Tiskové prohlášení
Ke zdravotnímu stavu prezidenta republiky a návrhu zřídit vyšetřovací komisi
Tiskové zprávy|15.10.2021
Události posledního týdne vzbuzují nejen otázku, nakolik je Miloš Zeman schopen zastávat úřad prezidenta, ale také nakolik je Kancelář prezidenta republiky (KPR) schopna vykonávat činnost v souladu s českými zákony.
V pátek 8. října, první den voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pracovníci KPR poprvé připustili, že prezident Miloš Zeman trpí vážnou nemocí.
V neděli 10. října v poledne byl Miloš Zeman náhle převezen nejmodernější sanitkou v republice do pražské Ústřední vojenské nemocnice. KPR o jeho stavu nepodala žádné informace. Později vyšlo najevo, že Miloš Zeman zřejmě trpí chronickou chorobou.
V úterý 12. října měla KPR zveřejnit podrobnosti o stavu prezidenta. Dověděli jsme se však jen o jídelníčku vrchního velitele ozbrojených sil, konkrétně o meruňkových buchtách a klobáse, což s ohledem na pobyt na jednotce intenzivní péče příliš neodpovídá realitě.
Ve středu 13. října KPR ohlašuje tiskovou konferenci s tématem prezidentova zdraví. Opět nezazněly žádné informace a fakta, pouze slova manželky prezidenta Ivany Zemanové. Požádala veřejnost o takt a trpělivost.
Dohady způsobilo vyhlášení KPR, že prezident jmenoval po hospitalizaci předsedu krajského soudu v Brně. Následně se ukázalo, že k tomu mělo dojít už minulý týden. Ani v té době však nebylo jasno, v jakém stavu se Miloš Zeman zrovna nacházel.
Ve čtvrtek 14. října prezidenta navštívil neohlášený a nepovolený návštěvník, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. Jako první vůbec mluví o prezidentově zdravotní kondici: „Popovídali jsme si, usmíval se. Co jsem se tak vyptával, tak že se cítí líp.” Sdělil také, že prezident „na místě podepsal rozhodnutí prezidenta republiky o svolání zasedání Poslanecké sněmovny.“ Od Vondráčkova hodnocení zdravotní stavu prezidenta se vzápětí distancovala ÚVN.
Připomínám, že novináři již po několik měsíců nedostávají odpovědi na dotazy ohledně zdraví prezidenta. O schopnosti prezidenta naplňovat ústavní roli, pochopit a vnímat ústavní akty, se sice již mluví v odborné veřejnosti, ale Hrad stále mlčí. A přitom prezidentovy pravomoci jsou značné (jmenování a odvolávání soudců, udělování milosti nebo abolice, úkony jménem republiky).
Nejde už jen o Miloše Zemana, který skutečně může být indisponován a nemusí být dočasně schopen zastávat ústavní roli. Jde také o jeho okolí, konkrétně pracovníky KPR a další osoby, kteří naopak ukazují, že jsou schopní téměř všeho.
Je proto na čase položit si otázku, nakolik současné vedení na Hradě respektuje zákony republiky, zejména zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky:
„Kancelář zajišťuje obstarávání věcí spojených buď
a) s výkonem pravomocí prezidenta republiky stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony, nebo
b) s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky.”
Existuje důvodné podezření, že KPR jménem prezidenta mohla konat i bez jeho vědomí.
Ve věci zdraví prezidenta dosud proběhla jen jediná tisková konference, respektive spíš prohlášení ředitele nemocnice, což je s ohledem na vážnost situace zcela nedostatečné. Připomeňme, že zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nedává KPR žádné právo bránit médiím v přístupu k informacím, natož diskriminovat vybrané novináře a upírat jim informace.
Rovněž připomínám zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Nebyl již kancléř Mynář a další trestně stíhaní v nejbližším okolí prezidenta v podezření ze snahy o ovlivnění výkonu prezidenta ve svůj prospěch?
Z hlediska bezpečnosti je třeba posoudit, zda ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, dění v KPR odpovídá situaci. Neprodleně by měla proběhnout nová kontrola nakládání s utajovanými materiály ve smyslu zákona, které prezident dostává jako povinný adresát a které se mohou dostat do rukou neoprávněných osob.
Nabízí se rovněž přezkoumat všechny akty, které prezident podepsal v rámci svých ústavních pravomocí a které mu KPR předkládala v době, kdy se u něj vyskytly zdravotní potíže, zejména s ohledem na skutečnost, že v okolí prezidenta republiky se pohybují osoby bez bezpečnostní prověrky (kancléř Mynář), bez smlouvy se státem a bez popisu pracovní činnosti („poradce” Nejedlý), které dokonce jménem prezidenta bez předchozího informování vlády jednaly o státní návštěvě v Kremlu, což mohlo být v rozporu se zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, podle něhož „Kdo předstírá, že je pověřenou osobou a vstoupí v jednání o důležité záležitosti České republiky s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let“ (paragraf 315, Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace). KPR a prezident republiky navíc opakovaně prokázali, že se neřídí pravomocným rozhodnutím soudu (naposledy v případě povinné omluvy vnučce Ferdinanda Peroutky). ČR je však právní stát a je třeba zabezpečit, aby to platilo i pro nejvyšší úřad republiky.
Na okolnosti významné pro bezpečnost státu a ochranu životních zájmů jeho obyvatel upozornil v případě šetření kauzy Vrbětice také senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a to již v červnu 2021. Na základě sdělení několika osob, které proběhlo v utajovaném režimu, a na základě analýzy aktivit Miloše Zemana v kauze Vrbětice výbor konstatoval, že prezident ve svých prohlášeních jednal proti bezpečnostním zájmům republiky, nejednal v souladu s Ústavou a mohl být ze závažných důvodů dezorientován. Proto již v červnu 2021 výbor navrhl postup ve smyslu aktivace článku 66 Ústavy.
Rozsah otázek, které kroky Kanceláře prezidenta republiky nastolují, je značný. Proto navrhuji, aby nová Sněmovna ve smyslu zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (paragraf 48), ustanovila vyšetřovací komisi, která by dostala za úkol ověřit, že významná rozhodnutí, která KPR za uvedené období připravila pro prezidenta republiky ve smyslu zákona, odpovídala veřejnému zájmu a byla připravena v souladu se zákony republiky. Pravomoci členům takové vyšetřovací komise ze zákona umožňují „objasnit důležité skutečnosti“ nebo „opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka“. Komise má nárok se seznamovat s utajovanými skutečnostmi a její jednání mohou být neveřejná.
Nacházíme se v období po volbách, kdy je role prezidenta významná. Připomeňme, že minulém případě se Miloš Zeman svými činy v povolebním období dostal do přímého sporu s ústavním pořádkem ČR, jak vyplývá z ústavní žaloby schválené Senátem 24. července 2019. Nyní, v roce 2021, máme stejného prezidenta, který má stále stejné spolupracovníky. Dnes je navíc nejspíše velmi vážně nemocný a o jeho aktuálním zdravotním stavu prakticky nevíme nic. Je nejvyšší čas, aby Parlament začal konat.