K přípravě summitu NATO ve Vilniusu

Projev senátora Pavla Fischera na 12. schůzi Senátu dne 31. května 2023 k Návrhu usnesení Senátu k přípravě summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023

• videozáznam vystoupení Pavla Fischera
• stenozáznam schůze
• tisková zpráva k přijatému usnesení č. 182
• usnesení č. 182

Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

usnesení, které navrhujeme přijmout dnes v plénu Senátu k přípravě summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023, před týdnem detailně projednával VZOB. Jeho formulace, tedy formulace tohoto textu, jsou podrobeny pečlivé oponentuře našich diplomatů. Cílem tohoto usnesení je, abychom dali vládě mandát pro přípravu dalších týdnů a také abychom dali mandát našemu předsedovi, který se zúčastní koncem týdne jednání ve Vilniusu na úrovni předsedů parlamentních komor členských států NATO. Naším cílem je pomáhat vytváření a budování konsensu mezi členskými státy v této velmi složité, citlivé, bezpečnostně zjitřené době. A proto za chvilku přečtu text usnesení, který máte před sebou. Podklad jste dostali, čili dovolte mi jen několik tezí na úvod.

Konání summitu ve Vilniusu 12. a 13. června tohoto roku je symbolicky velmi významné. Koná se v hlavním městě Litvy, která je v podstatě na východním křídle NATO. A zúčastní se ho vůbec poprvé 31. členská země, Finsko. A také, doufejme, i země, kterou jsme také ratifikovali, a to je Švédsko. Ještě uvidíme. Sami vidíte, jak je složité získat jasnou odpověď od zemí, které ještě neratifikovaly – mám na mysli Turecko a Maďarsko.

Zároveň zde budou probíhat intenzivní jednání s partnery z Indo-Pacifiku, s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. A naším cílem je, aby vláda měla silný mandát k dalšímu prohlubování spolupráce s Ukrajinou. Aby například umožnila při jednáních, aby se dosavadní komise NATO a Ukrajiny změnila na radu, kde už Ukrajina nebude jen přizvána jako někdo do počtu, o kom se jedná, ale bude brána jako rovný s rovným.

Než přistoupíme k rozpravě, tak mi dovolte, abych načetl usnesení, které máte před sebou, abychom si osvěžili, o čem je řeč. Čili navrhuje se přijmout Senátu usnesení k přípravě summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023 a čtu text, který máte před sebou.

„Senát PČR

I. konstatuje se znepokojením, že

1. bezpečnostní prostředí v Evropě se razantně zhoršilo;
2. válka Ruska proti Ukrajině má globální dopady na mezinárodní řád založený na dodržování pravidel a norem OSN;
3. Rusko nadále útočí na ukrajinské území a civilní cíle a stupňuje agresi;
4. Rusko a Čínská lidová republika prohlubují spolupráci v kybernetické, ekonomické a technologické oblasti;

II. vyjadřuje přesvědčení, že

1. vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by znamenalo nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy, že je možné dosáhnout svých cílů hrubou silou;
2. Ukrajina prokazuje připravenost a odhodlanost bránit euroatlantické hodnoty;
3. po skončení konfliktu budou ukrajinské ozbrojené síly nejzkušenější armádou v Evropě;
4. je v bezpečnostním zájmu ČR, aby Ukrajina zvítězila nad ruskou agresí a vstoupila do NATO;
5. vstup Ukrajiny do NATO významně posílí vojenské schopnosti aliance a upevní udržitelný mír při zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech a normách OSN;
6. summit NATO ve Vilniusu by měl potvrdit silný politický závazek vůči Ukrajině;
7. nejen válka Ruska proti Ukrajině, ale také situace v indopacifické oblasti mají zásadní dopad na bezpečnost ČR a celého euroatlantického prostoru;

III. připomíná, že

1. NATO je garantem bezpečnosti ČR a ostatních členských států;
2. Ukrajina zakotvila závazek členství v NATO a v EU v roce 2019 do své ústavy
3. NATO se řídí rozhodnutím svých členů, a tedy nečlenské státy jako Rusko nebo Čína nemají žádný nárok uplatňovat právo veta při rozhodování Aliance vč. jejího rozšiřování;

IV. podporuje

1. členství Ukrajiny v NATO v nejbližším možném termínu;
2. poskytování výcviku a dodávek výzbroje a dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu v koordinaci se spojenci;
3. zvýšení interoperability Ukrajiny s NATO v zájmu euroatlantické integrace;
4. prohlubování vztahů NATO s nečlenskými státy, např. s Moldavskem, ale také s partnery v indopacifické oblasti, zejména s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií, Novým Zélandem, jakož i Tchaj-wanem a dalšími;

V. vítá, že

1. summit NATO ve Vilniusu umožní účast Finska jako nového člena a Švédska, jehož přistoupení ratifikoval Parlament ČR;
2. NATO se stále intenzivněji zabývá současnými i potenciálními hrozbami plynoucími z politiky Čínské lidové republiky;

VI. vyzývá vládu ČR, aby

1. na summitu NATO ve Vilniusu spolu s ostatními členskými státy otevřela diskusi o jasné cestě pro vstup Ukrajiny do NATO a o perspektivě bezpečnostních záruk;
2. prohlubovala integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do NATO;
3. prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje;
4. prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice

VII. pověřuje předsedu Senátu, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta republiky a předsedu vlády ČR.“

Děkuji. To jsou vážné věci, zkusím na ně odpovědět popořadě.

Určitě je vždycky každá rada dobrá. Radit nějaké zemi, aby zůstala neutrální, je určitě úplně na místě, ale je přece jenom na Ukrajincích, aby řekli, co chtějí. Ukrajinci už mají 4 roky ve své ústavě, že vstupují do NATO a že chtějí vstoupit do EU. Mají to v té ústavě právě proto, že chtěli zůstat stranou, že jejich suverenitu a bezpečnost se zavázaly garantovat státy, jako je Francie, Spojené království, Spojené státy americké, Ruská federace a další. Zavázaly se k tomu v budapešťském memorandu v roce 1994, kdy Kyjevu slíbily, že když vydá svůj jaderný arsenál, výměnou jim poskytnou garance, aby Ukrajinci mohli zůstat stranou. To se, jak víme, nepodařilo.

Dnes Rusko vyhrožuje použitím jaderných zbraní, a to takovým způsobem, že komu záleží na světě, ve kterém nedochází k proliferaci jaderných zbraní, musí být zděšen, protože to je, jako kdybyste měli v hospodě gangstera, který bude říkat, že to tam všechno vyhodí do povětří, protože má u sebe zbraně, např. výbušniny. Rusko se chová úplně stejně. Je členem OSN, navíc je stálým členem Rady bezpečnosti, a zároveň vyhrožuje, že vyhodí Ukrajinu do povětří  jadernými zbraněmi, které dřív od Ukrajiny převzali pod mezinárodními garancemi. Čili máme tady gangstera, který se chová vůči mezinárodním závazkům způsobem, který ohrožuje i nás a který ohrožuje celou Evropu, dokonce globálně, ohrožuje globální bezpečnost.

Doporučovat dnes Ukrajině, že měla zůstat neutrální, to se vraťme do roku 1994. Tam naprosto souhlasím s tím, že tehdejší rozhodnutí Kyjeva bylo zřejmě ve prospěch určité neutrality výměnou za bezpečnostní záruky, které porušila na prvním místě Moskva.

Teď k tomu usnesení. My tam například říkáme v bodě 4, že podporujeme členství Ukrajiny v NATO v nejbližším možném termínu. My neříkáme kdy, ale v termínu, kdy Ukrajina už nebude ve válce. Naprosto souhlasím, že ta past by byla, kdybychom chtěli Ukrajinu přijmout ve válce, protože pak do toho přichází článek 5 a garance, které i nám přináší vzájemnou bezpečnost. Souhlasím s vámi, je to citlivá věc, ale zároveň musíme připustit, že právě ve chvílích, kdy budeme málo jednoznační a připustíme existenci šedých zón, je to pozvánka pro Rusko, aby konalo. Všimněme si, že Rusko velmi přesně ví, kde leží státy Severoatlantické aliance. Nedovolí si na ně útočit.

Ale v případě takových zemí, jako je Moldavsko, Gruzie, Ukrajina a další, vidíme, že si tam Rusko v podstatě dělá, co chce. A proto odstraňovat tyto šedé zóny je i úsilí, které uvidíme na tom summitu. Zítra bude zveřejněno provolání předsedů zahraničních výborů od Spojených států až do Pobaltí. Všichni v podstatě říkáme to, co je v tom našem usnesení. Takže to není novotvar v českém Senátu, který dáváme na stůl, ale celý ten text jsme připravovali velmi pečlivě s našimi diplomaty, abychom nešli dál a neřekli, že chceme členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci teď hned. Ale říkáme v nejbližším možném termínu. To znamená po skončení konfliktu. Děkuji.