ČlánkyMoje články a komentářeNovinkyPodcasty

Podcast Téma Pavla Fischera: České peníze na ruské zájmy

 

Sídlí v Moskvě, je velká jako kampelička a rating má na hranici spekulativního pásma. Ministerstvo financí přesto tvrdí, že je dobré v ní zůstávat. Řeč je o Mezinárodní investiční bance.

Unikát s diplomatickým krytím

Historicky to byla banka Sovětského svazu a jeho satelitů. Měla sloužit k financování projektů na území RVHP a posílit hospodářskou spolupráci. Přežila revoluce a zjevuje se dnes jako trojský kůň v demokratické Evropě.

Není to přitom banka jako každá jiná. Vystupuje na jedné straně jako bankovní, na druhé straně jako mezinárodní organizace. Na OSN si dříve vymohla diplomatické krytí v podstatě pro kohokoli, kdo kolem ní projde – pro zaměstnance, jejich rodiny, pro externí poradce i obchodní partnery.

Není divu, že tato banka historicky sloužila jako krytí zpravodajských aktivit KGB jak na území členských států, tak i na západě, a že velké obavy ze zneužití těchto výsad vzbuzuje dodnes.

Polsko odešlo s prázdnou

V devadesátých letech byla banka víceméně neaktivní. Kolem roku 2000 začala ožívat a přetvářet se tak, aby alespoň z dálky odpovídala bankovním standardům na západě.

V této době se Polsko rozhodlo ji opustit. Dluh banky vůči Polsku byl podle odhadů polského ministerstva financí přes čtyři miliardy korun. Polsko sice vystoupilo, ale dodnes nevidělo zpět ani zlotý. Z toho plyne poučení, že odcházet z této banky nemusí být úplně výhodné. Je ale výhodnější v ní zůstávat?

Ruský tunel na české peníze

Také Česká republika do Mezinárodní investiční banky vložila peníze daňových poplatníků. Banka přesto českým subjektům poskytovala nanejvýš záruky, ne úvěry. To se změnilo v roce 2016, kdy půjčila víc než miliardu korun plzeňskému podniku Pilsen Toll ve prospěch firmy Pilsen Steel. Ministerstvo financí dodnes používá tento příklad pro ilustraci, že být členem banky může českým firmám přinášet velké výhody.

Obě společnosti už v té době patřily dceřiné firmě ruské státní banky Vněšekonombank. Zjednodušeně řečeno půjčila převážně ruská banka s českým kapitálem čtvrt druhé miliardy firmě, kterou v České republice ovládali Rusové. Peníze se na účtu firmy nikdy neobjevily a zmizely beze stopy.

Tato miliarda a čtvrt jde k tíži České republiky, zaplatíme ji my všichni. Náměstkyně ministryně financí uváděla v Senátu, že úvěr pro firmu Pilsen Steel byl velmi výhodný a že zachránil stovky pracovních míst. Není to pravda. Firma je v úpadku a žádná pracovní místa se zachránit nepodařilo, jak ostatně vyplývá také ze slov předsedkyně odborové organizace někdejších zaměstnanců Pilsen Steel.

Trojský kůň v Budapešti

Mezinárodní investiční banka právě přesouvá sídlo z Moskvy do Budapešti. Podmínkou je ratifikace jednotlivými členskými zeměmi. Za Českou republiku ale vydala předběžný souhlas ministryně financí vlády Andreje Babiše. A tak i bez řádného ratifikačního procesu (jehož součástí je projednání v Senátu) mohl přesun sídla začít.

Ruská mezinárodní banka se dostala tam, kam se už delší dobu dostat chce – dovnitř Evropské unie. V místě jejího sídla lze pod diplomatickým krytím dělat leccos, ať už je to zpravodajská činnost nebo ovlivňování politiky a politických kampaní.

Bezpečnostní výbor Senátu je proti

V Senátu jsme se stěhování banky důkladně věnovali jak ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož jsem předsedou, tak i ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Mimořádně jsme o tom dokonce jednali v uzavřeném režimu a oba výbory společně. Vyžádali jsme si podrobné informace a argumentaci od ministerstva financí i od dalších.

Výsledkem je, že bezpečnostní výbor vyjádřil striktní nesouhlas s přesunem banky do Maďarska a navrhl vyzvat vládu, aby neprodleně připravila odchod.

Finanční a politické náklady

V zahraničí se o českém angažmá v Mezinárodní investiční bance mluví daleko víc než u nás. Je vcelku příznačné, že jsem byl na tuto banku dotázán našimi spojenci v sídle NATO. Otázka zněla, proč v bance vůbec setrváváme a v čem je pro nás členství výhodné, pokud zohledníme všechna rizika. 

Je obzvlášť důležité si tuto otázku klást. A je nejvyšší čas, aby na ni odpověděla česká vláda. Chybí podrobná analýza, co nám členství přineslo a jaké jsou celkové náklady. Ty totiž mohou být ještě značné nejenom finančně, ale také z politického a bezpečnostního hlediska.

České, nebo ruské zájmy

Rusko už dnes dávno není ani vedoucí síla RVHP, ani náš spojenec. Ruská federace považuje členské země NATO a EU za své nepřátele a uvádí to dokonce ve svých oficiálních dokumentech. Vede proti nám hybridní válku, destabilizuje území v těsné blízkosti Evropské unie (například na Ukrajině už šest let udržuje válečnou krizi), spolupracuje s Čínou a systematicky prosazuje své cíle také u nás. 

V oficiálních dokumentech Ruské federace se dnes dočteme, že právě Mezinárodní investiční banka má sloužit k prosazování ruských ekonomických zájmů. Tím, že v bance setrváváme, si nejenom způsobujeme škodu, ale ještě poskytujeme Ruské federaci peníze i krytí. 

Bezpečnostní rizika jsou čím dál větší a není na co čekat. Vyzývám proto vládu, aby začala urychleně pracovat na odchodu České republiky z Mezinárodní investiční banky.