Politická krize ve Francii má dopady i na státy EU a NATO

 

Pád vlády Michela Barniera je v mnohém ohledu historický. Byl to premiér s nejkratší dobou ve funkci. Jeho odchod má však dopady i mnohem širší.

Koalice, která se proti němu postavila, nenabízí společný program. Dokonce v návrhu odvolání jsou vysloveně protimluvy – předložila ho levicová platforma včetně ultralevice, v textu kritizují Lepenovce, a přitom právě síly této strany se k hlasování připojily a levici podpořily. Nejde tu o spojení sil, které by spolu mohly nebo chtěly vládnout. Nemají společný program. Francie tak bude ještě chvíli bez stabilní vlády a mít bude nejspíše  rozpočtové provizorium.  

To však má dopady na ostatní. Z hlediska obranných výdajů se plánoval nárůst o více než 3 miliardy EUR, což rozpočtové provizorium nedovolí. Reagovat na krize bude vyloučeno, chybějící zákon o rozpočtu na rok 2025 to neumožňuje. Eurozóna to pocítí, protože Francie se dostane pod tlak finančních trhů. Před nimi varoval i Michel Barnier. A z hlediska energetiky je tu taky problém. Státní elektrárenská firma EdF měla významně investovat do modernizace jaderných elektráren, ale to se odkládá. A přitom Francie patřila k největším exportérům elektřiny. Na Itálii, Německo a další státy EU, které nejvíce importovaly z Francie elektřinu, tak  v souvislosti s politickou krizí ve Francii dopadnou energetické, ekonomické i bezpečnostní důsledky vládní nestability v Paříži.

Odkaz na pořad 90 ČT24 dne 5.prosince vystoupení je zde