Plénum Senátu

Senát se zabýval přípravou summitu NATO, podpořil vstup Ukrajiny

Tiskové zprávy|31.5.2023

Senát Parlamentu ČR podpořil na své 12. schůzi dne 31. května 2023 návrh usnesení k přípravě summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023. Usnesení senátorkám a senátorům navrhoval Pavel Fischer jako předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení Senátu č. 182 bylo přijato 46 hlasy přítomných senátorek a senátorů, nikdo nehlasoval proti návrhu.

„Ukrajina patří do NATO. Vědí to sami Ukrajinci, vědí to všechny členské státy Aliance a ví to i Rusko. Mám radost, že Senát návrh podpořil. Vyjadřujeme v něm mimo jiné, že vítězství Ruska by znamenalo nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy a že je v bezpečnostním zájmu ČR, aby Ukrajina zvítězila nad ruskou agresí a vstoupila do NATO. Usnesením dáváme vládě pověření, aby toto stanovisko prosazovala na summitu NATO. Jen společnými silami můžeme odkázat putinovské Rusko do patřičných mezí,“ uvedl Pavel Fischer.

V usnesení senátoři se znepokojením konstatují, že válka Ruska proti Ukrajině má globální dopady na mezinárodní řád a že Rusko a Čína prohlubují spolupráci v kybernetické, ekonomické a technologické oblasti. Dále senátoři podpořili členství Ukrajiny v NATO v nejbližším možném termínu a vyzvali vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny a na summitu NATO otevřela diskuzi o jasné cestě pro vstup Ukrajiny do NATO a perspektivě bezpečnostních záruk.

Návrh usnesení byl projednán a schválen nejdříve na 9. schůzi Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dne 24. května 2023 pod číslem 60.

Usnesení najdete na webu Senátu. Přečtěte si také projev Pavla Fischera z pléna Senátu.

Znění přijatého usnesení:

„Senát PČR

I. konstatuje se znepokojením, že

1. bezpečnostní prostředí v Evropě se razantně zhoršilo;
2. válka Ruska proti Ukrajině má globální dopady na mezinárodní řád založený na dodržování pravidel a norem OSN;
3. Rusko nadále útočí na ukrajinské území a civilní cíle a stupňuje agresi;
4. Rusko a Čínská lidová republika prohlubují spolupráci v kybernetické, ekonomické a technologické oblasti;

II. vyjadřuje přesvědčení, že

1. vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by znamenalo nebezpečný precedens pro další autoritářské režimy, že je možné dosáhnout svých cílů hrubou silou;
2. Ukrajina prokazuje připravenost a odhodlanost bránit euroatlantické hodnoty;
3. po skončení konfliktu budou ukrajinské ozbrojené síly nejzkušenější armádou v Evropě;
4. je v bezpečnostním zájmu ČR, aby Ukrajina zvítězila nad ruskou agresí a vstoupila do NATO;
5. vstup Ukrajiny do NATO významně posílí vojenské schopnosti aliance a upevní udržitelný mír při zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech a normách OSN;
6. summit NATO ve Vilniusu by měl potvrdit silný politický závazek vůči Ukrajině;
7. nejen válka Ruska proti Ukrajině, ale také situace v indopacifické oblasti mají zásadní dopad na bezpečnost ČR a celého euroatlantického prostoru;

III. připomíná, že

1. NATO je garantem bezpečnosti ČR a ostatních členských států;
2. Ukrajina zakotvila závazek členství v NATO a v EU v roce 2019 do své ústavy
3. NATO se řídí rozhodnutím svých členů, a tedy nečlenské státy jako Rusko nebo Čína nemají žádný nárok uplatňovat právo veta při rozhodování Aliance vč. jejího rozšiřování;

IV. podporuje

1. členství Ukrajiny v NATO v nejbližším možném termínu;
2. poskytování výcviku a dodávek výzbroje a dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu v koordinaci se spojenci;
3. zvýšení interoperability Ukrajiny s NATO v zájmu euroatlantické integrace;
4. prohlubování vztahů NATO s nečlenskými státy, např. s Moldavskem, ale také s partnery v indopacifické oblasti, zejména s Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií, Novým Zélandem, jakož i Tchaj-wanem a dalšími;

V. vítá, že

1. summit NATO ve Vilniusu umožní účast Finska jako nového člena a Švédska, jehož přistoupení ratifikoval Parlament ČR;
2. NATO se stále intenzivněji zabývá současnými i potenciálními hrozbami plynoucími z politiky Čínské lidové republiky;

VI. vyzývá vládu ČR, aby

1. na summitu NATO ve Vilniusu spolu s ostatními členskými státy otevřela diskusi o jasné cestě pro vstup Ukrajiny do NATO a o perspektivě bezpečnostních záruk;
2. prohlubovala integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do NATO;
3. prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje;
4. prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice

VII. pověřuje předsedu Senátu, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta republiky a předsedu vlády ČR.“