Den s reportéry Seznam Zpráv

Lazebník, písničky i whisky. Pavel Fischer na kampani mezi seniory

Z médií|15.12.2022

Citace článku na webu Seznam Zprávy

Na kampani se senátorem a prezidentským kandidátem Pavlem Fischerem. Ve čtvrtek vyrazil za seniory. Musel absolvovat i bojovou poradu volebního štábu.

Kytara, lazebnické křeslo, společenské hry i láhev whiskey. To byly hlavní rekvizity čtvrteční části kampaně prezidentského kandidáta Pavla Fischera. Senátor, který se už podruhé za sebou pokouší zabojovat o prezidentský úřad, se spolu s kolegy rozhodl splnit přání klientů z domova pro seniory ve středočeské Libici nad Cidlinou.

Ti si tak spolu s ním užívali „chlapské dopoledne“, které jim nadělil. Po příchodu do jídelny, kde se vše odehrává, jsme trochu překvapeni tím, že pánů tam čeká jen pět, zbylou část osazenstva tvoří dámy. „Ty měly mít rozmazlovací odpoledne, ale onemocněla jim kosmetička. Tak jsou tady jako podpora,“ vysvětluje vedoucí domova Alena Pačenovská. Muži si podle ní přáli oholit, zazpívat si a zahrát hry.

„Přinesl jsem karty. Ale neumím moc dobře hrát,“ přizná se prezidentský kandidát. Senioři ho zvědavě okukují, jedna z dam se hned dá do řeči s Fischerovou mluvčí Máriou Pfeiferovou, která jí ochotně vyjmenovává všech devět prezidentských kandidátů. Fischer patří mezi ty, které paní spíš nezná.

Akce je součástí projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata, kde lidí plní přání, většinou zážitky, seniorům v pečovatelských domech. Podle Pfeiferové vhodnost prý dopředu konzultovali s vedením domova. Včetně toho, zda mohou přivézt volební noviny.

Zatímco prvního pána na holení se už ujal mladý holič, který si s sebou mimo jiné přivezl i stylové křeslo, Fischer seniorům předává ještě další dárky. Přáli si kávovar, který jim nechá pod stromečkem. A hned poté vytáhne láhev whiskey.

„Něco malého pro pány,“ vysvětluje. „A proč jen pro pány. Nás přehlížejí!“ zlobí se naoko paní Majorová, která prý využije své „vojenské šarže“, aby „budoucího prezidenta trochu nasměrovala“. Šéf holičství David Joun, jehož kolega si klienty bere do parády, hned přispěchá s vysvětlením, že Barber shop, tedy tradiční holičství, je spojeno i s konzumací dobrého alkoholu, proto ta lahev.

Fischer si na chvíli sedne mezi seniorky, přečte jim jídelní lístek, který visí na nástěnce vedle nich a rozhodne se odpovídat na otázky. Klientky zajímá, odkud kandidát pochází. Vypráví jim proto o svém dětství na pražském Žižkově, o rodičích a také, že je ze čtyř dětí. „Já jsem číslo tři,“ zahlásí.

Toho se hned chytne aktivní pán, který se pochlubí, že on je z osmi dětí.

Fischerovi hned začne vyprávět svůj příběh, narodil se na Slovensku, pak se přestěhoval do Čech, kde se oženil. S manželkou, která v domově žije s ním, prý za necelé dva roky oslaví platinovou svatbu. A kde manželka je? „Babička je nahoře, jdu pro ni,“ zahlásí.

Kromě manželky s sebou přinese ještě taštičku s různými dokumenty. Kandidátovi ukazuje svůj křestní list, který je v maďarštině, a pak také výpisky o bývalé britské princezně Dianě. „A tady uvnitř je čtení pro pány!“ Fischer si se zaujetím pročítá i pánovo poučení pro ty, kdož chtějí psát básničky.

Pozornost prezidentského kandidáta by si ale rádi na chvíli získali i ostatní. Fischer proto přijímá výzvu k partičce šachu od jednoho z mladších klientů. Ten si před hrou dokonce skočí na pokoj pro sako, aby dodržel dress code svého soupeře. Přinese si i vlastní šachovou soupravu. S erární hrát nechce, není na ni zvyklý.

Jeho aktivní kolega-básník však má pocit, že zatímco prezidentský kandidát hraje šachy, je v jídelně moc velký klid, narušovaný pouze vrčením holičského strojku. Povstane tedy a pro pobavení ostatních začne vyprávět košilaté vtipy.

Po nich následuje recitace rovněž košilaté varianty Erbenovy svatební košile. Jedna z členek Fischerova doprovodu se diskrétně ptá, jestli někdo z nás neumí hrát na kytaru. Neumíme. Pán začíná zvesela prozpěvovat „My Prahu nedáme, radši ji zbouráme…“ a rytmicky si do toho poklepává hůlkou o zem.

„On vás ruší!“ Pokrčí rameny jeden z diváků šachové partie, ve které mimochodem začíná být prezidentskému kandidátovi poněkud horko. „Neruší, inspiruje!“ Pohotově odpoví Fischer. Ani inspirace sprostonárodní písní mu nepomůže, je poražen. „To bylo chytrý, jste dobrej,“ ohodnotí soupeřův poslední tah. Od ostatních se dozví, že pán v saku každý den trénuje.

Pak konečně bere do ruky kytaru a ukáže, že má v repertoáru celou řádku českých a moravských lidových písní: „Nemelem, nemelem“, „Kolíne, Kolíne“, „Červený šátečku“ nebo „Okolo Hradce“. Senioři si v čele se svým sólistou zazpívají s chutí.

Fischer se seniory stráví dvě hodiny. Pak už musí vyrazit do Prahy, kde má hodinu po poledni koordinační schůzku svého volebního štábu. V Libici ho zdrží problémy s autem, dorazí proto se zhruba půlhodinovým zpožděním.

Prvním bodem je volební klip, který poběží v zákonem stanovených časech ve veřejnoprávní televizi. Čtvrtek byl nejzazší termín pro jeho odevzdání. „Do poslední chvíle jsme ho řešili a tajili,“ vysvětluje kameraman Fischerova týmu. Kandidát ho viděl, pro jeho lidi je to však premiéra. Po projekci autorovi zatleskají. Ten chce hned vědět postřehy všech zúčastněných.

Dalším bodem, který Fischer musí vyřešit, jsou podpisové kartičky pro sběratele a příznivce. „Napsal nám pán, chce jich šest. Podepiš jich ale rovnou víc, do zásoby,“ instruuje ho vedoucí kampaně Alena Wagner Ježková.

Hned poté následuje řešení smluv s lidmi, kteří si Fischerův banner dají na svůj plot, ale také program a strategie na další dny. V tu chvíli už jako nepovolaní musíme volební štáb opustit.

Rubriky: Z médií