Projev v Senátu
K výsledkům jednání Evropské rady
Projevy|13.7.2023
Projev senátora Pavla Fischera na 14. schůzi Senátu dne 13. července 2023 k Informaci vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 29. – 30. června 2023
- videozáznam vystoupení Pavla Fischera
- stenozáznam schůze
- tisk č. 125
Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové,
Evropská rada, o které dnes jednáme, to znamená ta červnová Evropská rada z 29. a 30. 6., byla svým rozsahem agend tak široká, že jeden nevěří, že se to dá vůbec stihnout projednat. Dovolte mi proto, abych nikoli doplnil nebo nahradil to, co říkal pan ministr, ale vytáhl z toho věci, které mě osobně zaujaly a na kterých jsme tady také již pracovali.
Zaprvé obranný průmysl. EU potřebuje mnohem silnější schopnosti v obranném průmyslu. A konečně se Evropská rada zabývala tím, jakým způsobem vůbec umožnit, aby firmy, ať už ty největší nebo i malé a střední podniky, získaly přístup k financování a k zakázkám. To je věc, která se dotýká naší schopnosti vyrábět si některé systémy u nás doma. Počínaje municí, výrobou munice, zejména té dělostřelecké, konče nejrůznějšími zbraňovými systémy. O tom, že i v této oblasti má ČR co nabídnout, a o tom, že tady máme velmi silné zájmy i v naší zemi, nemusí být pochyb. Evropa potřebuje zbrojit, modernizovat. A bez toho, že budeme koordinovat dohromady činnosti a firmám například umožníme, aby si sáhly na některé úvěry, to nepůjde. Zatímco dříve se banky od nich začaly odvracet, protože zbrojení nebo válka, to je něco špatného, tak jsme dnes v situaci, že jim naopak musíme pomoci, abychom nejen zachovali schopnost systémy vyrábět, konkurenceschopnost, ale jde tu také o strategickou bezpečnost naší země.
Druhá věc, na kterou jsem chtěl poukázat, je snaha EU posilovat průmyslovou politiku a snižovat strategické závislosti na dodavatelích, kteří mohou být toxičtí, kteří mohou omezovat naši suverenitu a úmyslně stahovat některé strategické výroby k sobě. Například jako to dělala za uplynulá desetiletí Čína, v čemž jsme jí buď mlčky asistovali, nebo dokonce pomáhali. A týká se to také léčiv, která jsou výslovně jmenována v závěrech.
Můj třetí poznatek nebo poznámka jde k ruské agresi, o které mluvil pan ministr. Evropská rada totiž apeluje na to, aby přesuny a deportace dětí do Ruska a Běloruska okamžitě skončily a aby tyto dvě země zabezpečily bezpečný návrat všech, kterých se tyto nelegální přesuny a deportace týkají. Evropská rada sice v závěrech nemluví o genocidě, ale všechny parametry jako by napovídaly, že se Rusko rozhodlo provádět kroky, které poukazují na genocidální chování. A s tím je potřeba velmi tvrdě naložit i z hlediska mezinárodního práva a mezinárodních sankcí. Je dobře, že se v závěrech objevil také odkaz na majetek, na zmrazený majetek související s agresí Ruska proti Ukrajině. Čím dříve, tím lépe, protože tak jako pro Rusko dnes nic není svaté, ani lidský život, natož majetky, tak bychom měli být v EU schopni na základě respektu k právům a svobodám člověka vůči těm, kteří do Evropy přicházejí ukrývat svoje peníze, svoje nakradené peníze nebo peníze pocházející z trestné činnosti, aby i jim jsme dokázali ukázat, že u nás se umíme bránit a budeme bránit základní práva a svobody člověka v souladu s naším právním řádem. Že nejsme bezbranní. A pokud to nedokáže EU dohromady, musíme to vytvářet u nás. A tady je potřeba, abychom také doma zvýšili úsilí.
Nakonec mám jednu otázku, nebo spíše apel na vládu. Pan ministr udělal dobře, že tady připomínal závěry k Číně. Pro mě ty závěry jsou velmi mdlé, plytké nebo nerozhodné. Jsou mnohem přesněji řečeny v tom, co vydalo NATO v komuniké, které teď bylo zveřejněno na summitu NATO. Tam se totiž o Číně mluví jako o aktérovi, který ohrožuje naši bezpečnost, naše zájmy a naše hodnoty. Pokud tedy Čína ohrožuje naše zájmy, naši bezpečnost a naše hodnoty, tak bychom si měli také udělat doma pořádek. V závěrech, o kterých dnes jednáme, se jmenuje totiž zcela výslovně Hongkong. A já mám za to, že bychom si měli skutečně vrátit na stůl jeden domácí úkol, který vláda ČR dodnes nesplnila. A to je extradiční dohoda, respektive dohoda o soudní spolupráci s Hongkongem, která ve své době měla svou jasnou opodstatněnost. Dnes je tato dohoda spíše namířena proti všem, kterým leží na srdci svoboda a demokracie.
Hongkong před 10 dny vyhlásil tak skandální rozsudky nad každým, kdo se tam snažil bojovat za svobodu a lidská práva, že bychom se k tomu měli znovu vrátit a vypovědět dohodu o soudní spolupráci. Není už žádný důvod pro to, abychom udržovali situaci, která jako kdyby ukazovala, že mezi našimi zeměmi je důvěra a možnost spolupracovat. Důvěra a možnost spolupracovat v oblasti soudní právě s Hongkongem, který se dostal do přímé kontroly Pekingu, ta už dávno skončila. Je nepochopitelné, neobhajitelné, nepatřičné a dokonce neloajální vůči těm, kteří u nás hledají podporu, abychom nadále spolupracovali s Pekingem na vydávání vězňů, kterým se zlíbí v očích komunistického režimu, že by měli být souzeni v čínských soudních síních. To je věc, kterou musíme teď napravit.
Proto i v souladu s těmito závěry Evropské rady chci apelovat na vládu ČR, zejména na ministra spravedlnosti, aby si udělal pořádek, vymetl pavučiny. Najde tam dohodu o spolupráci s Hongkongem, která už dávno měla být vypovězena. Senát se tomu již dříve věnoval, na ministra apeloval. Já mám za to, že je čas, abychom si toto téma vzali opět zpátky do agendy, protože vláda nedělá dost.
Jinak jsem chtěl poděkovat vládě Petra Fialy za dobrou práci. Tato Evropská rada byla opravdu velmi složitá. Mám za to, že závěry, ke kterým se tam došlo, stojí opravdu za pozornost. Děkuji vám.