen je právě u Putina v tom režimu, který on vybudoval a který se opírá o politický program expanze do zahraničí, a to je věc, která ohrožuje i nás.

Jenom mi řekněte a já využiji ty vaše diplomatické zkušenosti, co se týká té formální stránky toho setkání Trumpa s Putinem, to velkolepé přivítání, co to jazykem diplomacie znamená? 

Je to trochu nesrozumitelné, protože přijíždí člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. Je to vlastně válečný zločinec. Je obviněn z mimořádně závažných zločinů, na které se vztahuje mezinárodní jurisdikce a může být zatčen kdekoliv, kde by přistál například proto, že potřebuje nabrat benzín. Proto je potřeba si uvědomit, že i ten červený koberec byl příliš. A když se podíváte na menu, které bylo připraveno na ten slavnostní oběd, tak máte pocit, že jde o summit, jako by se nechumelilo. Ono se chumelí, ono se střílí a každý den umírají lidé. Proto by Rusko především mělo propustit děti, které uneslo z Ukrajiny. Těch jsou tisíce a na to jsou taky mezinárodní paragrafy. A mělo by propustit zajatce. Tady je potřeba si uvědomit, že jednáme skutečně s člověkem, který má na rukou krev, proto i ten potlesk, který mu věnoval Donald Trump po příletu, byl vlastně nepatřičný.

Ten oběd nakonec neproběhl. Dokážete si vysvětlit, proč?

Já bych to neřešil, to je zkrátka věc, která byla připravena, ale spíš bych řešil to, s čím přišel Donald Trump na to jednání. Měl v ruce totiž všecky karty, aby na Putina zatlačil. Například může vzhledem k velkému vlivu Spojených států amerických pracovat na tom, aby se ceny ropy na světových trzích snížily natolik, že to v podstatě zadusí ruskou válečnou mašinu. Dnes má Rusko 10 % inflace, základní sazba centrální banky je  na 18 % a Rusko má opravdu vážný problém. Donald Trump má všecky karty v ruce. Zatím s nimi nehrál.

Pozornost se přesunula na další kroky. Dnes odpoledne proběhne videokonference zástupců tzv. koalice ochotných, tak co oni musí probrat? Co očekáváte, že se musí řešit před zítřejším setkáním Volodymyra Zelenského v Bílém domě s Donaldem Trumpem, kde i někteří zástupci koalice ochotných mají být přítomni?

Všimněme si, že Putin má za cíl dostat Trumpa co nejdříve ze hry. Spěchá a potřebuje, aby v tom problému zůstala jenom Evropa, protože Evropa dělá ten problém. V jeho vyjádření během tiskové konferenci to bylo právě to slovo, ve kterém naznačil, že ta jednání blokuje Evropa nebo může zablokovat Evropa a bude zlobit Ukrajina. V tomto smyslu je potřeba, aby se právě ta koalice ochotných dokázala shodnout na dalším postupu a tak, jako připravila Trumpa pro to jednání, aby to nebyla veliká pohroma, tak je potřeba nyní tlačit na to, aby Putin zakusil, že síla je na straně těch ostatních, to znamená, že Ukrajina není sama. Tady je potřeba ještě udělat hodně práce.

Do jaké míry může Volodymyr Zelenskyj spoléhat na jednotu evropských států? A na co má Evropa sílu? Jaké karty Evropa v ruce má?

Ukrajina není sama, má na své straně to nejdůležitější, a to je mezinárodní právo. To znamená, Ukrajina je v právu, je napadená a my bychom si měli uvědomit, že pokud nebudeme hlídat dodržování mezinárodního práva, a to globálně ze strany všech velkých hráčů, tak máme problém v Evropě na prvním místě. Mezi těmi globálními hráči nám jeden chybí. My jsme ho nejmenovali zatím, a to je Čína. Čína je takový hráč vzadu, stojí za bukem. Čínská lidová republika masivně podporuje Rusko, nepřeje si, aby Rusko prohrálo. Naopak, Peking potřebuje, aby ta válka trvala co nejdéle, protože bude vázat pozornost, strategickou pozornost států Severoatlantické aliance, včetně Spojených států amerických. Tak bude mít volné ruce pro to, co potřebuje urovnat v Indopacifiku, také za použití síly, ostatně tím, že bude sílu používat proti svému nejbližšímu okolí už začala vyhrožovat. A to je z hlediska pravidel OSN neslučitelné s někým, kdo sedí v Radě bezpečnosti jako Čínská lidová republika.

Strany toho konfliktu se začaly bavit v těch uplynulých týdnech i třeba o případných bezpečnostních garancích. V této souvislosti Vladimir Putin hovoří o Číně, že je to ona, která by je mohla dát a respektive hlídat? Umíte si to představit?

Ne.

Jakým způsobem tady toto může hrát roli v těch vyjednáváních ten zítřejší den? Bude tam o tom ta zmínka, jak to může vypadat, nebudou se o tom mluvit?

Pro Putina je Čína ten, kdo mu hodil záchranné lano, drží ho nad vodou, on už se mohl dávno utopit. Čína mu pomohla nejenom ekonomicky, politicky, ale i bezpečnostně. Dodává tam technologie. Proto je potřeba uvalit na Čínu sankce pro obcházení sankčního režimu, který byl uvalen na Rusko. Tady je potřeba, abychom byli velmi tvrdí. No ty nejlepší bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou přece dávno známé, členství v Evropské unii a členství v Severoatlantické alianci. Není náhodou, že Putin právě na tady ty dvě věci začíná dávat právo veta, jako kdyby on mohl rozhodovat o ostatních. Je to takovéto rozhodování o nás bez nás, na to bychom měli být citliví. A je dobře, že Česká republika v tomto smyslu vystupuje velmi sebevědomě.

Nakolik je pravděpodobné setkání třístranné? Hovoří se o tom, že by možná se mohl potkat Donald Trump, Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj. Trump by si představoval, že by už to mohlo být tento pátek. Vsadil byste si na to?

Nevsadím. On nás čeká ještě dlouhá válka, protože právě ti aktéři, o kterých jsme mluvili, Čína na prvním místě si to nepřeje. Rusko nezastavilo dokonce ani palbu během toho jednání, proto ty boje prostě budou ještě pokračovat. Donald Trump by už chtěl ten mír, tak, jak mu ho nabízí Putin. Ale tady je potřeba, abychom nepřeskakovali etapy. Je potřeba napřed prosadit příměří. Potom začít budovat důvěru mezi oběma bojujícími stranami, zafixovat linii. Kdo bude to dodržování příměří monitorovat? To zdaleka není jasné, přitom to je strašně důležitá věc. A teprve na konci se může jednat o podmínkách míru. Jsme zkrátka na začátku a neměli bychom naskakovat na rétoriku Vladimíra Putina. To totiž ohrožuje i nás.

Poslední otázka, pane předsedo, co pro bezpečnost České republiky bude muset podle vás udělat příští vláda, ať už bude jakákoliv.

Musíme začít pomáhat Ukrajině mnohem víc, protože když se podíváme na výnosy z daní, které máme z toho zbraňového byznysu, naši výrobci zbraní, obranných technologií mají doslova žně, tak ty už jsou dneska na úrovni vyšších desítek miliard korun do státního rozpočtu. A přitom Česká republika Ukrajině dává jenom drobné. Tady je potřeba, abychom začali do toho mnohem více investovat, protože v prvé řadě se jedná o bezpečnost Evropy, tedy o bezpečnost České republiky.

Říká senátor Pavel Fischer, předseda senátního výboru pro zahraniční věci obranu a bezpečnost a taky dlouholetý diplomat. Děkujeme, hezký den.

Celý rozhovor najdete zde  anebo tady