Peking ohrožuje zájmy České republiky, pro námluvy s Čínou není čas

Citace rozhovoru pro Lidové noviny

Vztahy Česka s říší středu prochází turbulentním obdobím. V éře Miloše Zemana se pomalu zdálo, že není větších přátel vně EU než komunistů v Pekingu, což plynule vystřídala série návštěv českých vrcholných politiků na Tchaj-wanu. Nově se ale rýsuje opětovné sbližování s Čínou.

V listopadu prolomil diplomatické ticho premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a vyrazil (se svolením premiéra Petra Fialy a v koordinaci s ministerstvem zahraničních věcí) na jednání s čínským šéfem diplomacie v Pekingu. Spekuluje se dokonce o možné cestě premiéra do Číny, jakkoli to oficiálně Úřad vlády popřel.

Podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nestr.) rozhodně platí, že nově nalezené spojenectví není bez rizika.

Jak se díváte na možné sbližování Česka s Čínou?

Čína ohrožuje naše zájmy, naše hodnoty a bezpečnost. To není jen můj názor, ale společná pozice NATO, na níž jsme se jako členská země podíleli. Z mého pohledu, a mluvím především o bezpečnosti, se proto nic nemění. Čína se chová mimořádně asertivně vůči sousedním státům, porušuje mezinárodní právo včetně uznaných státních hranic a nárokuje si území, jež jí nepatří. Měli bychom se vyvarovat toho, abychom prohlubovali závislost na Číně v technologiích a strategických odvětvích, ostatně zkušenost se závislostí na ruské ropě a plynu by nás měla poučit. Ani podnikatelé, kteří mají v Číně své zájmy, nemůžou před riziky zavírat oči. V Číně nadále ve velkém udržují pracovní lágry pro „nepřizpůsobivé“, jinými slovy levné výrobky jsou draze zaplaceny otrockou prací. Komunistický režim Číny je velmi represivní a nevyzpytatelný, navíc neposkytuje záruky. Dokonce i v zahraničí se snaží dopadnout své odpůrce. Čínské policejní stanice měli postavit dokonce i v České republice, což je hrubým porušením Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Ke sbližování s Čínou jsem proto velmi skeptický, mohlo by za určitých okolností dojít dokonce k ohrožení bezpečnosti republiky.

Jde o obrat v české zahraniční politice?

Ne. Tato vláda přijala novou verzi bezpečnostní strategie, kde se o hrozbě Číny a Ruska nebo jejich působení proti našim zájmům mluví vcelku jasně. Čína působí systematicky proti demokratickým zemím, a čím dříve to budeme brát jako ohrožení, tím lépe pro bezpečnost občanů ČR. Poslední výroční zpráva BIS snad mluví dost jasně pro každého, kdo má na starosti bezpečnost a obranu.

Oslabuje to naši podporu Tchaj-wanu?

Zdá se mi, že u nás je od slov nekonečná cesta k činům. Na Tchaj-wanu představitelé Senátu i sněmovny doslova otevřeli dveře dokořán, a to i rozvoji ekonomické spolupráce. Mezitím se německé vládě podařilo obrovskou dotací z rozpočtu přilákat TSMC. To je světový gigant na výrobu čipů. Pokud do Drážďan, do sousedního Saska, přichází taková obrovská investice, má to přímý dopad i na Českou republiku. Měli bychom se probrat, nebo si opět budeme stýskat, že se nám velké příležitosti vyhýbají. Musím říci, že mi v Česku chybí lídři, kteří by tyto fantastické příležitosti chytili za pačesy. Ale věřím, že se ještě zvládneme zmobilizovat.

Dostal jste odpovědi na otázky k důvodu cesty premiérova poradce Tomáše Pojara a ředitele rozvědky do Číny?

Nedostal. Pana ministra zahraničí jsem ale žádal mimo jiné i o zápis z jednání, možná ho teprve hledají (cesty se zúčastnil i Marek Libřický, ředitel odboru států Asie a Pacifiku na ministerstvu zahraničí – pozn. red.).

Měl by usilovat premiér Fiala o návštěvu Pekingu?

Tady platí pravidlo já pán, ty pán. To znamená, že bychom měli budovat vzájemně výhodné vztahy s Čínou, a to má s ohledem na zdrcující informace o jejích praktikách svá omezení. Nevidím důvod, proč by tam zrovna dnes měl předseda vlády plánovat cestu, raději bych viděl premiéra posilovat transatlantické vazby.

Už je jasné, jak bude vypadat revize vztahů s Čínou z vládního prohlášení?

Na revizi vztahů s Čínou teprve čekáme. Považoval bych za neodpovědné šířit zprávy o tom, že s Čínou nastává nějaký obrat ve vztazích. K takovým prohlášením není důvod. Nejprve si musíme v parlamentu vyjasnit, co tím získáme a co můžeme ztratit. V Číně přitahují šrouby. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom to neviděli. Uváděli bychom mimo jiné občany ČR v omyl a podlamovali bezpečnost státu. I proto se těším, až nám pan ministr zahraničí k této věci přijde do výboru vysvětlit, co se chystá a co jsou jen pokusné balonky, na které bychom neměli reagovat.