Senátní výbor přijal nové usnesení: krizové, branné i ústavní zákony musí projít komplexní novelizací

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR přijal na své 29. schůzi dne 10. června 2026 usnesení č. 213 k plánování obrany státu a krizové legislativě. Jde o nejnovější krok v senátním úsilí, které výbor pod vedením senátora Pavla Fischera rozvíjí od počátku roku 2026 a které vyústilo v apel na vládu i v přijetí dvou usnesení celého Senátu.

Proč je změna zákonů naléhavá

Krizové zákony, branné zákony i ústavní zákon o bezpečnosti vznikaly v době, kdy Česká republika vstupovala do NATO a bezpečnostní prostředí umožňovalo mezinárodní spolupráci a odzbrojování. Dnes čelíme opačné realitě: útokům proti počítačovým systémům, sabotážím kritické infrastruktury, hybridnímu působení i hrozbám v nových doménách — kybernetické i kosmické. Stávající právní rámec na tyto výzvy nestačí a odborná veřejnost na to poukazuje již dlouhodobě.

Výbor ve svém usnesení výslovně konstatuje, že krizové a branné zákony neodpovídají současnému charakteru a úrovni hrozeb, a proto naléhavě volají po komplexní novelizaci. Jejím cílem má být právní rámec přizpůsobený aktuálním požadavkům NATO i EU, který bude schopný reagovat na přelomové technologie, včetně využití autonomních systémů a dronů.

„Musíme si otevřeně přiznat, že přestože nepřátelská činnost proti naší zemi již probíhá, z hlediska pravidel krizových zákonů jsme ještě v mírovém stavu. Chybí nám legislativní nástroje pro řízení krize, která probíhá pod hranou ozbrojeného konfliktu. Naše zákony vznikaly v dobách hlubokého míru. Dnes je naším úkolem prověřit mechanismy spolupráce mezi armádou a orgány státní správy nebo samosprávy tak, abychom byli schopni protivníka účinně odstrašit a připravit se na obranu,“ uvedl předseda výboru senátor Pavel Fischer.

Co konkrétně Senát a výbor požadují

Usnesení č. 213 výboru podporuje záměr vlády předložit novely právních předpisů vymezených v usnesení Senátu č. 430 z 6. května 2026. To identifikuje konkrétní mezery v krizovém zákoně č. 240/2000 Sb., zákoně o zajišťování obrany č. 222/1999 Sb., zákoně o hospodářských opatřeních pro krizové stavy č. 241/2000 Sb. i zákoně o veřejných zakázkách. Výbor rovněž zdůrazňuje nezbytnost těsné součinnosti armády, policie, hasičského záchranného sboru, státní správy, samosprávy a soukromého sektoru — bez jehož zapojení nebude možné komplexní krizi zvládnout. “Svou roli mají občané. Bez jejich houževnatosti, otužilosti a odpovědnosti by i sebelepší systém nefungoval”, vysvětlil předseda Fischer.    

Parlamentní kroky, které předcházely

Přijaté usnesení je výsledkem soustavné práce. Dne 24. února 2026 proběhlo na návrh výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost také samostatné 31. veřejné slyšení Senátu na téma „Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu.“ Jeho závěry promítl Senát do usnesení č. 430, které shrnulo nejvýznamnější zákony včetně ústavních, které je třeba novelizovat.

Naopak usnesení č. 431, přijaté  rovněž 6. května 2026, upozorňuje na ústavní rozměr problému: stávající ústavní zákon o bezpečnosti neumožňuje nahradit rozhodnutí Parlamentu při vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu ani zvláštním stálým výborem obou komor, s nímž zatím ústava nepočítá. Ą přitom za vypjatých okolností bude zajistit dostatek členů parlamentu ke svolání schůzí komor podstatně obtížnější než svolání vlády. Senát rovněž poukazuje na nedokončenou debatu o článku 43 Ústavy, který upravuje pohyby ozbrojených sil nedostatečně. Bezpečnostní realita současnosti vyžaduje úpravy i tohoto ustanovení, aby počty přesouvajících jednotek ozbrojených sil členských států NATO měly výjimečné postavení nejen v praxi, ale i z ústavy. Senát proto požádal vládu, aby zahájila práci, která vyžaduje těsnou mezirezortní spolupráci a aby předložila Parlamentu plán legislativních úprav. Vláda na tento apel dosud neodpověděla.

Nejnověji, na květnové 28. schůzi a červnové 29. schůzi výboru měli senátorky a senátoři bezpečnostní brífink se zástupcem náčelníka Generálního štábu, genmjr. Miroslava Lafka. V přijatém usnesení pod č. 213 připomínají vládě význam celé otázky pro zajištění bezpečnosti občanů ČR.

Senát bude v rozpravě o krizové legislativě pokračovat

„Vláda sice zcela správně uvedla ve svém programovém prohlášení, že předloží novelu krizové legislativy. A její záměr samozřejmě vítáme. Jenže se jedná o úkol, který musí osobně vzít za svůj předseda vlády, jinak se nic nezmění. Uběhl půl roku a vláda dosud nepředložila ani první návrh, a přitom se jedná o novely desítek zákonů. Mezitím se bezpečnostní situace výraně zhoršuje. Vládě jsme proto zaslali konkrétní výzvy, aby měla zpěntou vazbu. Zatím na ně nereagovala. I proto budeme zvyšovat naléhavost našich výzev. Otázce se budeme věnovat i na příštích schůzích, především ve vztahu k samosprávám,“ komentoval jednání v senátu předseda výboru senátor Pavel Fischer.