Senátní výbor pro obranu schválil usnesení k summitu NATO v Ankaře. ČR podle senátorů dlouhodobě neplní vlastní závazky

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR (VZOB) dnes jednomyslně schválil usnesení reagující na závěry summitu NATO v Ankaře a na to, jak Česká republika plní své závazky v oblasti obrany a podpory Ukrajiny. Usnesení nyní půjde k projednání na plénu Senátu, které je naplánováno na 19. srpna 2026.

Diskuse ve výboru byla podle jeho předsedy, senátora Pavla Fischera, velmi živá. Senátorky a senátoři se nakonec shodli na společném závěru: Česká republika má problém s věrohodností svých slibů.

„Od summitu ve Walesu v roce 2014 jsme slibovali dosáhnout 2 % HDP na obranu do roku 2024, nesplnili jsme ani v roce 2025. Loni v Haagu jsme se zavázali podporovat Ukrajinu a předložit důvěryhodnou trajektorii růstu obranných výdajů do roku 2035, ale věrohodná trajektorie není na stole, vláda slibuje, že bude v příštích letech dávat dvě procenta. V Ankaře jsme opět potvrdili podporu Ukrajině a další posilování výdajů, ale výroky vlády působí přinejmenším zmatek v tom, k čemu jsme se zavázali,“ shrnul senátor Pavel Fischer, předseda výboru a zpravodaj k tomuto bodu.

Podle Fischera ale nejde jen o otázku spojenecké důvěryhodnosti. „Z hlediska článku 3 Washingtonské smlouvy jsme především sami proti sobě. Neplníme základní povinnost České republiky starat se o vlastní obranu, posilovat odolnost státu a být připraveni – individuálně i společně se spojenci – odrazit ozbrojený útok. A protože naše ústava výslovně stanoví, že Česká republika plní své mezinárodní závazky, měli bychom teď jasně vyjádřit politickou vůli s tím něco dělat,“ dodal.

Usnesení mimo jiné:

• bere na vědomí závěry summitu NATO v Ankaře, včetně závazku spojenců poskytnout Ukrajině v letech 2026 a 2027 vojenskou pomoc, vybavení a výcvik v ročním objemu nejméně 70 miliard eur;
• připomíná dosavadní neplněné závazky ČR z summitů ve Walesu (2014) a v Haagu (2025);
• vyzývá vládu, aby předložila veřejnosti důvěryhodnou trajektorii růstu obranných výdajů do roku 2035 a aby své závazky plnila reálným výkonem, nikoli pouze deklaracemi.

„Jsem rád, že se výbor na tomto usnesení dokázal jednomyslně shodnout. Je to signál, že napříč politickým spektrem vnímáme vážnost situace,“ uzavřel Fischer.

Usnesení bude nyní předloženo k projednání na plénu Senátu Parlamentu ČR dne 19. srpna 2026, na které budou přizváni ministr zahraničních věcí a ministr obrany.

Text usnesení je zde:

Návrh usnesení Senátu PČR

k postupu vlády při naplňování ústavních povinností a posilování obranyschopnosti státu

Senát

1. konstatuje, že se ČR svým členstvím v NATO zavázala vybudovat vlastní obranné schopnosti a civilní odolnost, aby mohla v souladu s článkem 3 Washingtonské smlouvy udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku;

2. bere na vědomí závěry summitu NATO v Ankaře, jimiž se spojenci zavázali podporovat Ukrajinu a poskytnout jí v roce 2026 i v roce 2027 vojenskou pomoc, vybavení a výcvik v ročním objemu nejméně 70 miliard EUR, neboť Ukrajina přispívá k bezpečnosti států Severoatlantické aliance;

3. připomíná, že se ČR:

na summitu NATO ve Walesu (2014) zavázala do roku 2024 navýšit obranné výdaje na 2 % HDP ročně;

na summitu NATO v Haagu (2025) zavázala

– investovat do ozbrojených sil a plnit cíle v oblasti budování bojových schopností ve všech oblastech, včetně schopnosti hlubokých přesných úderů, integrované protivzdušné a protiraketové obrany, bezpilotních systémů, špičkových technologií a zpravodajských schopností,

– investovat 3,5 % HDP do roku 2035 do základních obranných potřeb a plnění cílů schopností NATO,

– vydávat dalších 1,5 % HDP ročně na kritickou infrastrukturu, civilní obranu a odolnost společnosti, inovace nebo posílení obranného průmyslu,

– podporovat stát Ukrajina, který se brání ruské agresi;

4. vítá, že ČR na letošním summitu NATO v Ankaře potvrdila svůj závazek v oblasti kolektivní obrany;

5. konstatuje se znepokojením, že ČR své závazky v oblasti financování obrany dlouhodobě neplní;

6. podporuje s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci nejen další obrannou spolupráci s Ukrajinou, ale především navyšování výdajů s cílem posilovat obranné schopnosti České republiky;

7. připomíná ustanovení ústavy ČR, že ČR plní své mezinárodní závazky, které na sebe převzala;

8. vyzývá vládu ČR, aby

– nejen deklaracemi, ale reálným výkonem svých pravomocí obranu ČR, a to v souladu s Ústavou a v s mezinárodními závazky, které na sebe ČR dobrovolně a opakovaně přijala jak vstupem do NATO, tak na summitech NATO;

– předložila veřejnosti důvěryhodnou trajektorii růstu výdajů na obranu do roku 2035;

9. pověřuje předsedu senátu Miloš Vystrčila, aby o přijetí tohoto usnesení informoval prezidenta republiky a předsedu vlády ČR.