Projev v Senátu
K situaci v Kosovu a nedostatečné reakci EU
Projevy|18.10.2023
Projev senátora Pavla Fischera na 17. schůzi Senátu dne 18. října 2023 k Informaci vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, které se koná ve dnech 26. – 27. října 2023
- videozáznam vystoupení Pavla Fischera
- stenozáznam schůze
- tisk č. 160
Vážený pane předsedo,
vážený pane ministře,
dámy a pánové,
témata, která čekají Evropskou radu koncem října a o nichž dnes mluvíme, mluvíme o pozicích vlády, tak jsou mimořádně důležitá. A já z toho chci vytáhnout pouze oblast těch zahraničních, které zmiňoval pan ministr. Dialog Kosovo – Srbsko, situace v Sahelu, Blízký východ, situace na Kavkaze a další. Já bych tady chtěl upozornit na vzájemnou provázanost témat a panu ministrovi dát možná řečnickou otázku, nebo spíše politický apel na to, aby hlídali jedno z těch témat zvlášť. A to je otázka dialogu mezi Kosovem a Srbskem. Věc, které pan ministr rozumí, protože v oblasti působil. Ono to totiž souvisí se vším.
Rusko je nejen destruktivní mocnost pořádku v Evropě, což vidíme na Ukrajině, ale má velké schopnosti hýbat situací na Balkáně. V Sahelu jsme to viděli na vlastní oči: naši vojáci, naše jednotky tam působily dost dlouho na to, abychom o tom měli dost poznatků z první ruky. Blízký východ totéž. Když se podíváme na to, jak se posilovala a posiluje militární spolupráce Ruska nejen se Severní Koreou, nejen s Čínou, ale třeba s Íránem, tak nás to musí trknout. V předvečer těch strašlivých útoků, které rozpoutal Hamás proti Izraeli, ministr obrany Ruské federace navštěvuje Teherán. Posilují spolupráci v oblasti obrany, a s tím souvisí například otázka zabezpečení zpravodajských informací pro útočící Hamás a další. Ono to nějak souvisí a neměli bychom se tvářit, že jsou to oddělené konflikty.
A proč jsem mluvil o tom Kosovu a Srbsku?
Když tam 24. září, to znamená před měsícem, došlo k těm strašlivým útokům na severu Kosova, které vstoupily do povědomí jako útoky v Banjska, kde se teroristé, kteří přišli ze Srbska, ukryli v klášteře a ohrožovali civilní obyvatelstvo, tak já jsem v tu chvíli začal pečlivě sledovat výroky EU a všech ostatních. Mluvím o EU, protože to je Evropská rada, kterou máme před sebou. Já jsem byl zaujat tím, že EU k těm útokům jako kdyby nechtěla mluvit, jako kdyby chtěla mlčet. Máme tam přitom zvláštního zmocněnce pro dialog mezi Kosovem a Srbskem. Když se podíváte na jeho výroky z té doby, kdy tam skutečně teroristé drželi rukojmí a bylo potřeba odsoudit ten teroristický útok, náš pověřenec mlčel. Když jsme se potom podívali dál, co se dělo, tak on obecně mluvil o situaci v severním Kosovu – bez toho, že by označil, kdo je původcem toho teroristického činu a co je potřeba dělat. Já jsem byl zmaten. Ten člověk je sice pověřen dialogem, ale nemluví. On má za úkol tu situaci monitorovat a zaujímat principiální stanoviska, za chvilku vysvětlím jak, a on je nezaujímá. Kdybych byl jeho nadřízený, tak si ho zavolám na konzultaci a řeknu mu: pane, s tím je konec. Vy tam nejste proto, abyste mlčel a schovával se, když je problém. Ten teroristický útok skutečně ohrožoval celý region. Ještě že tam jsou síly KFOR, ještě že tam jsou síly EULEX. Ale chování představitelů v místě, abych nemluvil jenom o jednom člověku, těch, kteří tam zastupují Evropskou komisi, bylo také pozoruhodné. Teprve když jsem se podíval na to, co říká americký velvyslanec, pochopil jsem, že to někdo vidí naprosto jednoznačně. Ale já nechci, aby za mě mluvil americký velvyslanec. Za nás musí mluvit člověk, který má k tomu pouvoir od EU, a ten mlčel.
O co tam šlo? Že ti útočníci byli ze Srbska, byli to Srbové, byli to dokonce lidé angažovaní v politice. Ta jejich politická strana se jmenuje Srbský list, nebo Srbský seznam, nebo jak bychom to převedli do češtiny. Zatímco ti představitelé na místě řešili etnicitu, např. prezident Srbska Vučič vyhlásil dokonce smutek za oběti, protože tam došlo ke střelbě a někteří z těch teroristů padli, tak my bychom měli ale přece říkat: chceme nastolení právního pořádku, klidu, zabezpečení bezpečnosti občanů, kteří tam žijí, bez ohledu na jejich etnickou příslušnost. V tom je velký úkol, který před námi leží a který tedy bohužel v tomto případě evropské instituce úplně propásly, tedy aby mluvily jasně.
Čili pokud dojde k takové situaci, když si uděláme model nazpátek: mělo by se mluvit o právním státu, o potrestání všech, kteří používají násilí a teror k zastrašování civilního obyvatelstva, o dopadení viníků a jejich odsouzení a o spravedlivému procesu. Když se podíváte na ty výroky našeho zmocněnce pro dialog, tak já jsem to tam dodnes nenašel. Možná se pletu. Ale myslím si, že v rámci Evropské rady by bylo dobře, abychom nezapomínali, že i v této oblasti, podobně jako na Blízkém východě nebo na Ukrajině nebo v Sahelu, Rusko má své pěšáky, kterým velmi leží na srdci, aby se evropské principy právního státu, vlády práva, padni, komu padni, bez ohledu na to, jestli je někdo etnický Srb nebo Kosovan, aby se neuplatňovaly.
Pane ministře, berte to spíš jako výzvu, ani na ni nemusíte reagovat, viděl jsem, že kýváte a víte, o čem mluvím. Děkuji.