Živý vstup pro ČT24
Blízkovýchodní politiku musí ČR řešit strategicky
Rozhovory, Z médií|7.11.2023
Přepis odpoledního živého vysílání ČT24 ze dne 7. listopadu 2023, které si můžete ze záznamu pustit na tomto odkazu.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Když se ohlédneme za tím uplynulým měsícem, co ty události ukázaly, co vypovídají o Izraeli a o situaci na Blízkém východě obecně jako celku?
Pavel Fischer, senátor, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost
Ten odporný a strašlivý teror, který rozpoutal Hamás mezi civilním obyvatelstvem Izraele, je připomínkou, že i armáda s takovou pověstí, jako byla izraelská, nebo služby, které měly tak mimořádnou pověst jako ty izraelské, byly zaskočeny. Vidíme, že to dnes už není jenom problém vnitřní bezpečnosti Izraele, ale že to má dalekosáhlé dopady do celého regionu. A tady je potřeba, abychom k tomu přistupovali nikoliv aktivisticky nebo na základě nějakých emocí, ale abychom také stavěli naši zahraniční politiku na dlouhodobém geopolitickém obezřetném přístupu, abychom si například nezavírali dveře k významným hráčům v oblasti.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Když se ohlédneme právě za tou situací, jaká byla před měsícem, když mluvíte o tom regionu jako celku, tak před tím měsícem se psalo o Izraeli na prahu dohody se Saúdskou Arábií. Změní to celý region? Promění ho to? Co teď?
Pavel Fischer, senátor
Celá řada věcí, které byly rozjednány, zdaleka nejsou zapomenuty nebo nejsou ztraceny. Dokonce i ta dohoda Saúdská Arábie – Izrael má svůj význam i v dnešní době, i když se o ní nejedná a dala se úplně stranou. To ale neznamená, že by se nemohla oživit. Ale tady můžeme mluvit například o tom, že právě Saúdská Arábie odřekla návštěvu panu ministrovi průmyslu a obchodu, a to je velmi významná zpráva pro naši diplomacii. Nebo že náš premiér se nemohl dostat na návštěvu Nigérie, jak bylo plánováno. A tady vidíme, že to zřejmě má společný jmenovatel.
My bychom si neměli zavírat dveře k významným partnerům, třeba v případě Saúdské Arábie, která promlouvá do toho regionu s velikým vlivem. Právě třeba i našemu spojenci Izraeli bychom v Saúdské Arábii mohli s lecčíms pomoci. Proto se mi zdá, že je čas podívat se na ten celý region a hledat shodu i s těmi, kteří tam mají do toho co říci. Protože například ohrožení ze strany Íránu, za kterým se seřadila nejenom Čína nebo Rusko, ale i Severní Korea, je velmi vážným ohrožením nejenom pro Izrael, ale i pro nás pro Evropu. Dokonce můžeme mluvit i o ohrožení ve východní, jihovýchodní Asii. Vidíme, že těch bezpečnostních krizí, které jsou okolo Evropy, přibývá. Měli bychom uvažovat velmi strategicky a začít skutečně hlídat, abychom nezpůsobili více škody než užitku.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
Co bezpečnostní hrozby přímo v Evropě, přímo v Evropské unii nebo možná přímo v Česku? Protože sledujeme ty protižidovské projevy, sledujeme demonstrace, kde zaznívají tyto projevy velice výrazně, vidíme to taky například v Paříži, v Londýně. Je to pro nás nebezpečí?
Pavel Fischer, senátor
Máte pravdu, že blízkovýchodní problém nebo blízkovýchodní napětí vždycky přeskakovalo do některých vybraných zemí Evropy, zejména například do Francie, kde je nejpočetnější komunita muslimů dneska v Evropě a kde je také tradičně nejpočetnější židovská komunita v rámci Evropy. Dnes ale vidíme, že už to není jenom otázka Francie, že se to týká už Spojeného království nebo Švédska, Německa, zkrátka zemí, kde dřív byl klid. A my si musíme připustit, že i pro Českou republiku je například vzdálenost, která nás dělí od Vídně, tak krátká, že velmi málo stačí, aby třeba veliká násilná demonstrace nebo nějaký teroristický útok, nedej pánbůh, přeskočil i k nám, protože jsme zkrátka hned vedle. Proto si myslím, že je to problém bezpečnosti, který se týká i občanů České republiky a našeho území.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
A co s tím? Dá se tomu předejít?
Pavel Fischer, senátor
Tady je každá rada drahá. Je potřeba, abychom hlídali prostor, ve kterém se tyhle síly aktivují, kde se koordinují, a abychom dobře stanovili hranice práva tam, kde už končí svoboda projevu, svobod, shromažďování a kde začíná propagace terorismu nebo propagace nenávisti. A ten prostor přece jenom existuje, je vymezený právem, a na tom je potřeba teď pracovat. Ostatně bez práva nebude klid nejenom v našich zemích, ale bez mezinárodního práva nebude ani klid na Blízkém východě. I proto je tak důležité nemluvit jenom o Izraeli a jeho bezpečnostních potřebách, ale například také o Palestincích a o právu na sebeurčení Palestinců, to znamená na právo na samostatný stát, na dvoustátní řešení. Právě návrat k mezinárodnímu právu je dneska tak důležitý. I když to nepůjde rychle, tak je potřeba se k tomu neustále vracet. Ostatně v tomto smyslu vyznělo také usnesení Senátu Parlamentu České republiky, které jsme v reakci na tu hrůzu útoků Hamásu proti civilním obyvatelům Izraele přijímali v podstatě hnedka následující týden.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
No a když se ještě vrátíme k té úplně současné situaci, která se právě v Gaze odehrává. Na jedné straně rukojmí, kteří stále nejsou k nalezení a o které se bojí jejich rodiny, jejich blízcí, na straně druhé katastrofální humanitární situace právě v Pásmu Gazy. Měla by se podle vás Česká republika připojit k těm zemím, které vyzývají Izrael, aby umožnil nějaké humanitární pauzy, nebo ne? Jaké jsou tam ta pro a proti?
Pavel Fischer, senátor
My si musíme uvědomit, že v Gaze to není jenom Hamás, v Gaze je celá řada občanů, kteří s Hamásem nechtějí mít nic společného, akorát neměli často na výběr a nemohli projevovat svoji vůli svobodně. Nebylo by rozumné, abychom jenom proto, že tam je u moci takovou dobu tak silně Hamás, který rostl v posledních letech a který dominuje celý ten prostor, abychom zapomněli na celou řadu občanů Gazy, kteří chtějí žít v míru a pokoji a chtějí respektovat pravidla. Těch tam je přece jenom také hodně a i z nich se svým způsobem stali rukojmí toho teroru Hamásu, který se týká právě i civilního obyvatelstva v Gaze.
Jak to vidíme, těm šéfům Hamásu je úplně jedno, jestli proto, že si schovali zbraně pod nemocnici nebo si vytvořili z velitelské pracoviště ve škole, jestli tam budou civilní oběti nebo ne. Jim naopak nevinné civilní oběti z Gazy slouží jako legitimace k dalšímu násilí proti Izraeli. A s tímhle si poradit, to není jenom věc militární nebo vojenská, to je také věc politická. A bez toho, že bychom se věnovali i konkrétním osobám nebo jejich potřebám, to znamená humanitární pomoci, to zkrátka dlouhodobě nepůjde. Gaza je už příliš dlouho bez elektřiny nebo příliš dlouho bez dodávek humanitární pomoci. Ten příliv kamionů s pomocí přes hranici spadl možná na desetinu, možná ještě níž. A ty potřeby jsou tam obrovské, neměli bychom na ty obyvatele zapomínat. Nebo z nich vychováváme další generaci teroristů? To by bylo velmi krátkozraké.