Musíme být realisté a jasně vidět, že svět je dnes nejméně bezpečný od druhé světové války

Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, Excelence, dámy a pánové, vážení senátoři, vážené senátorky.

Politické, bezpečnostní a historické aspekty přesunu velvyslanectví České republiky do Jeruzaléma by vyžadovaly, abych se vůbec nevyjadřoval k tomu, co tady teď zaznělo.

A přitom tady zazněly tak vážné věci z úst premiéra Petra Fialy, a je škoda, že tady už není, že jsem zaskočen. S panem premiérem jsem si vyměnil několik dopisů a pan premiér ani slovem nenaznačil to, co tady dneska rozbalil. V jednom ze svých dopisů mi odpověděl, že vláda nemá žádný podklad ke stěhování úřadu z Tel Avivu do Jeruzaléma, že nemá žádný podklad, takže není o čem jednat. To, co tady dneska přednesl, musím říct, že mě zaskočilo, a nebudu se tomu věnovat, protože bych v 10 minutách snad nestačil analyzovat všechny aspekty toho, co tady sdělil.

V naší zemi je parlament a je to parlament, kdo kontroluje vládu. Proto mi dovolte, abych začal krátce tím, co Senát na poli zahraničněpolitickém a mezinárodního práva za poslední období přijímal. A navazuji tak na slova našeho předsedy, který vystupoval na začátku.

Několik příkladů. Na naší schůzi, 9. schůzi 29. dubna tohoto roku, jsme přijímali usnesení s číslem 164 k dezinterpretaci rezoluce Valného shromáždění 2758. Věnovali jsme se Číně a podporovali jsme v něm smysluplnou účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. Na naší schůzi s číslem 17 dne 18. 10. 2023 jsme přijímali usnesení pod číslem 282 k násilné rusifikaci dětí z Ukrajiny. Ano, věnovali jsme se agresi Ruska proti Ukrajině. A té jsme se tady na plénu věnovali opakovaně. K připomínce obětí genocidy proti krymsko-tatarskému národu jsme se vyslovovali 18. 12. 2024 na naší 4. schůzi. Přijímali jsme usnesení s číslem 76. Ke krizi v Gruzii a dopadům na Českou republiku jsme se vyslovovali v usnesení s číslem 82 na 4. schůzi 18. 12. minulého roku. A podobně i k situaci ve Venezuele s číslem 72 jsme přijali usnesení, také 11. 12. 2024 na 4. schůzi.

Proč to tady sděluji? Ty texty mají jednu věc společnou. U každého z nich v záhlaví se odvoláváme na závazná stanoviska Rady bezpečnosti OSN nebo mezinárodního práva. Považuji proto představu, že by Senát s ohledem na to, že sami se hlásíme k dodržování mezinárodního práva a závazných rezolucí Rady bezpečnosti, nyní měl podporovat přesun ambasády do Jeruzaléma, za pomýlenou.

Taková představa prostě nefunguje. Nenašli bychom totiž pro takové rozhodnutí oporu v žádném textu Rady bezpečnosti OSN. Nenašli bychom pro to podporu v mezinárodním právu, přičemž Ústava České republiky mluví naprosto jasně. Stojí tam: Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Konec citace.

Když jsem se premiéra zeptal, jestli plánuje změnu ústavy, aby vyšel vstříc tomu nápadu s přesunem velvyslanectví, odpověděl mi, že nikoliv. To znamená, že bychom byli svědky kroku, který by porušoval naše závazky, které jsme si vetkli do ústavy.

Je tudíž v našem vlastním zájmu dodržovat mezinárodní právo. Tak mluví ostatně i ministr Lipavský, který v tomto smyslu vystoupil například se slovy: mezinárodní systém založený na mezinárodním právu a Chartě OSN je pod bezprecedentním tlakem. To řekl ve svém projevu při zahájení neformálního zasedání Rady OSN pro lidská práva 24. 11. 2023. Ale mluví tak nejenom ministr zahraničí.

Když se podíváme do bezpečnostní strategie, kterou tato vláda schvalovala, to znamená, že je nedávného data, tam pod číslem 30 čteme tento text: Dlouhodobou hrozbu představují země, které jsou v opozici vůči mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech. Některé z nich dokonce disponují či usilují o získání jaderných zbraní. Pod číslem 61 tam čteme: V globálním kontextu je pro bezpečnost České republiky důležité zachování mezinárodních pravidel, norem a kooperativních institucí a důrazná reakce mezinárodního společenství na případy použití síly v rozporu s Chartou OSN. Konec citace.

Má-li být tedy naše politika předvídatelná, tak se musíme podívat na závěry Evropské rady z března 2025, kdy jsme souhlasili s dvoustátním řešením. Za stolem seděl Petr Fiala jakožto premiér. V dubnu tohoto roku podobně souhlasil ministr zahraničí s podobnými závěry na Radě ministrů zahraničních věcí.

A protože Petr Fiala říká, že mezinárodní řád dnes prochází největší změnou od pádu komunismu, a proto musí být Evropa silná, Evropa, která dokáže odstrašit Rusko od dalších vojenských útoků na suverénní evropské státy… (bylo to v mimořádném projevu, který pronesl k výročí napadení Ruska, Ukrajiny), tak se mi zdá, že není doba vhodná na to, abychom oslabovali Evropu, abychom oslabovali společnou pozici Evropské unie, a není vhodná doba na to, abychom vycházeli vstříc těm, kteří mezinárodní právo záměrně ignorují.

Na Blízkém východě jde o střet, je to boj o území. Nesmíme zapomínat, že tam se bojuje o teritorium. Ale překvapuje mě, že tolik aktérů ve veřejném prostoru v České republice, kteří se hlásají například ke křesťanství, naprosto mlčí k násilí, které tato menšina, jemuž je vystavena, za rok 2024 tam bylo více než 100 případů agrese proti křesťanům, a to nemluvím o vandalismu proti kostelům, klášterům, které jdou do desítek…

Podle výzkumu Rossing Center z roku 2025 mezi mladými, to znamená mezi křesťany mladšími 30 let, 48 % z nich uvažuje o exilu, o migraci, a to proto – pro většinu z nich, že důvodem je růst násilí a diskriminace. Kdy začnou v české politice mluvit nahlas lidé ve prospěch křesťanských komunit v Izraeli, které se vylidňují?

Reakce mezinárodního společenství byla velmi tvrdá. Liga arabských států má 22 členů, reprezentuje půl miliardy obyvatel. Na svém posledním summitu v Bagdádu, pokud jste si nevšimli, 17. 5., právě Liga arabských států přijímala závěry, které se také týkaly statutu města Jeruzalém, a výslovně jmenovala také Českou republiku a další, aby v žádném případě nepřesouvaly ambasády do Jeruzaléma, protože by to mělo vážné dopady na mírové vyhlídky, na uspořádání, na dvoustátní uspořádání, na kterém nám všem záleží. Organizace islámských zemí, to jsou 2 miliardy obyvatel na čtyřech kontinentech a celkem 57 států, které by také reagovaly. A nebyla by to jenom reakce vlád nebo parlamentu, ale také ulice.

Proto naprosto nemohu souhlasit s tím, co tady řekl zástupce ministerstva vnitra, který jako kdyby nepracoval na bezpečnostní instituci pro Českou republiku. Reakce ulice a veřejnosti na takový posun by totiž vůči našim občanům a vůči našim diplomatům v zahraničí byla rozhodně cítit. Mohli bychom dokonce uvažovat o tom, že přijde zhoršení vztahů, zavírání ambasád, oslabení vlivu České republiky ve světě, a to ani nemluvím o tom, že bychom možná byli předáni jako případ k mezinárodním institucím, například k Mezinárodnímu soudu.

Proto se domnívám, že bychom měli důsledně promýšlet také následky takového rozhodnutí, které by mělo svoje ekonomické a obchodní dopady. Zdá se mi totiž, že pokud si máme položit otázku, co dělat, tak by nebylo politicky prozíravé dnes dělat takové jednostranné rozhodnutí. Naopak bychom měli apelovat na dvoustátní řešení a na obě strany konfliktu apelovat, aby dodržovaly mezinárodní právo. Je to i v našem vlastním zájmu. Jde totiž o to, že bychom měli umět měřit oběma stranám stejně. Takže v případě, že jedna strana překračuje mezinárodní právo, tak bychom měli pouze říct: vidíme vás. Nesouhlasíme s vámi.

Tedy není doba na to měnit kurz, budujme oboustranně výhodné vztahy s Izraelem a také oboustranně výhodné vztahy se zeměmi regionu, který je dneska v jednom ohni.

Král Karel ve své slavnostní řeči před kanadským parlamentem řekl, že musíme být realisté a musíme jasně vidět, že svět je dnes nebezpečnější a nejistější než kdykoliv od druhé světové války. Konec citace. Proto bychom neměli přehlédnout, že právě přesunem našeho úřadu bychom ublížili nejenom těm, kdo v Izraeli věří v právní stát, který dokáže soudit například i svého vlastního premiéra, ale že bychom ublížili na prvním místě také sami sobě.

Vystoupení na 27. veřejném slyšení v Senátu Parlamentu ČR dne 29. května 2025 v bloku Návrh na přesun ambasády do Jeruzaléma z pohledu historického, politického a bezpečnostního.

Jazykově upraveno. Stenozáznam je zde.