K násilné rusifikaci dětí z Ukrajiny

Vážený pane předsedající, dámy a pánové,

děkuji, téma násilné rusifikace dětí z Ukrajiny jsme projednávali na výboru 22. srpna.

Přizvali jsme si k tomu experty na práva dětí, na mezinárodní právo, a také zástupce ministerstva zahraničí. Usnesení, které za chvilku načtu, abych připomněl, o čem jednáme, se odehrává na pozadí masivního odsouvání občanů z okupovaných částí Ukrajiny. Podle ukrajinských zdrojů mluvíme dokonce o 2,5 milionu osob. Mezi nimi jsou stovky tisíc dětí, které jsou přesouvány do Ruska, do ruských rodin, podle ukrajinských zdrojů se mluví o nějakých 200 tisících dětí, ruské zdroje dokonce uvádí skoro čtyřnásobek.

Proč to probíráme, když to je věc, které se dnes už věnuje mezinárodní společenství?

Naším cílem je, aby se na ty děti nezapomínalo, protože ničení kulturní identity, ničení jazyka, ničení tradic a zvyků a indoktrinace, násilná indoktrinace, jsou v podstatě násilím na bezbranných dětech. Ty systematické deportace začaly ještě dlouho před vojenskou operací, kterou zahájil Putin v minulém roce. Putin totiž už v květnu 2022 podepisuje dekret, kterým zrychluje procedury adopcí do ruských rodin a přidělení občanství těmto dětem. Mluvíme tedy o nelegálních deportacích. První na řadě byly děti, které byly v ústavní péči, a to často jenom proto, že jejich rodina se ocitla v tíživé situaci.

Filtračních táborů, do kterých děti byly přemisťovány, dále potom rozmisťovány, tak těch napočítala mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na osmnáct, tam už začíná proces rusifikace a převýchova, ta především probíhá v převýchovných táborech – těch se napočítalo 43 po celém Rusku, dokonce na Dálném východě nebo na Sibiři. Ta rusifikace a převýchova je vedena následující snahou – komisařka Ruské federace pro práva dětí to řekla zcela jasně. Posteskla si, že děti, které Rusko přivezlo z Mariupolu, cituji, mluvily špatně o panu prezidentu Vladimiru Putinovi. Říkaly ošklivé věci a zpívaly ukrajinskou hymnu. Konec citace.

Pokud děti, které se naučily hymnu vlastní země, jsou potom za to trestány, umisťovány na převýchovu a nuceně často vystavovány situaci, že jsou jim měněna jména, příjmení, identita, data narození, aby se už zkrátka často nemohla později dohledávat, tomu se říká skutečný zločin. K tomuto zločinu nemlčelo mezinárodní společenství ani Rada Evropy ani Evropský parlament, protože násilné přemisťování dětí může připomínat svými znaky genocidu, zločin, který například definuje Římský statut ve svém článku 6.

Jak dobře víme, na Vladimira Putina osobně i na jeho vykutálenou komisařku, která trestá děti, že se naučily hymnu své vlastní země, byl už vydán zatykač Mezinárodního trestního tribunálu, protože, jak řekl ten hlavní vyšetřovatel, s dětmi nelze zacházet jako s válečnou kořistí. Konec citace.

Dovolte mi tedy, abych přečetl usnesení, které máte před sebou.

Usnesení Senátu k násilné rusifikaci dětí z Ukrajiny:

Senát konstatuje, že z okupovaných území Ukrajiny byly deportovány miliony osob, mezi nimiž jsou děti, kterým je měněna totožnost, které jsou násilně přemístěny do Ruska a v některých případech předány k nucené adopci.

Odsuzujeme nucenou rusifikaci dětí z Ukrajiny jako mimořádně odporný zločin.

Považujeme za svou povinnost konat v souladu s ustanovením mezinárodních úmluv, zejména čtvrté ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války, která byla podepsána 12. srpna 1949. Považujeme násilnou deportaci a nucenou rusifikaci dětí z Ukrajiny za hrubé porušení mezinárodního práva, zejména ustanovení Úmluvy o právech dítěte OSN, a sice práva znát své rodiče, práva na jejich péči, práva na totožnost, práva účastnit se kulturního života a užívat rodný jazyk, práva na rodinu a na ochranu před oddělením od rodičů proti své vůli, práva na vzdělání a práva na svobodu projevu, práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, práva na ochranu a na zajištění výchovy, ochrany zdraví, svobody a bezpečnosti.

Podporujeme, to je čtvrtý bod, vyšetřování a stíhání zločinů podle mezinárodního práva Mezinárodním trestním soudem i vnitrostátními soudy, zároveň podporujeme rychlé dosažení shody na modelu mechanismů pro odsouzení osob, které spáchaly zločin agrese.

Nakonec žádáme vládu ČR, aby se soustředila nejenom na potrestání viníků, ale především na potřeby jejich obětí, tedy na unesené děti. Žádáme vládu, aby v souladu s mezinárodními závazky ČR prosadila ochranu práv dětí, které požívají zvýšené ochrany v průběhu ozbrojených konfliktů, zajistila veškerou součinnost Ukrajině v úsilí chránit práva dětí, aby se mohly znovu setkat se svými rodinami, zabezpečila pro OSN, Mezinárodní výbor Červeného kříže a další aktéry přístup k deportovaným na území Ruské federace, podporovala nevládní organizace, které se zabývají návratem dětí do vlasti, a také poskytovala pomoc při zapojení dětí zpět do běžného života, a prosadila zařazení osob zapojených do násilné a nedobrovolné rusifikace dětí z Ukrajiny na sankční seznamy EU nebo využila národní sankční mechanismus.

Nakonec pověřujeme pana předsedu Senátu PČR, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády ČR.

Děkuji za pozornost.

(rozprava)

• videozáznam vystoupení

Děkuji, pane předsedající.

Ta otázka, která tady padla, je důležitá. Když máte dítě, které je nezletilé a je deportováno do Ruské federace na neznámou adresu, a možná že ji i dokonce zjistíte, tak k tomu dítěti nedostanete přístup. Takhle jednoduché to je. Mluvíme o válečném konfliktu, jehož cílem podle Putina bylo vyhladit Ukrajinu a deukrainizovat Ukrajinu. Zločiny, o kterých mluvíme, jsou opravdu děsivé, i proto žádáme vládu v bodě V.4, aby zabezpečila pro OSN Mezinárodní výbor Červeného kříže a další aktéry přístup k deportovaným na území Ruské federace. Čili my už jsme o krok dál. Proto tento návrh na změnu a rozšíření usnesení nepodporuji.

A je to i proto, že jsme jako výbor měli možnost jednat s prof. Veronikou Bílkovou, která dostala pověření z organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby počátkem dubna vedla v tomto roce, tedy 2023, expertní misi v rámci moskevského mechanismu, ano, je to paradox, ale tak se ten mechanismus v rámci OBSE skutečně jmenuje, aby dokumentovala a navázala na předchozí mise z března a z května předchozího roku, ve kterých také byla, fakta a okolnosti porušování lidských práv a možné případy válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které s těmi násilnými deportacemi dětí jsou spojeny. A přinesla také doporučení a informace pro vymáhání odpovědnosti za spáchané zločiny.

Ta expertní zpráva, kterou můžete najít, protože je z 28. dubna 2023 a my jsme z ní vycházeli při rozpravě na výboru, detailně popisuje ta fakta, ke kterým paní prof. Bílková došla, která se týkají nelegálních deportací dětí z pohledu mezinárodního humanitárního práva a mezinárodní lidskoprávní legislativy. V té své zprávě se opírá právě o tu Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války, a pak, a to mě na tom zaujalo nejvíc, o Úmluvu OSN o právech dítěte. Ve svých závěrech tato zpráva konstatuje, že na základě článku 1 Čtvrté Ženevské úmluvy všechny státy mají povinnost respektovat a zajistit respektování této Úmluvy za všech okolností.

To znamená, že se to týká nejenom Ruska nebo Ukrajiny, ale všech signatářských států, tedy i ČR. Chci vás ubezpečit, že paní prof. Bílkovou jsme měli na jednání výboru a že jsme s ní opravdu tu věc velmi důkladně projednávali. A ta jejich expertní zpráva skutečně stojí za pozornost. Proto doporučuji, abychom usnesení dále nerozmělňovali, vycházíme totiž z faktů, které potřebujeme.