Bilance předsedy bezpečnostního výboru Senátu Pavla Fischera

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl pod vedením senátora Pavla Fischera v turbulentním volebním období 2024-2026 zárukou kontinuity. V době, kdy pokračovala ruská agrese proti Evropě, Donald Trump rozpoutal otevřený konflikt na Blízkém východě, zahraniční aktéři kyberneticky atakovali české úřady a vyměnila se vláda, prosazoval výbor zájmy českých občanů v diplomatických jednáních, přinášel informace od spojenců a systematicky pracoval na zvyšování odolnosti státu a posílení připravenosti na aktuální hrozby. 

Ruská válka proti Ukrajině

Ukrajinská armáda je mezi našimi spojenci aktuálně nejzkušenější v boji proti obdobným hrozbám, jakým čelí nebo v dohledné době může čelit Česká republika. Patří mezi ně útoky různého typu na vojenské i civilní cíle, kybernetické hrozby a informační válka. Také proto je vhodné posilovat spolupráci s Ukrajinou vojensky a diplomaticky. Je v zájmu České republiky získávat v reálném čase informace přímo z bojiště a promítat je do konkrétních kroků a opatření na české straně. Při tom je vhodné brát do úvahy také aktuální příležitosti pro český byznys (nejen ve vojenském odvětví, ale i v oblasti energetiky, dopravy, zdravotnictví a dalších) a přípravu na budoucí úsilí při obnově Ukrajiny po skončení ruské války. 

„Ukrajinu musíme podporovat diplomaticky, vojensky i finančně. Díky statečnému odporu Ukrajinců vůči ruským okupantům získáváme čas. Ministr obrany ani premiér nemohou dál hledět na východ se založenýma rukama a čekat na zázrak. Ať už nás vede morální povinnost nebo prosazování českých zájmů v bezpečnosti i byznysu, výsledek je stejný: pomoci napadené Ukrajině všemi možnými prostředky je správné. Chceme-li, aby s námi Ukrajina počítala při rekonstrukci země, musíme jí stát po boku právě v této chvíli těžkých bojů,“ upozorňuje Pavel Fischer. 

Podle předsedy výboru je nepochopení situace ze strany ministra obrany a premiéra alarmující: „Jak je možné, že všechny evropské státy hledají cesty, jak se kolektivně posílit a bránit, zatímco my jako bychom ani neměli ministra obrany? Jak je možné, že ministr Jaromír Zůna plánoval cestu za státní peníze do Číny, o které přitom zapomněl říct premiérovi nebo bezpečnostním složkám, ale ještě vůbec nebyl na Ukrajině? Nedávno jsem se odtamtud vrátil, vedl jsem jednání v parlamentu i v terénu, setkal se s armádou a bezpečnostní komunitou a mohu říct, že situace se neuvěřitelně dynamicky proměňuje. Ministr má mít informace z první ruky. Premiéra Andreje Babiše i ministra Jaromíra Zůnu opakovaně vyzývám k účasti v obranných aliancích, do kterých se v důsledku jejich chybných rozhodnutí zatím Česká republika nepřipojila, a vyjednávám podporu také u spojenců. Ale vládu nenahradíme.“

Obranyschopnost státu 

Nedostatečné schopnosti a investice jsou v obraně dlouhodobým problémem, proto byly častým bodem na jednání výboru i v uplynulých dvou letech. Výbor kriticky hodnotil kroky vlády Petra Fialy i současné vlády Andreje Babiše.

„Od summitu ve Walesu v roce 2014 jsme slibovali dosáhnout 2 % HDP na obranu do roku 2024, nesplnili jsme to ani v roce 2025. Na summitu NATO v roce 2025 v Haagu jsme se zavázali podporovat Ukrajinu a předložit důvěryhodnou trajektorii růstu obranných výdajů do roku 2035, ale ta dosud není na stole. Vláda slibuje, že bude v příštích letech dávat sotva dvě procenta. Ústava ale neříká, že mezinárodní závazky plníme, jen když se nám to hodí. Proto vládu opakovaně vyzýváme k tomu, aby se obranyschopnost státu stala její prioritou. Opakovaně zveme ministry k účasti na našich zasedáních a nabízíme varianty, jak nepříznivou situaci efektivně řešit,“ říká Pavel Fischer. 

V lednu senát na návrh Pavla Fischera vyzval vládu, aby činila nezbytné kroky na obranu republiky vůči hrozbě Ruska, kterou považuje za nejvýznamnější pro českou a evropskou bezpečnost, a vyjádřil podporu vládě v úsilí ke zvýšení bezpečnosti občanů a k posilování obranných schopností Ukrajiny a také k další práci v koalici ochotných. V srpnu pak Senát vládu vyzval, aby posilovala obranyschopnost republiky a předložila veřejnosti reálný plán výdajů do roku 2035. 

„Rok 2024, kdy se podařilo konečně docílit dvou procent HDP ve výdajích na obranu, spíše zakryl rozsah celého problému, který je tu dlouho. Chybí zásoby, technika, munice nebo střely. Vnitřní dluhy jsou obrovské. A především se nepodařilo rekrutovat nové síly pro armádu, přičemž ty stávající je nutno stabilizovat a motivovat. A to je špatná bilance minulého i současného vedení ministerstva,“ dodává Pavel Fischer.

Bezpečnost občanů 

V předchozích volebních obdobích se výbor tradičně zabýval kauzami, které ohrožovaly bezpečnost a suverenitu státu, ať už šlo o ruský státní terorismus ve Vrběticích, vměšování Čínské lidové republiky a Ruské federace do vnitřních záležitostí ČR, ohrožení funkce prezidenta republiky pro nemoc během výkonu mandátu Miloše Zemana nebo vliv největšího byznysu na českou zahraniční politiku. 

V tomto volebním období senátní výbor mimo běžnou legislativní a další agendu pomáhal diplomaticky v jednání o návratu občana vězněného ve Venezuele zpět do ČR, diplomaticky reagoval na nepřijatelné chování osob s čínským diplomatickým krytím vůči zahraničním hostům ČR, udržoval dialog se zástupci exilové opozice Běloruska a dalších zemí a posiloval meziparlamentní spolupráci ve strategických otázkách se spojeneckými zeměmi.

Na návrh předsedy výboru Pavla Fischera uspořádal Senát dne 24. února 2026 veřejné slyšení Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu, na kterém vystoupili např. prezident republiky Petr Pavel. Nedostavili se předseda vlády Andrej Babiš, ministr vnitra Lubomír Metnar, ministr obrany Jaromír Zůna či ministr zahraničí Petr Macinka. Slyšení proběhlo za přítomnosti expertů a představitelů odborné veřejnosti a bezpečnostních složek, mj. i náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky. Na základě veřejného slyšení výbor předložil Senátu inventuru krizové legislativy, kterou je třeba novelizovat, a na základě přijatého usnesení výbor zahájil dlouhodobou práci na identifikaci slabých míst řízení během krizí komplexního charakteru v rámci české legislativy. V tomto smyslu výbor také Senátu navrhl uspořádat další veřejné slyšení na téma zvládnutí krize komplexního charakteru i úprav krizového legislativy, které se uskuteční 26. listopadu 2026.

Podpora demokracie

Rozpoutání válečného konfliktu na Ukrajině nebo na Blízkém východě v konečném důsledku posiluje ruský a čínský režim, které se vůči České republice chovají nepřátelsky. Při současné geopolitické situaci, v níž prochází systém mezinárodního práva těžkou zkouškou, se výbor soustředil na udržování vztahů s demokratickými státy a vzájemné posilování obchodních a diplomatických vazeb. Došlo tak k prohloubení vztahů s Tchaj-wanem, Japonskem, Francií, Velkou Británií nebo také s našimi sousedními zeměmi.

„Považuji důraz na lidská práva a pomoc těm, kteří bojují za svobodu a demokracii ve své zemi, za významnou součást české zahraniční politiky. Mnohdy karikovaná hodnotová politika totiž pomáhá také nám: otevírá dveře, prohlubuje přátelství, zvyšuje náš kredit v mezinárodním prostoru a samozřejmě také přináší obchodní příležitosti. Ve výsledku by jí tak měli ti rádoby pragmatici, z nichž některé vidíme i ve vládě, oceňovat. V Senátu jsme opakovaně přijali zástupce Tchaj-wanu, kde nemůže být o byznysových výsledcích pochyb. Na základě iniciativy našeho výboru vystoupila v končícím dvouletém volebním období v Senátu gruzínská prezidentka Salomé Zurabišvili nebo lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská,“ vyjmenovává Pavel Fischer.

Zahraniční cesty a setkání s velvyslanci 

V aktuálním volebním období zastupoval Pavel Fischer Senát ČR na několika zahraničních cestách. V únoru 2025 šlo o bezpečnostní konferenci v Mnichově, navazující pracovní jednání v Bruselu a jednání o bezpečnosti v parlamentu Ukrajiny. V březnu 2025 byl Pavel Fischer osobně na odborné bezpečnostní konferenci v sídle NATO v Bruselu a na související bezpečnostní konferenci v polské Varšavě. V dubnu 2025 byl výbor pracovně na Slovensku, a to vedle jednání s parlamentními protějšky na návštěvě českých vojáků vyslaných na východní hranici NATO. V květnu 2025 se konalo bezpečnostní forum v Jerevanu, v červnu pak Pavel Fischer s členy výboru jednal o ruských hrozbách, výměně informací a poučení z ochrany volebního procesu v Rumunsku. V červnu vystoupil Pavel Fischer na bezpečnostní konferenci v Paříži, v září pak diplomaticky podpořil českou oficiální účast na obranném veletrhu na Tchaj-wanu. V listopadu 2025 vystoupil Pavel Fischer v britském parlamentu (House of Commons) s projevem o současných hrozbách pro střední Evropu a potřebě bližší kooperace a vedl sérii jednání s představiteli britské vlády i opozice. 

V lednu 2026 Pavel Fischer vycestoval na mnichovskou bezpečnostní konferenci, v květnu pak na setkání předsedů bezpečnostních výborů v Paříži. V červnu Pavel Fischer vystoupil na bezpečnostní konferenci v Litvě, týden v srpnu strávil jednáními v ukrajinském parlamentu a s bezpečnostními a vojenskými představiteli Ukrajiny. Další zahraniční cesty vedly do Polska, Francie nebo Moldavska, kde probíhala bilaterální jednání o bezpečnosti nebo o pokusech narušit demokratické volby. 

Celkem se v uplynulém volebním období se uskutečnilo více než 70 bilaterálních schůzek předsedy výboru Pavla Fischera s velvyslanci, ministry, premiéry nebo prezidenty partnerských zemí, například z Německa, Polska, Spojených států amerických, Japonska, Jižní Korey.

Některá témata pro příští volební období

Pokud bude Pavel Fischer pokračovat v roli předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR i ve volebním období 2026 až 2028, klade si za cíl přinášet na parlamentní půdu a do veřejného prostoru zejména strategické otázky související s ochranou před útoky na kritickou infrastrukturu ve fyzickém i kybernetickém prostoru, dále s ochranou demokratických voleb a připraveností České republiky na krize, a to také z hlediska legislativy. 

„Když vidím, jak rychle se proměňuje svět kolem nás a bezpečnostní prostředí a jak neochotně na to reaguje česká vláda, považuji za svou povinnost využít všech svých diplomatických kontaktů a informací k tomu, aby byli naši spoluobčané co nejlépe připraveni na všechny krize, které mohou přijít. Největší hrozbou pro naši zemi je Rusko, na tom se shodují bezpečnostní složky u nás i u spojenců a koneckonců také lídři států NATO včetně České republiky. Úkol senátu spatřuji v tom dohlížet na to, že česká vláda tyto hrozby nepodceňuje a přijímá odpovídající opatření, aby zajistila bezpečnost občanů. Zdá se, že překonat selektivní vidění vlády, která občany spíš chlácholí, než že by pro ně v oblasti bezpečnosti něco významného dělala, bude vyžadovat ještě hodně úsilí,“ uzavírá Pavel Fischer.