Proč je pro občany výhodné, aby ČR uzavřela smlouvu se Svatým stolcem?

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, 

projednáváme dnes smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem. 

Na výboru jsme jí věnovali opravdu hodiny času a šli jsme do velkých detailů. Některé z nich nebo většina z nich už tady dneska padla. 

Úvodem bych chtěl říct, že považuji zprávy o tom, jak se v církevních kruzích nakládá s oběťmi zneužívání, za velmi zneklidňující a skandální  a neomluvitelné. Jsou to pro mě případy donebevolající, i proto, že jsem s některými z nich, z těch obětí, se mohl setkat osobně. Máme povinnost jim naslouchat, abychom pochopili, jak strašně důležité je nezapomínat na jednu z důležitých hodnot, na které se také odkazuje náš ústavní systém. A to je důstojnost člověka. V tomto smyslu se mi zdá, že máme u nás v naší společnosti velké rezervy. 

A teď začnu odlišovat ty jednotlivé úrovně. Zatímco na úrovni Svatého stolce, tedy papeže Františka, slyšíme celou řadu velmi tvrdých a jasných vystoupení v tomto smyslu, kterými on odsuzuje neochotu jednat s těmito oběťmi, respektive zametat jejich případy pod koberec, dokonce vyhlásil – teď budu citovat z novin, co tak jako na vás vyskočí, když si to začnete hledat – vyhlásil nulovou toleranci k případům zneužívání. Bylo to v roce 2022. Nebo stanovuje nová pravidla pro to, jak s těmi oběťmi nakládat a ty případy se mají vyšetřovat podle doporučení v roce 2019. 

Tak zatímco na téhle úrovni vidíme velké angažmá, tak na té naší místní, v tom našem místním kontextu české církve sledujeme mnohem méně ochoty. A tady bych uvítal, kdyby tu bylo větší porozumění a snaha řešit ty problémy. Samozřejmě, že můžeme mluvit o tom, že to nejsou jenom případy zneužívání moci v rámci církve, ale o té dneska je řeč. Mohli bychom samozřejmě mluvit o zneužívání mezi dětmi v pěveckých sborech, sportovních klubech atd. atd. Ale my se musíme dnes věnovat především otázce Svatého stolce a ujednání, které dneska máme na stole. V tomto smyslu vidím roli Senátu nikoli v tom, abychom tady měli hodiny katechismu, jak někteří to tady s nadsázkou zmiňovali, ale abychom si uvědomili, v čem jsou důležité zájmy občanů České republiky. Jak tahle dohoda zasahuje do jejich zájmů nebo oprávněných očekávání? 

Když jsme se o tom na výboru svářeli a hledali cestu k této smlouvě a k jejímu obsahu, tak tam padl argument, že prý jak k tomu přijdou ty menší církve, když vlastně ony nemohou uzavírat tento typ ujednání, takže budou v nevýhodném postavení. Řada z argumentů tady dneska také padla. Já jsem zvedl telefon a volal jsem na ekumenickou radu církví a nechal si podrobně vysvětlit důvody, z jakých i oni hodnotí tuhle smlouvu jako užitečnou, protože se překrývá těmi ustanoveními i zájmy jejich církví. Jim je totiž určen ten paragraf nebo odstavec, ve kterém se mluví nejenom o tom zpovědním tajemství u kněží, ale i o tom, že je obdobné tajemství u těch pastoračních pracovníků. To je ostatně výrazem ohledu na ty, kteří vlastně podobnou instituci, jako je to zpovědní tajemství, nemají. 

Na výhrady, že to je jednostranná smlouva, lze ale uvést, že se Svatý stolec zavazuje respektovat právní řád v České republice. To znamená, kdykoliv my s tím právním řádem někam se posuneme ve světle nového vývoje nebo potřeb, tak ta smlouva na to reaguje, protože se to uvádí v její preambuli. 

No a nyní mi dovolte jednu důležitou věc, která tady byla okrajově také zmíněná. Když se podíváme na to, jakým způsobem ta smlouva zmiňuje duchovní správu nebo duchovní péči v nejrůznějších oblastech našeho života, tak teprve, když začneme ji studovat a diskutovat s těmi, kteří to mají na starosti, zjistíme, že ta smlouva dává rámec. Že ona totiž poskytuje rámec pro duchovní péči, kterou dneska bereme jako samozřejmou, ale která nebyla samozřejmou. 

Ta je dneska například v armádě České republiky. Funguje, celá řada generací duchovních, kteří prošli armádou, tak má dneska velmi významné odpovědnosti. A přitom vidíme, že právě duchovní v ozbrojených složkách, v ozbrojených silách mají velmi důležitou roli. Vzpomeňme si na roli duchovních například ve chvíli, kdy se mluví o tom teroristickém útoku 11. září. I mezi hasiči, kteří tam tehdy zasahovali, byl duchovní. A dodnes je brán jako velký hrdina. Když se podíváme do dějin válečnictví, zjistíme, že i duchovní měli velmi významnou roli. A nebylo to tedy se zbraní v ruce. Měli tam jinou úlohu. A tu úlohu často plnili naprosto příkladným způsobem. 

Zavolal jsem potom do zdravotnictví. Jak dobře víte, tak ve zdravotnictví také je kaplanská nebo duchovní služba. Mluvil jsem s předsedkyní nemocničních kaplanů. Z toho titulu vyplývá, že to tedy byla nekatolická církev. A bavili jsme se o tom, jakým způsobem je nastaven proces v nemocničních zařízeních. A jak dobře víte, tak se to týká i zařízení sociálních a dalších. Jednal jsem s těmi, kteří mají v rámci Policie ČR na starosti právě duchovní službu. A také s těmi, kteří v rámci vězeňství mají na starosti 34 věznic. A všude vykonávají v rámci výkonu trestu nebo vazby duchovní službu. Když to shrnu, tak jsem mluvil s lidmi, kteří mají za sebou desítky let praxe v této službě občanům České republiky. 

A všichni říkali, že skutečnost, že smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem nabízí obecnější rámec pro jejich působení. A to je pro ně velmi důležitá. Protože když se podíváme do jednotlivých ustanovení, jednotlivých zákonů, zjistíme, že to je rozeseto. V případě služby duchovních v armádě najdeme možná dva nebo tři odkazy v zákonech. Plus některá další nařízení, která vydal například ministr obrany. A takhle bychom mohli pokračovat. 

Zkrátka ta smlouva dává jasnější rámec pro působení kaplanům. A tady já vidím velmi důležitou službu pro občany České republiky, protože dobře víme, že když začíná jít do tuhého, tak potřebujeme hledat smysl toho, co děláme a pro službu, kterou vykonáváme. A může jít o policisty nebo o ty, kteří pracují ve věznicích, v armádě, ve zdravotnictví a jinde. 

Proto jsem chtěl upozornit na to, že ta nevyrovnanost nebo údajná nespokojenost církví s touto smlouvou, která se týká pouze církve katolické, s ohledem na to, že se jedná o smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem, že tahle nespokojenost vlastně neexistuje. Naopak. Ta smlouva je vítána. Na druhou stranu jsem chtěl poděkovat za dnešní diskusi. Mně přišla velmi důležitá a potřebná, protože si u toho můžeme také klást i nepříjemné nebo složité otázky, na které jindy není prostor. Proto děkuji všem, kteří se do ní zapojili. 

A tuto smlouvu budu podporovat. Děkuji.

Jazykově upraveno. Doslovný přepis zde