Podpora Tibetu a kritické usnesení k metodám ČLR
Senát odsoudil čínské asimilační zákony a podpořil nezávislou volbu dalajlámy
Tiskové zprávy|27.3.2026
Praha, 27. března 2026 – Senát Parlamentu ČR přijal důležité usnesení k situaci v Tibetu. Horní komora v něm důrazně apeluje na ochranu náboženských svobod a svébytné tibetské kultury. Senátoři v dokumentu upozorňují, že současné kroky Čínské lidové republiky (ČLR) jsou v přímém rozporu nejen s mezinárodními závazky, ale dokonce i s vlastní čínskou ústavou.
Kontinuita vřelých vztahů a podpora ústavních činitelů
Senát ve svém usnesení připomněl vřelé vztahy mezi lidem České republiky a lidem Tibetu. Tuto tradici potvrdil v nedávné době i prezident republiky Petr Pavel, který se soukromě setkal se 14. dalajlámou dne 27. července 2025, nebo návštěva české parlamentní delegace v indické Dharamsale dne 10. prosince 2025, kde se zákonodárci setkali s tímto nositelem Nobelovy ceny míru.
Čína porušuje vlastní ústavu i závazky vůči UNESCO
Senátoři poukazují na to, že restriktivní politika Pekingu popírá samotné právní základy ČLR. Text ústavy Čínské lidové republiky totiž výslovně zaručuje práva národnostních menšin, a to včetně práva užívat vlastní jazyk a rozvíjet vlastní kulturu, což se plně vztahuje i na obyvatele Tibetské autonomní oblasti.
Senát dále zdůrazňuje, že buddhismus a duchovní tradice Tibetu jsou výsostným projevem kultury, kterou je třeba chránit v duchu závazků, jež ČLR dobrovolně přijala jako člen UNESCO, jako jsou například Univerzální deklarace o kulturní rozmanitosti (2001) a nebo Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005), které stanovují princip rovné důstojnosti a respektu ke všem kulturám.
„Jsem přesvědčen, že zájem o dění v Tibetu má hluboký význam. Suverenita státu nesmí sloužit k vymazávání kulturní rozmanitosti, ale naopak: má vytvářet podmínky pro kulturní projevy původních národů. Tibet je zaznamenán na historických mapách jako samostatný region už od 17. století. I proto argumentace založená na komunistické ideologii, která přinesla Tibeťanům nevýslovné násilí po vzniku ČLR, vůbec neobstojí“, vysvětluje senátor Pavel Fischer. Podle něj senátoři s hlubokým znepokojením přijali informaci o schválení nového čínského zákona o podpoře etnické jednoty a pokroku ze dne 12. března 2026. Tímto zákonem se ČLR otevřeně hlásí k asimilaci a omezování náboženské svobody či vzdělávání v menšinových jazycích, což dříve kritizoval i Vysoký komisař OSN pro lidská práva.
„Asimilace, potlačení vzdělávání v menšinových jazycích nebo omezování náboženské svobody jsou projevy totality. Je naším úkolem se ozvat. Tak, jako se komunistická strana Číny snaží ovládat křesťanské církve, usiluje o to popřít také autonomii budhismu. Jenže Peking nemá žádnou legitimní pravomoc vybírat nástupce 14. dalajlámy. Jak známo, tato volba je výhradní záležitostí tibetského lidu a buddhistické komunity. Jakýkoliv zásah státní moci do tohoto náboženského procesu považuji za nepřípustný“, dodal senátor Fischer.
Celý text přijatého usnesení k volbě nového 15. dalajlámy a situaci menšin po přijetí zákona o podpoře etnické jednoty a pokroku v Čínské lidové republice je zde:
https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/119357/100237
