Vystoupení v senátu dne 23.ledna 2025
Jak má reagovat ČR na vývoj v Gruzii?
Projevy|31.1.2025
Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové.
Chtěl jsem poděkovat svému předřečníkovi za to, že nás seznámil s usnesením, které přijal senátní výbor pro Evropskou unii, v němž jednak oceňuje úspěchy nebo výkony některých zemí v tom úsilí být připraveni na to stát se plnohodnotnými členy EU. Zároveň jsem chtěl poděkovat i za tu formulaci která se týká Gruzie.
Jak jsme slyšeli, výbor schválil usnesení, ve kterém vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím vlády ve Tbilisi a odsuzuje násilné potlačení protestů a represe vůči těm, kterým se nelíbí současný politický kurz, kteří například o tom píšou, jako jsou novináři.
Ano, ve hře je skutečně velmi mnoho. Máme před sebou v případě Gruzie neuvěřitelně výmluvný příklad mezi tím, co nabízí Rusko se svým konceptem, kterému se říká rusky „mir“, tedy ruský svět, a tím, co nabízí EU. Chtěl jsem poděkovat za stanovisko vlády. Bude mě zajímat odpověď na otázku, jak jsme připraveni v současné situaci dát pomocnou ruku právě Gruzii, která před našima očima prochází doslova historickým vývojem.
V Gruzii, jak známo, po volbách, které nebyly ani svobodné ani férové, byl zvolen parlament, který dnes vypadá tak, že tam máme pouze jedinou stranu. Ta strana se jmenuje Gruzínský sen. To znamená, máme před sebou jednobarevný parlament v zemi, která vždy byla tak demokraticky svobodomyslná, pestrá a zajímavá, že to působí snad jako z nějakého špatného filmu. Přitom jsme svědky pouze výsledku systematického úsilí Ruské federace uplatňovat svůj vliv a promlouvat i do věcí, do kterých jim nic není. Porušují se základní práva, omezuje se svoboda slova, lidé v ulicích čelí velmi tvrdým postihům. O tom, že novináři o tom nesmí psát, jsme už slyšeli.
Ta rezistence tyranii zasluhuje naši pozornost, naši úctu, ale také naši podporu. Zaujalo mě, že estonský parlament 22. 1. 2025, tedy přesně včera, vydal usnesení, ve kterém konstatuje, že parlamentní volby, které probíhaly na podzim minulého roku, v Gruzii probíhaly v atmosféře strachu a zastrašování. Konstatuje, že vládnoucí Gruzínský sen s podporou Ruska zneužívá zfalšovaných výsledků voleb, aby plně začal kontrolovat zbývající instituce státu a prováděl systematický útlak občanské společnosti. Naši estonští kolegové ve svém společném usnesení odmítají legitimitu takto zvoleného parlamentu, odmítají tudíž i legitimitu ustanovené vlády Gruzínského snu a také odmítají legitimitu prezidenta, kterého takto cinknutý parlament zvolil. Místo toho připomínají legitimitu předcházející prezidentky Salome Zurabišvili, která ale už je, jak známo, bývalou, protože její funkce skončila 27. 12. 2024, tedy už v minulém roce. Zůstává však její autorita důležitá právě proto, že v té zemi už neplatí skoro nic. Estonci ve svém parlamentním usnesení proto vyzývají Gruzii, aby připravila opakování voleb, aby tedy vyhlásila nové volby, protože v tom vidí jedinou správnou cestu z ústavní krize, do níž se země dostala. Vidí v tom také naději na obnovení demokracie, protože kdo z nás by chtěl sedět v jednobarevném parlamentu? Myslím si, že to vypadá jako ze špatného hororu. Proto Estonci vyzývají k ukončení násilí, k ukončení perzekuce a k propuštění politických vězňů. Ano, slyšíme dobře, v Gruzii se dá dnes mluvit o tom, že tam jsou zavíráni pro své politické postoje a názory.
Estonci vyzvali parlamenty, proto jsem velmi rád, že tady o tom mohu mluvit, vyzvali Evropskou radu a také členy Evropského parlamentu, aby se situací více zabývaly, například zaváděly sankce na politiky a představitele režimu, například také na velitele pořádkových sil nebo na soudce, kteří na základě vykonstruovaných obvinění uvalují předběžnou vazbu, ano, slyšíme dobře, předběžná vazba se dnes v Gruzii uplatňuje na každého, kdo hrozí, že by šel třeba demonstrovat nebo chtěl nějak zlobit. Pokud to někomu připomíná doby dávno minulé v naší zemi, tak máte dobrý postřeh.
Režim, který dnes v Tbilisi vládne, je skutečně neuvěřitelný. Mě zajímá i otázka, jak s tím máme pracovat jako členové parlamentu. Někteří z nás cestují do Rady Evropy, právě v Radě Evropy se vaří evropská politika vůči členské zemi, kterou je, jak známo, Gruzie, protože v Radě Evropě je celá řada nástrojů, kterými lze vést velmi tvrdý a otevřený dialog. Bohužel na straně Rady Evropy vidíme snahy legitimizovat současné vedení v Gruzii a dodávat jim argumenty, které by snad jim mohli chybět. Ještě aby ne! Když se podíváme do závěrečného reportu o proběhlých volbách, který zveřejnila OBSE, těsně před Vánoci minulého roku, z toho vidíme, že ten horor, o kterém dnes můžeme mluvit v gruzínské společnosti, má svoje velmi konkrétní důvody. Bylo to masivní zastrašování voličů, občanů Gruzie, aby je náhodo nenapadlo jít hlasovat pro někoho jiného než pro Gruzínský sen. To, že k tomu byly využity i nástroje státu, vč. represivních orgánů nebo policie, o tom se tam také můžeme dočíst.
Proto jsem se chtěl zeptat pana ministra, jak jsme my jako ČR připraveni v tomto aktivně působit, protože se nejedná o nic jiného než o to, na jaké trajektorii bude Gruzie v příštích měsících a týdnech. Nerad bych, abychom za rok tady projednávali opět podobnou zprávu a konstatovali, že se nám Gruzie opět vzdálila, že už vlastně musíme mluvit o neúspěchu té velmi ambiciózní politiky rozšíření, ve které přece Gruzie patřila mezi šampiony, mezi nejlepší, a jak známo, Gruzie byla vždy velmi vysoko v prioritách české zahraniční politiky. To je otázka na pana ministra.
Pak je otázka na nás, jak my tady v parlamentu jsme připraveni s tímto pracovat, abychom neztratili kontakt s těmi, kteří s námi chtějí nadále spolupracovat, kteří chtějí nadále žít jako svobodní lidé a prosazovat hodnoty, které my vidíme jako důležité i pro nás. Jinak řečeno, jak my jako ČR sehrajeme naši roli, abychom jenom nesčítali ztráty. Ten, koho máme před sebou, totiž není jenom vláda v Tbilisi, která se rozhodla zabednit za svými okenicemi, ale to je ruský systém, který právě v tomto území prosazuje svoje zájmy naprosto nemilosrdně, a dělá to s cílem získat kontrolu nad celým regionem. Jak se říkávalo ve starých sovětských poučkách, kdo má Tbilisi, ten má celý region. Proto bychom měli být v tom mnohem pozornější a také ambicióznější než dosud.
Mám otázku na pana ministra, co s tím budeme dělat, a potom na nás, jako členy parlamentu, co s tím uděláme my. Děkuji.
Jazykově upraveno. Doslovný přepis zde