Dokořán s Pavlem Fischerem

Především je třeba koordinovat zahraniční politiku, a právě na to naše vláda rezignovala. Schůzky, který se dřív konaly pravidelně, aby si nejvyšší ústavní činitelé srovnali kalendáře, kdo kam pojede, tak ty se dneska nekonají, což je první velké minus pro Andreje Babiše, protože kdyby chtěl koordinovat, tak o tom něco víme. Ty schůzky nejsou a já to považuju za chybu. Za druhé, kdyby Andrej Babiš odvážně řekl – vláda nesouhlasí s touhle cestou – tak se s tím dá pracovat, mohla vláda přijmout usnesení, to ale neudělala. Naopak šli na to oklikou a zakázali v podstatě použití vládního letounu nebo letounu, který má na starosti ministerstvo obrany, jenže to letadlo […]

Domnívám se, že poznatky, které byly zdrojem vyhodnocení té íránské hrozby, alespoň z toho, co víme z otevřených zdrojů, nebyly tak nové a převratné, aby se muselo teď útočit. A to zejména proto, že probíhala intenzivní jednání. Ze zdrojů, které máme, se ukazuje, že se skutečně jednalo. Dokud se jedná, tak se nemá střílet. Mám vážné pochybnosti o tom, že ty boje začaly v souladu s mezinárodním právem. Mám za to, že ten útok Izraele, protože na začátku byl Izrael a jeho útok proti Íránu, byl pochopitelný z hlediska jejich bezpečnostních zájmů. Ale není naším úkolem to legitimizovat. Na druhou stranu, když se podíváme na to 14 dnů po začátku […]